Bližší podrobnosti ke Švandrlíkově úmrtí odmítla Štanclová říct. "Musela by k tomu dát souhlas rodina," dodala.
Režisér Zdeněk Troška, který se před pár dny vrátil z natáčení zmíněného filmu podle Švandrlíka v afrických lokacích, o smrti svého velkého přítele nevěděl.
"Dozvídám se to až od vás, nesmírně mě to zarmoutilo. Naposledy jsme se viděli před natáčením a vše bylo v pořádku. Dokonce jsme se domlouvali, že by se dali podle jeho dětské knížky převést do filmu i Kopyto a Mňouk," řekl iDNES.cz režisér, který byl zároveň i velkým spisovatelovým obdivovatelem. "Měli jsme se opravdu rádi," dodal.
Miloslav Švandrlík patřil k nejčtenějším českým autorům. Ač se živil převážně psaním povídek a fejetonů, oblibu mu získala především kniha Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky, v níž na základě vlastních zkušeností líčí osudy příslušníků PTP.
Protože satirickou formou popisoval absurdity v tehdejší socialistické armádě, komunistický režim Černé barony po roce 1969 zakázal a vycházeli pouze samizdatově.
Švandrlík zároveň nesměl provozovat literární činnost. Výjimkou byl pouze humoristický časopis Dikobraz, kam pravidelně přispíval a který ho v období sedmdesátých let více méně živil. Pro vtipy kreslené Jiřím Wintrem-Nepraktou tak napsal stovky námětů.
O Kefalínovi, Terazkym a ostatních protagonistech Černých baronů napsal po roce 1990 ještě několik volných pokračování. Román se navíc dočkal filmového i televizního zpracování.
PTP, Korejci i divadlo
Miloslav Švandrlík se narodil 10. srpna 1932. Dva roky studoval režii na DAMU, školu však opustil a stal se asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze.
V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům PTP, po jejímž ukončení byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí a pak se stal profesionálním spisovatelem.
Z jeho pera pochází i několik rozhlasových a televizních scénářů. Posledním vydaným románem je Vražda mlsného humoristy, která vyšla v roce 2000.
Knihy Miloslava ŠvandrlíkaZ chlévů i bulvárů, 1960 |
Román Doktor od Jezera hrochů, který do filmové podoby převádí zmíněný Zdeněk Troška, popisuje trampoty lékaře Čeňka Dobeška.
Ten trpí s fóbií ze zvířat, létání a očkování, největší strach mu ovšem nahání jeho vlastní tchyně Košvancová.
Jen kvůli ní přijme místo na africkém kontinentu, který je přímo ztělesním Dobeškových nočních můr. - Čtěte Troška začal natáčet a měl prý z pekla štěstí, že ho nezabil blesk
"Přišli za mnou páni producenti a řekli, že by chtěli, abych zfilmoval bestseller Miloslava Švandrlíka Doktor od Jezera hrochů. Bylo by zbytečné říkat, že jsem se dlouho nerozmýšlel. Švandrlíka jsem četl už v době, kdy vycházely jeho povídky na pokračování v časopise Pionýr a já ho jako školák týden co týden hltal," vzpomíná na zrod myšlenky zfilmovat Švandrlíkovu předlohu z osmdesátých let oblíbený režisér.
