Pavel Soukup je sice pohublý, ale stále pracovně činný. | foto: Profimedia.cz

Dabérem roku je Pavel Soukup. Nechci dabovat Stalina, Hitlera a Putina, říká

  • 13
Nechtěl bych dabovat nacistického diktátora Adolfa Hitlera, sovětského vůdce Josifa Stalina a ruského prezidenta Vladimira Putina, řekl herec a dabér Pavel Soukup. Ten v sobotu večer v Přelouči převzal Cenu Františka Filipovského za dlouhodobé herecké mistrovství v dabingu. Do síně slávy vstoupil v sobotu spolu s hereckými kolegy Janou Preissovou, Viktorem Preissem a Janem Kanyzou.

Třiasedmdesátiletý Soukup jako dabér propůjčil svůj hlas hercům, jako jsou Robin Williams, Gérard Depardieu, Michael Douglas, Harrison Ford, Bruce Willis, Robert Redford nebo Sylvester Stallone. V dabingu je zřejmě nejznámějším jako český hlas Arnolda Schwarzeneggera. Za dabing získal v minulosti řadu ocenění.

„Nejvíce mám rád Roberta Redforda, ale on o mě vůbec nic neví, což je spravedlivé. Neštěstí je v tom, že mě nepozve na svou farmu. Naopak nechtěl bych dabovat Stalina, Hitlera a Putina,“ řekl Soukup.

Vystudoval fakultu žurnalistiky na Karlově univerzitě a později dokončil studium na Divadelní fakultě AMU. Žurnalistice se nikdy nevěnoval. Řadí se mezi nejznámější a nejobsazovanější české dabéry.

„Dabing je pro mě radost, je radost dabing točit a radost je dabing vnímat, když se povede. Dabing se stal součástí mého života a za to jsem nesmírně vděčný,“ řekl Soukup.

Podle něj současná uspěchaná doba a především digitalizace přinesla do práce dabérů některé změny, na přípravu je méně času. „Když mi to někdo umožní, to znamená, že mi dá dopředu film, scénář, abych se na to mohl doma připravit, tak jsem rád, protože vím, do čeho jdu,“ dodal.

Proměny v dabingu vnímá také další oceněný Viktor Preiss, i on propůjčil během své kariéry dabéra hlas řadě zahraničních filmových herců. Za dabing herce Robina Williamse v komedii Táta v sukni získal Cenu Františka Filipovského již v roce 1995 .

„Digitalizace je zrychlení práce. Poslední zkušenost z dabingu mám s režisérem Zdeňkem Štěpánem, který mě už v barevné verzi (seriálu) Randall and Hopkirk držel za ruku a mačkal mě ji a říkal: ‚Teď, teď už ne, teď.‘ Já jsem to nestačil vnímat. Pro mě je digitalizace tempo, časově náročná věc. V dabingu už nepracuji,“ řekl pětasedmdesátiletý Preiss.

Dabing sexuálních scén je náročný, říká Pavel Soukup

Ve „zlaté éře dabingu“ měli herci podle něj možnost poznávat špičkové herecké výkony, pokud šlo o kvalitní filmy, a ledacos se i přiučit. „Dabing byl kdysi součástí moji práce, bylo to téměř na hranici tvorby. Dnes je to o tom, kdo je rychlejší, kdo je řemeslně zdatný a už vlastně ani nemusí znát souvislosti. Je to podobné jako v pop-music, hezky to zní, ale nejsou tam osobnosti,“ míní Preiss.

Řekl, že dříve šlo dabéra ztotožnit s hercem na filmovém plátně, což se podle něj dnes vytrácí. „Dabér dříve vytvářel podvědomě charakter, který viděl na plátně, takže svým způsobem i tvořil,“ dodal Preiss.

,