Letos jste vystavoval v Německu, v Itálii a v Ostravě. Ale covid vám řadu výstav zhatil. Co s tím?
Když bylo kvůli covidu vše zavřené, hodně zafungoval Instagram, kde se umělci předháněli s ukázkami své tvorby. Dokonce i galerie si vytvářely virtuální expozice, takže jsme se k lidem dostali i tak. Nicméně 22. ledna bych měl mít výstavu v rodném Šumperku a pak v Trutnově v galerii UFFO. Na jaře bych měl vystavovat v Lucembursku. Oslovily mě galerie v Budapešti nebo v Bruselu. Letošní rok byl pro mě hodně úspěšný. Vznikla knížka, která mapuje mé souborné dílo. Na té jsem pracoval s Martinem Dostálem (kurátor a historik umění, pozn. red.) a Edwardem Lucie-Smithem (britský umělecký kritik a historik umění, pozn. red.).
Spoustě věcí nerozumím... Třeba že za fotbalistu je někdo schopen zaplatit miliardy korun – a on si po pár zápasech zlomí nohu.