Vypukla tehdy nesnadná honba za videokazetou s legendárním českým filmem ve formátu, jejž by si americký režisér mohl přehrát.
Teď už by to bylo snazší. V roce, kdy si celý filmový svět připomene sté výročí od narození krále fantazie, existují DVD či internet, technologické novinky, které Zeman předpovídal. A na nich už jeho díla překračují hranice: anglicky, francouzsky, rusky. Mnohdy načerno, jak si stýská režisérova dcera Ludmila Zemanová. "Nedá se to uhlídat," říká.
Točil pro děti i dospělé
Ale také se rok co rok prodávají, zůstávají v učebních osnovách zahraničních filmových škol a při každé televizní repríze je objevují i obdivují nové generace.
"Zemanovy filmy jsou technologické a výtvarné vynálezy, které ani v dnešní době dokonalých počítačových efektů neztrácejí svou originalitu a poetiku. Cesta do pravěku jistě není pouze naivním dědečkem Jurského parku, ale živou legendou, na niž se vždycky rád znovu podívám," říká režisér animovaných snímků Jiří Barta.
Odkud se vzal mistr kouzel, považovaný za pokračovatele průkopníka filmových triků, francouzského autora Cesty na Měsíc Georgese Méliese?
Karel Zeman se narodil 3. listopadu 1910 v Ostroměři, odkud pochází i jiný tvůrce fascinovaný pravěkem – Eduard Štorch. Vyrůstal v rodině výrobce perleťových knoflíků; k obchodní škole si přidal kurz reklamního kreslení, pracoval jako návrhář reklamních ateliérů, prošel Evropu včetně Francie.
Nakonec roku 1943 zakotvil ve zlínském trikovém ateliéru a po válce tu s kolegou Bořivojem Zemanem natočil svůj první krátký film Vánoční sen. Posledním se stala roku 1980 Pohádka o Honzíkovi a Mařence. Celkem Zeman režíroval bezmála třicítku filmů, na nichž se většinou podílel i jako scenárista, animátor, autor výpravy či zvláštních efektů a za něž vozil ceny ze světových festivalů od Cannes po San Francisco.
Děti si oblíbily cyklus dobrodružných příběhů o Sindibádovi, dospělé provázela postavička pana Prokouka v drobných anekdotách na aktuální společenská témata a všechny bez rozdílu věku okouzlovaly Zemanovy variace na romány Julesa Verna – Na kometě, Ukradená vzducholoď či Vynález zkázy.
S Pavlem Juráčkem pracoval na Bláznově kronice, s Jiřím Brdečkou na Baronu Prášilovi a ilustracemi Zdeňka Buriana se inspiroval v průlomové Cestě do pravěku, která se dočkala dokonce dvojí americké verze, leč s úpravami: jako celovečerní film i televizní seriál.
Statečný muž
Zemanovský rok už byl předznamenán podzimním newyorským startem unikátní putovní výstavy, která se zítra stěhuje ze zastávky v pražské Hybernii do dalších zemí. Její cesta se završí v květnu ve Zlíně na festivalu dětských filmů, jenž je zemanovskému jubileu věnován – stejně jako festival animované tvorby v Třeboni.
Tam režisérova dcera, která o svém otci plánuje vzpomínkovou knihu a dokument, povede mezinárodní odbornou konferenci. Zúčastní se jí například historik animované tvorby Giannalberto Bendazzio, který nosí českého režiséra stále v paměti.
"Vždy jsem se snažil s tvůrci setkávat osobně. S Karlem Zemanem to bylo velmi snadné – byl nesmírně milý a kultivovaný, mluvil dokonalou francouzštinou a neměl strach ze západních kritiků ani v období studené války. Měl jsem ho rád," líčí Bendazzio a dodává:
"Nikdy nezapomenu na naše poslední smutné setkání. Jeho srdce selhávalo, stále měl u sebe příslušné pilulky – ukazoval mi je s úsměvem, který už vlastně ani úsměvem nebyl. Byl to nejen kreativní, ale také statečný muž." Nejsvětovější z českých filmařů se návratu své vlasti do svobodného světa nedočkal. Zemřel 5. dubna 1989.
