RECENZE: James Bond je v novince Quantum of Solace jen svým stínem

Název premiérové bondovky Quantum of Solace lze doslova přeložit jako Množství útěchy. A ctitelé legendy budou potřebovat opravdu hodně utěšit.

Vypadá to, jako by Jamese Bonda poslali do vyhnanství. Už přišel o věrnou Moneypenny a veselého pana Q, jenž ho vybavoval zázraky techniky. Nyní mu vzali i martini - „Ani nevím, co piju,“ říká v premiérovém filmu Quantum of Solace - a představovací formulku: „Jsem Bond. James Bond.“ Navíc perlivého bonvivána přeložili do herecké školy hlubinné psychologie podle Stanislavského.

JAMES BOND: Velká multimediální příloha iDNES.cz

Co ještě zbylo z legendy? Akce? Ano, ale ani ta není originální a už vůbec ne závratná, vezme-li se v úvahu rozpočet blížící se čtvrt miliardě dolarů. Buď Marc Forster věrný pověsti uměleckého režiséra nevěděl, jak je efektněji utratit, nebo se v bondovské produkci zpronevěřují kromě žánru i peníze.

Tempo ano, styl ne

Quantum of Solace sice začíná svižnou honičkou se střelbou a svištěním pneumatik, v níž si zahraje italská Carrara se slavným mramorovým lomem, ale následné titulky připomenou, že podobný princip už použili i bratři Cabanové pro znělku karlovarského festivalu; co se týče písně k filmu, nuda je mírné slovo.

Bond alias Daniel Craig se léčí whisky, a byť předstírá chladnou hlavu, stále je zhrzený podrazem a smrtí své lásky z předešlého Casina Royale. Což značí dvojitou zradu tradice: dosud nikdy si divák nemusel namáhat paměť, co se stalo minule, a Bond konával svou práci a službu, nikoli čistě soukromou odvetu.

Jedno i druhé navíc potřebuje dlouhé slovní vysvětlivky, a když film konečně nabídne slibný neotřelý rámec další akce - jezdecký závod v městě Siena - tvůrci naprosto nepochopitelně pustí hrdiny do ulic až ve chvíli, kdy už jsou koně mimo hru.

Podobné šidítko zabitých šancí přijde ke slovu ještě podvakrát. Tosca na slavné scéně v rakouském městě Bregenz zůstane oddělena od honiček v zákulisí, respektive režisér obě souběžná dění s podkresem hudby „symbolicky“ střídá. A tajné podzemní nádrži, kde člověk čeká jedinečné finále, musí stačit jediný pohled - plus dodatečný Bondův vzkaz, co s ní mají domorodci podniknout.

Takové selhání všech zákonitostí žánru bije do očí i v případě levného snímku, natož u velkorozpočtové podívané; člověk si láme hlavu, jestli tvůrcům došly nápady, odvaha, čas, prostředky nebo jen nálada.

Daniel Craig: Zbondovatěl jsem

Rozhovor s představitelem Bonda

Vpadne do hotelového salonku, hned si chce se všemi podat ruku. Představitel agenta 007 Daniel Craig v Londýně uvedl novou bondovku Quantum of Solace.

Akční prvky nechybějí, ale postrádají bondovskou rafinovanost a překvapivost. Moderní displeje či souboje na lanech, všechno už tu bylo; hlavně v „bourneovkách“ s mladším bratrem Jamese Bonda, agentem bez paměti Jasonem Bournem.

Kdežto Quantum of Solace asi vstoupí do kronik coby „hopsací“ díl, neboť Bond tu jako Maxipes Fík s pružinou skáče po domech, lodích i autobusech. Má tempo, ale ne styl a bohužel jen málo jiskřivých gagů v čele s rázným „odstavením“ motorkáře či masovým odposlechem na opeře.

Zato se povedl úlisný typ zlosyna, jejž hraje Mathieu Amalric, pustá poušť coby nevšední cíl jeho snah i ekologie na způsob šikovné zástěrky pro zájmy méně bohulibé. Slabší už je zápletka kolem sesazených diktátorů, upovídaná stejně jako obraz zrádné americké CIA. Režisérovi vůbec uniká plynulá provázanost děje, spíše mechanicky střídá úsek řečnický s úsekem akčním, mimo jiné se slušně natočenou leteckou a parašutistickou scénou.

Pomstou zaslepený
Pokud jde o slovní humor, povedly se tak čtyři hlášky včetně realistického zločineckého prozření „Chci to v eurech, dolar už není, co býval“. Mladé krásky nechť prominou, ale herecky je obě zastíní Giancarlo Giannini, byť stačí jen krátce zafilozofovat a udělit odpuštění.

Quantum of Solace

60 %

VB-USA, režie Marc Forster, hrají Daniel Craig, Olga Kurylenková, Judi Denchová, Mathieu Amalric, 106 min.

Kinobox: 71 %

IMDb: 6.6

Craig zůstává od první do poslední vteřiny v jazyce teenagerů „cool“ čili nezúčastněný, avšak stále vnitřně rozerván, což je bohužel šarže každého poldy v každém thrilleru - jenom v premiérových českých kinech se vyskytují hned tři, ve filmech 96 hodin, Zrcadla a Max Payne.

Navíc Craig nosí po celou dobu jeden a týž zachmuřený výraz muže zaslepeného pomstou, kterou mu vyčítá i šéfka M, v podání Judi Denchové snad poslední jistota solidních bondovských základů.

I westernová působivost pouště přijde málem nazmar, neboť písek nehoří a finále potřebuje plameny; pak se film nastaví o dva tři dovětky a Bond odchází. S jakou se za dva roky vrátí, to je teď klíčová otázka. Snad se vyléčí ze soukromého bolu a příští misi bez zášti povede zpět k duchu původní hry „nic osobního“. A snad už po nás nebude žádat znalost návazností; ono se totiž Quantum of Solace, běžné akční ředidlo, vykouří strašně rychle z hlavy.

Ale hlavně se ukáže, jestli mýtus, jejž s Piercem Brosnanem tak elegantně vzkřísili, budou producenti s Craigem nadále umrtvovat dětinskou a krátkozrakou modernizací. Půvab Bonda totiž spočívá právě v jeho starosvětskosti; zbaven svých ležérních pohádkových znaků je jen jedním z řady současných drsných poldů beze jména.