Vydání každé desky Rammstein stíhají obavy puritánů. Od svých začátků v roce 1994 totiž šestice Němců zvládla pobouřit kdekoho.
Na otázku, s čím přijdou tentokrát, ještě před vydáním na první pohled mírumilovně nazvané nahrávky Liebe ist für alle da (Láska je tu pro každého) odpověděl videoklip k prvnímu singlu Pussy.
"Ty máš číču, já mám ptáka, tak co je za problém, jdem rychle na to," zpívá v angličtině v refrénu Till Lindemann a tvrdě pornografický klip vrcholí tím, že (zřejmě) jednotliví členové kapely rozličnými způsoby... vrcholí.
Když kapela video režírované Jonasem Akerlundem, který dělal třeba Ray Of Light pro Madonnu, Beautiful Day pro U2, ale i podobně kontroverzní video Smack My Bitch Up od Prodigy, přinesla na vydavatelskou firmu, její vedení se od klipu distancovalo.
Premiéru měl nakonec na jednom německém pornografickém serveru. Ten se pod návalem fanoušků, kteří si o klipu řekli přes sociální sítě, na tři hodiny složil.
Vyvolat šuškandu Rammstein umí dokonale, takže i když album, které vyšlo včera, je už šesté v pořadí, zase se o něm mluví, jako by to byl nějaký převratný debut.
Nejsme náckové
Vlastně to všechno začalo už názvem skupiny. Její členové se inspirovali místem leteckého neštěstí, jež se v roce 1988 přihodilo v městě Ramstein- Miesenbach. Druhé "m" si do názvu přidali kvůli valivému tvrdému zvuku jejich hudby, který připomíná buchar. A právě kvůli nekompromisnímu soundu a ve spojení s drsností německého jazyka i nebývalé působivosti se objevila i první nařčení, že Rammstein jsou nacisti.
První velkou provokací se stal obal jejich debutové desky Herzeleid, z nějž do půl těla vysvlečení členové kapely hledí, jako by byli příslušníci nadřazené rasy. Mráz šel mnohým po zádech i z jejich koncertů, které měly silný militaristický nádech.
Svou hudbou tehdy očarovali i Trenta Reznora, zpěváka a skladatele americké kapely Nine Inch Nails, který si vždy liboval v temných a dekadentních věcech. O čemž svědčí i to, že pro nahrávání jednoho ze svých alb si pronajal dům na Cielo Drive, v němž vraždila sekta Rodina Charlese Mansona.
Reznor protlačil jejich skladby Heirate mich a Rammstein na soundtrack k filmu Lost Highway od Davida Lynche a kapela se, přestože většina jejich písniček zůstává dodnes v němčině, začala prosazovat i mezinárodně.
O všech nařknutích z propagace nacismu sice Rammstein říkali, že je to nesmysl ("Je to jen fotka, tak by se měla brát," pronesl třeba o obalu Herzeleid klávesista Christian "Flake" Lorenz), a americké vydání jejich debutu mělo pro jistotu jiný obal s obyčejným snímkem kapely, na druhou stranu se však k válečnému Německu neváhali dál odkazovat.
Když v roce 1998 natočili coververzi písničky Stripped od Depeche Mode, zašli Rammstein ještě dál. Místo klipu pustili do světa jen sestřihané záběry statných těl z filmu Olympia, který v roce 1938 natočila Hitlerova režisérka Leni Riefenstahlová o berlínských olympijských hrách.
Následující rok byl skandálů s podpisem Rammstein plný. Třeba po koncertě v americkém Worcesteru nocovali členové kapely ve vězení, protože po pódiu pobíhali s vibrátorem, ze kterého stříkala blíže neidentifikovaná tekutina.
Ale horší byl masakr v Columbine. Chlapci, kteří se rozhodli vyvraždit své učitele a spolužáky, se v médiích objevili v tričkách Rammstein. Skupinu to dovedlo až k prohlášení, v němž rodiny pozůstalých ujišťovala, že jejich texty neobsahují nic, co by mohlo k podobnému chování nabádat.
A když se obvinění opakovalo o pět let později v souvislosti s událostmi v ruském Beslanu, zpěvák Till Lindemann dokonce prohlásil: "Je to jen shoda okolností, že se to stalo zrovna naší hudbě."
Jsme levičáci
Nařčení z nacismu přestalo začátkem milénia kapelu bavit. Přesvědčili se o tom i čeští novináři, kteří se v roce 2001 vydali dělat s kapelou rozhovor do Berlína k desce Mutter.
"Pozvali nás na večírek. Na baru jsme se ptali lidí, zda si myslí, že Rammstein jsou náckové. Bohužel jsme narazili i na někoho z jejich managementu. Ten druhý den zrušil všechny rozhovory a vyhrožoval, že kvůli nám padne i koncert Rammstein před AC/DC v Praze," vzpomíná novinář Jan Pomuk Štěpánek.
Právě na desce Mutter se totiž Rammstein nahlas odstřihli od všech obvinění. Nahráli na ni skladbu Link 2-3-4, v níž se přihlásili ke straně Die Linke Oskara Lafontaina.
"Je to jednoduché. Pokud nás chcete šoupnout do nějaké politické kategorie, jsme nalevo. A to je důvod, proč jsme natočili tuhle písničku," vysvětloval kytarista Richard Kruspe. - čtěte Textař Rammstein Kruspe: První kytaru jsem si koupil v Praze
Od té doby je tedy jasno. Ať už se Rammstein ve svých klipech převlékají za teroristy nebo třeba kanibaly, s nacismem nechtějí mít nic společného. Jenom ho tak trochu využili, aby na sebe strhli pozornost. Tak jako letos erekci.
