RECENZE: Ve Spícím městě by měli uspat všechny dospělé, nejen rodiče

Klíčovou pochybnost, totiž pro jakou věkovou skupinu je film Spící město vlastně určen, zodpoví internetová diskuse, kde stejnojmennou předlohu shání žák sedmé třídy jako „povinnou školní četbu“.

Premiérový přírůstek kin, který podle románu Martina Vopěnky natočil Dan Svátek, vykazuje prvky žánru sci-fi pro náctileté. Ostatně patří k nim i hrdinové, čtyři sourozenci vyrůstající v láskyplné rodině. Jen nejmladší Sam, který právě oslavil osmé narozeniny, ještě spadá pod úřední péči o potomky mladší deseti let poté, co planetu zasáhne podivná katastrofa.

Všichni rodiče totiž záhadně usnou a ve světě, který ovládnou nebezpečné existence, musí školáci rychle dospět, aby přežili. Navíc malého Sama unesou obchodníci s dětmi, takže jeho bratr a sestry se vydají po chlapcově stopě.

Na tuzemské poměry má obraz všeobecného chaosu s vrtulníky, tanky, rabováním, pouličním násilím a výpadky základních životních potřeb docela tísnivou náladu, zvláště když hrdinové potkávají na každém kroku už od pohledu podezřelá individua včetně kněží.

Bohužel však všichni dospělí, snad s výjimkou zábavné řidičské epizody Pavly Tomicové či odpudivé „macechy“ Lenky Vychodilové, hrají natolik prkenně, až člověk zalituje, že ve Spícím městě neusnuli všichni dospělí herci bez výjimky.

Výrazově přirozenější dětské putování se postupně rozdělí ve dvě souběžné linie. Pátrání trojice starších sourozenců nese lehký nádech Letopisů Narnie, pouze bez pohádkových bytostí i rekvizit.

Podobnost s Nabarveným ptáčetem

Osudy nejmladšího zase připomenou Nabarvené ptáče. Ačkoli režisér Svátek nepracuje s vyloženě drastickými záběry, které by obstarávaly laciný efekt, podprahový strach o bezbranného chlapce zůstává i tady účinný a všudypřítomný.

Příznačné je, že nejsilněji vyznívají situace, nikoli dialogy: plačící dítě vysazené z auta a ponechané napospas cizímu okolí, temné sklepení hradní zříceniny proměněné v dětský zajatecký tábor, záchrana vyhladovělých koní – i když zbytečně lyrizovaná – nebo Samův osamělý útěk divočinou.

Na druhé straně se stavba vyprávění ve stylu road movie, tedy od zastávky k zastávce, od setkání k setkání, začne podobat seriálu, takže po hodině se dostaví pocit nastavované metráže. 

Zjevně by nezdolní poutníci mohli potkat ještě spoustu jiných lidí, podivínů, ztracenců a dobrodinců záludných i upřímných, přičemž ty druhé zosobňuje poněkud plakátově „sluníčkářská“ parta mladých.

Třebaže si kamera Jakuba Šimůnka dobře rozumí jak s rozvráceným městem, tak s volnou krajinou, nedostává příležitost ke snímání klasické dobrodružné akce, která by Spící město nenásilně přiblížila právě dětskému publiku.

Spící město

50 %

Režie Dan Svátek, hrají Anežka Novotná, Adam Svátek, Kryštof Svátek, Michaela Sodomková, Petra Bučková, Tomáš Měcháček, Pavla Tomicová, Lenka Vychodilová, Petr Vaněk

Streamovací služby: Netflix

Kinobox: 41 %

Ve finále pak zamrzí jednak zbytečné shrnutí v sestřihu obrazů již viděných, jednak skutečnost, že místo odpovědi na klíčovou otázku, proč vlastně všichni rodiče na Zemi náhle usnuli, dostane divák jen odkaz k pokračování knižní předlohy.

Pro úplnost, v druhém dílu nazvaném Spící spravedlnost se neprobudí ze spánku už jenom rodiče, jejichž děti mezitím zmizely, a teprve ve třetí části, ve Spícím tajemství, se odhalí klíč k celé šarádě.

Producenti Spícího města tudíž postupují podobně jako tvůrci amerických fantasy, rozvržených již předem do celých sérií. Otázka je, jestli si bez bohaté trikové výbavy Hollywoodu vydělá v kinech na pokračování i Spící město. Pokud ano, ať dá pozor, aby tu dospělí herci zase spíš nepřekáželi.

Trailery

Sledovat další díly na iDNES.tv