Kolem dokola rozestavené jednací stoly, přednášející mikroportem rozdává vědomosti a kolem to hučí jako v úlu.
Jenže, přednášejíc má sněhobílý mundúr, na hlavě vysokou a naškrobenou čepici, posluchači jsou odění do zástěr a na stolech před sebou mají vařiče, nádoby a náčiní na kuchtění.
„Metla se musí dotknout dna, jestliže je moc krátká, držíte ji ve vzduchu a pořádně nic neušleháte,“ vysvětluje přes reproduktory lektor, podle nápisu vyšitém na kapse Jan Heřmánek. V ruce drží velký kotlík s bílky a šlehá sníh.
Za chvíli kousek z něj dostanou všichni jako jednu z ingrediencí do právě připravovaného pokrmu.
Čtyři desítky účastníků, 38 žen a dva muži, vytvořilo posádky o pěti lidech, vařili dvě menu, bez konzervantů a šidítek. Čekalo je celkem šest jídel.
„Zájem byl obrovský - od mateřinek až po střední školy. Dokonce se přihlásila jedna paní z domova seniorů v Raspenavě,“ říká krajská metodička Eva Martinková, která s nápadem přišla.
Menu obsahuje všechno, co děti dost nemají rády, třeba cizrnu, jáhly, špenát, rybu, sýr, mrkev, kopr, kuskus nebo brokolici. Smyslem je, aby si to ženské zkusily a nebály se toho.“
Ve společné improvizované kuchyni to začíná vonět. První chod, mrkvová polévka, se přemísťuje do hrnců na ochutnávkové stoly v druhé části jídelny. Tam se postupně přesunou i další dvě jídla – kuskus s brokolicí a kuřecím masem a jáhlový nákyp se špenátem a mořskou rybou a také všichni kuchtíci.
Vyfasují talíře a příbory a obcházejí stoly. Kolem 11. hodiny začíná první degustace.
„Chutná to jako svíčková,“ pomlaskává nad mrkvovou polévkou štíhlá bruneta v zástěře. „Stejné jídlo, recept i postup, a přece je každé jiné. V tomhle je víc zázvoru,“ podivuje se další.
Jen, co docvakají příbory a talíře, zve šéfkuchař na další kolo. Vařit se bude cizrnový salát s fazolovými lusky a sýrem, mleté bifteky se salátem z tarhoni, zeleniny a kopru a sladká tečka – tofu s tvarohem a jablky.
Menu vybíral hlavní vyučující Jan Heřmánek, šéfkuchař ústeckého pivovaru Na Rychtě a hlavní kuchař sítě restaurací Potrefená husa, který se dvacet let pohybuje v gastronomii a z toho dvanáct let specializuje na školní jídelny.
„Jídelníček jsem konzultoval s krajskou nutriční poradkyní tak, aby splňoval kritéria školního stravování. Všechno vaříme až tady. Dózy, které vidíte vpředu na troubách, obsahují koření a mořskou sůl. Přivezli jsme si čerstvou zeleninu a limetky. Dopředu jsem připravil pouze masovou směs na biftečky a těstoviny, které každý umí vařit. Brokolici sice máme mraženou, ale regenerovali, nikoli vařili, jsme ji až tady. Chtěl jsem ukázat, jak je potřeba s mraženou zeleninou pracovat, aby v ní zůstaly všechny vitamíny, “ popisuje Heřmánek.
I když se jako lektor účastnil mnoha kurzů o zdravém vaření, ten středeční byl pro něj prvním.
„Vždycky jsme vařili my a ostatní se jen dívali a ochutnávali. Teď jsme to udělali opačně. My jen radili a ochutnávali a vařili oni. To je, myslím, ten nejlepší způsob,“ říká. Organizátoři už dnes vědí, že kurzy zopakuje. „Řadu zájemců jsme museli odmítnout, takže jim také chceme dát šanci,“ doplňuje Martinková.
