Zatímco si ostatní děti po škole hrály venku, šestiletý Glen Weldon seděl ve svém pensylvánském domově před televizí a hltal reprízy seriálu Batman z šedesátých let s Adamem Westem v hlavní roli.
Tehdejšího Batmana popisuje jako „afektovaného a potrhlého“. Přesně natolik, aby v dítěti lásku ke komiksu vzbudil, nikoliv zabil. Obdiv k superhrdinům si novinář udržel dodnes a dokáže za něj náležitě utrácet a zároveň na něm i vydělávat. Dokazují to dvě knihy, které věnoval Batmanovi a Supermanovi, ale i fakt, že si před pár lety na Comic-Conu vystál dvouhodinovou frontu na plastový model batmobilu za šedesát dolarů.
Knihu Temný rytíř: Historie Batmana a zrod nerdů autor vnímá jako „hloubkový ponor do historie postavy“. Doufá však, že si v ní čtenáři najdou i další informace. „V širším slova smyslu je kniha pokusem porozumět tomu, proč se Batman stal objektem zájmu velice specifického druhu nerdů. Takového, který si velmi žárlivě nárokuje správný výklad toho, kým Batman je a co reprezentuje,“ píše autor na svých stránkách. V knize proto reflektuje i problematičtější, jak sám říká, „toxičtejší“ aspekty týkající se celé batmanovské komunity.
Tedy komunity, která se výrazně rozrostla v uplynulých letech, kdy se komiks stal plnohodnotnou, ne-li přímo vzývanou součástí masové popkultury po celém světě. V tomto směru pak čtenář získává příležitost zamyslet se nejen nad charakterem Batmana jako takového, ale také nad postupnou transformací komiksu z řekněme okrajovější formy zábavy k (nejen) ekonomicky velice významnému hráči na mainstreamovém kulturním trhu.
Z filmu Temný rytíř povstal
Například trilogie Temný rytíř režiséra Christophera Nolana se stala vroce 2012 teprve druhou filmovou sérií, které se povedlo, aby dvě její části utržily celosvětově přes miliardu dolarů. Celkově jsou filmy a seriály o Batmanovi devátou nejvýdělečnější ságou s utrženými šesti miliardami dolarů.
A co čtenáře i diváky k Batmanovi tak táhne? To vysvětluje Glen Weldon hned v úvodu knihy a rovnou vyvrací vžité přesvědčení, že tak velké oblibě se hrdina těší, protože by se jím mohl stát každý z nás. Nemohl. Batman je totiž opravdu velkým miliardářem a právě peníze jsou jeho největší superschopností. Podle magazínu Forbes by se ve skutečnosti jeho majetek pohyboval okolo devíti miliard dolarů.
Akt svobodné vůle
„Ve všech batmanovských příbězích zastává (bohatství – pozn. red.) tutéž narativní funkci, totiž že z něčeho nemožného dělá pravděpodobné. V podstatě funguje podobně jako magie,“ píše v knize, kterou má redakce iDNES.cz exkluzivně k dispozici ještě před vydáním.
V čem tedy tkví ono opravdové spříznění s postavou, když to není omílané „lidství bez superschopností“? Podle Weldona rozhoduje způsob, jakým se příští Batman rozhodl zareagovat na násilnou smrt svých rodičů. Onen akt svobodné vůle, jímž se vzepřel osudu a zastal spravedlnosti, jej předurčil k tomu, aby se sním lidé ztotožňovali.
Výklad je však třeba brát s rezervou, neboť s každým novým ztvárněním Batmana přichází chtěný i nechtěný posun ve vnímání postavy. Přesto zde několik základních identifikačních prvků, nepopiratelných pojítek, existuje.
Yvonne Craig a Adam West v seriálu Batman z roku 1966
Weldon jich napočítal pět: postava milionáře Bruce Waynea, mrtví rodiče, netopýří kostým, tajné doupě a Gotham. Ve všem ostatním už se tvůrci více či méně rozcházejí. Ať už jde o Batmanovu podobu, povahu, okolí či styl vystupování. Stačí si jen zběžně porovnat fotografie ze seriálového zpracování s Adamem Westem, filmů Joela Schumachera a Temného rytíře Christophera Nolana, aby bylo jasné, o čem je řeč.
Batman, to však logicky není jen film. Jako další komiksoví hrdinové byl i on zrozen na papíře. Weldon jeho vznik popisuje chronologicky v devíti kapitolách, po dekádách od jara roku 1939, kdy se poprvé objevil na stránkách čtyřbarevně tištěného Detective Comics. Konkrétně šlo o číslo dvacet sedm a Batman v něm stojí na střeše a sleduje dva zločince, kteří zavraždili bohatého obchodníka a vybrali mu sejf.
Čeští komiksoví autoři budou vůbec poprvé psát a kreslit Batmana |
„Navzdory téměř stoletému ikonografickému posunu je i dnes okamžitě rozpoznatelný. Nohy má rozkročené, ruce překřížené na prsou a probodává padouchy pohledem,“ popisuje autor výjev.
Cesta k „finální“ podobě i vybroušenému charakteru Batmana byla tehdy na úplném začátku. Boba Kanea, někdy trochu opomíjeného Billa Fingera i další kolegy čekala spousta práce, relativně brzy po vydání už však bylo jasné, že zde navzdory prvotnímu zdání vznikla svébytná postava, která čtenáře baví a zajímá. Letos přesně osmdesát dva let.
Kniha vyšla v anglickém originále v roce 2016, nakladatelství Paseka ji vydává v českém překladu Davida Korandy 12. srpna.
