Jeden z dotazů pátečního videochatu směřoval dodnes populární pořad Česká soda, v němž David Vávra bavil diváky s Milanem Šteindlerem v kurzu němčiny Alles Gute. „Česká soda byla prostě v určité době,“ odmítl Vávra pokračování satirického pořadu z devadesátých let. „Měli jsme ve Sklepě takovou scénku, kde jsme to vysvětlovali: Politici tehdy dělali realitu, my surrealitu. Nyní už však dělají politici oboje. Dodávají to celé v balíčku a my máme klid,“ řekl herec.
Právě k výročí jejich souboru vznikl film Tajemství Divadla Sklep aneb Manuál na záchranu světa, který nyní v kinech mapuje cestu recesistické party, jíž prošli třeba Tomáš Hanák, Václav Marhoul, Jiří Macháček, Tomáš Vorel nebo Monika Načeva.
Otázky pro Davida Vávru najdete zdeNa vybrané dotazy odpovídala osobnost Divadla Sklep živě v našem videochatu.  |
Vávra v přímém přenosu přiznal, že jejich soubor měl v počátcích tři inspirace. „Byl to Vodňanský se Skoumalem, Cimrmani a Ctibor Turba. V prvních představeních jsem od nich něco přijímali, ale pak už jsme vyrazili vlastní cestou,“ řekl. „Píše se o nás, že jsme ideální parta, ale to není pravda. Sklep je parta v nervním konfliktu, parta s osobními zraněními. Vždycky někdo na pár let odejde a pak se zase vrátí,“ řekl dále.
Herec a vystudovaný architekt zmínil, že na něj minulý režim vedl složku. Nebylo to však kvůli divadlu: „Po revoluci jsem se dozvěděl, že mám padesátistránkový spis. Jel jsem se na to podívat, ale bylo tam psáno, že jsem špion USA, o divadle nic. Ten špion, co mne špehoval, jim zřejmě říkal úplné nesmysly. Měl jsem krycí jméno Cedr,“ řekl.
Pod heslem „Stupa a pruda aneb Čím trapnější, tím lepší“ se Sklepáci připomněli živým vystoupením před slavnostní premiérou snímku, ale také v třídílném televizním cyklu slavných skečů a písní Divadlo Sklep: Böhmen und Mähren.
David Vávra dostal i dotaz, zda se k souboru někdy vrátí Eva Holubová. „Eva se stále chce vrátit, ale je to už komplikované znovu vstoupit do té naší řeky. I když je už pomalu plynoucí a peřeje má jen občas,“ řekl.
Vávra hrál ve filmech Kopytem sem, kopytem tam, Cesta do lesa, Skřítek či Vejška, provázel zábavnými cykly o architektuře Šumná města a Šumné stopy.
Jeden z dotazů tak směřoval právě i na pověstné slůvko „šumné“: „To bylo slovo běžné ve slovníku konce 19. století. Je to něco krásného, říkalo se to většinou o dívkách. A nebyla tím míněna žádná hubená holčička, ale plně vyvinutá statná žena, co může plodit a rodit, holka krev a mlíko,“ vysvětlil.
Záznam celého rozhovoru s Davidem Vávrou:
