RECENZE: Rychlá hopsačka Sonic Forces je rozporuplná, ale většinou baví

Ježek Sonic je opět zpět. Tentokrát jeho partu zvířecích parťáků rozšiřuje nováček, kterého stvoří sám hráč.

Víte, jak je to s videohrami se Sonicem. Ty staré jsou v drtivé převaze bombastické a zábavné. U těch novějších trojrozměrných to s kvalitou skřípe, ale najdou se i výjimky. A nedávná nostalgická pecka v retro stylu Sonic Mania je prostě geniální. Nyní tu máme novinku Sonic Forces, která už na první pohled působí jako naprostý mišmaš všeho možného, co hry s modrým ježkem za 26 let své existence hráčům přinesly. Ale jak říká staré sonicovské přísloví: Neříkej hop, dokud neskočíš do propasti, které ses nevyhnul kvůli topornému ovládání a špatné kameře. Ale dost vtípků, podíváme se na tento pelmel pořádně a zjistíme, zda má vůbec co nabídnout.

Sonic Forces

Sonic Forces

Příběh je podle tradice sonicovských her prosťoučký, ale vůbec neurazí. Dr. Eggman (stejně jsme byli radši, když to byl Dr. Robotnikov) opět dychtí po světové nadvládě a poražení své bodlinaté nemesis. Do konfliktu proto angažoval maskovaného šakala jménem Infinite, který dokáže měnit realitu.

Aby toho nebylo málo, po boku má celou partu záporáků ze Sonicova světa. Dostaví se Metal Sonic, Chaos, Zavok a dokonce Shadow. Modrý ježek se všem postaví, ale prohrává a je zajat. Je tedy na partě ježkových béčkových společníků, aby tentokrát zachránili svět oni. Do skupiny proto přibírají retro Sonica i nováčka, kterého si stvoří sami hráči.

Sonic Forces

Stvořte si vlastní zvířátko

Možnost vytvořit si vlastní postavu je největší novinka hry. To tu ještě nebylo. Sami si zvolíte, o jaké zvíře půjde a jak bude vypadat. Ať už to bude králík, vlk nebo tradičně ježek, každý z nich má vlastní specifické schopnosti. Plněním jednotlivých kol získáte nové oblečení a módní doplňky, takže svého hrdinu budete moci i pořádně oháknout.

Další názor

Ondřej Zach

Hra roku to nebude, ale bylo zase příjemné zahrát si pořádně rychlou 3D hopsačku s DNA Sonica. Hrál jsem na Switchi, kde běží pouze v 30 fps (na PS4 60 fps), což zamrzí, ale i tak šlape pěkně, vypadá obstojně a nahrávací časy jsou krátké. Bavilo mě bleskové střídání hratelnosti i rychlé tempo, byť uznávám, že návrh některých úrovní má mezery, a to se týká i náhlého narušení tempa. Mnohé úseky jsou ovšem fantastické. Kratší úrovně naopak perfektně sedí k hraní na handheldu. Šest hodin je sice málo, ale až hra spadne někam na hranici 500 korun, jako oddechovka proč ne.  

Hodnocení: 75 %

Jsou tu i libůstky v podobě DLC oblečků, mezi kterými je i ohoz kašpárka NiGHTS nebo bruslaře Beata z Jet Set Radio. Ale jde o výsadu bonusové edice pro předplatitele. Váš bezejmenný hrdina může vypadat extravagantně, směšně, nebo v rámci her se Sonicem i relativně drsně. Je to jenom na vás.

Sonic Forces nabízí tři druhy hratelnosti. Tou první je trojrozměrné hopsání známé z novějších videoher. Budete se rozbíhat do nesmyslné rychlosti, odrážet se od pružin do nevídaných výšek a snažit se nikam nezřítit, když to opravdu roztočíte. Prostě hratelnost, kterou známe od dob Sonic Adventure pro Dreamcast. 

Sonic Forces

Sonic Forces

Jenže styl hraní se může rázem změnit, když se kamera posune do pozice z boku. Rázem máte ze hry 2,5D hopsačku ve stylu starších ježkových dobrodružství. Je však rozdíl, zda hrajete za novodobého Sonica, nebo za jeho mladší a menší retro verzi. Jejich schopnosti jsou totiž odlišné. Hraní za retro Sonica je pohlazení po duši každého hráče ze staré školy. A zvuk sebraného kroužku uchu lahodí jako před lety.

Třetím a posledním typem hratelnosti je pak pařba za vámi stvořeného hrdinu. Ten je totiž vybaven zbraní, ať už projektilovou, nebo elektrickou a s ní likvidujete nepřátele po desítkách. Střídání hratelností přináší zajímavou rozmanitost. A někdy dojde i na tag (výměna dvou hrdinů) Sonica a vaší postavy.

Brzy však zjistíte, že ke konci každého kola doběhnete dříve, než byste sami chtěli. Výjimkou nejsou ani levely, které končí do tří minut. A to je prostě málo. Ne že bychom se museli trápit v jednotlivých úrovních desítky minut, ale toto je prostě nedostatečné. Rozptýlení občas přijde s nějakým tajným levelem nebo SOS signálem z již proběhnutého kola. V takovém případě se do něj musíte vrátit s jinou postavou a proběhnout ji znovu.

Za šest hodin je všemu konec

Úrovní je celkem 30 a i když si zvolíte těžkou obtížnost, což je v podání Sonic Forces obyčejná normal, budete je mít za sebou zhruba za šest hodin. Je to bohužel hodně krátká hra, nedělalo nám problém ji sfouknout za jednu seanci během nedělního odpoledne. 

Sonic Forces

Sonic Forces

Souboje s bossy životnost hry o něco málo prodlouží. Jsou zábavné, a i když nepřinášejí světu videoher nic nového, jsou zpracované tak, jak by měly. Pokud si rádi poměřujete pindíky a vytahujete se, budou vás možná bavit i tabulky s dosaženými časy. Jen vězte, že musíte dát exploraci a tajnostem v úrovních vale. A jak to je s kamerou a ovládáním v 3D úrovních? Není to ideální, ale když lehce přimhouříte oči, nebudete ani moc nadávat.

Co se týče vizuální podoby hry, pokud nehrajete na Nintendu Switch, budete ohromeni. Na PlayStation 4 Pro jede hra jako blesk, nezpomaluje a ohromuje svými detailními texturami a pestrými barvami. Z kvality grafiky Sonic Forces jsme byli upřímně překvapeni. V pohybu vypadá fakt krásně. A k tomu ten líbivý soundtrack. V rámci herní hudby je Sonic Forces absolutní top. Ať už jde o elektronickou muziku, záměrně dobově zastaralé, ale stylové 16bitové pípání, nebo směšný, ale zábavný pop rock. Hudba ve hře je prostě extratřída.

Hodnotit Sonic Forces je věc obtížná. Je to titul kombinující kvalitu, průšvihy i něco mezi tím. Doporučili bychom ho jednoznačně těm, kteří modrého ježka zbožňují a mají v oblibě i novější 3D díly. Pro ostatní je to věc na pováženou. My přimhouřili oči a bavili jsme se. Mimochodem, hra nestojí plnou cenu a i to se počítá.

Epizoda Shadow

Všichni hráči, kteří si Sonic Forces pořídí, dostanou zdarma epizodu Shadow, v níž se chopíte role stejnojmenného antihrdiny. Čekají na vás tři speciální kola, v nichž se dozvíte něco málo o původu Infinite a hlavně se chopíte temného bodlináče. Za toho jsme nehráli už hezkou řádku let. A i když jde o přídavek na zhruba 20 minut, stejně potěší. Kdo vám dá dneska něco zdarma, že?