Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Socom: Confrontation – konfrontace s trendy

Mnozí předpovídají hrám brzký přesun na internet, a navíc především ke hře více hráčů. To ale asi nemají na mysli Socom.
65

Socom: Confrontation

Platforma: PlayStation 3
Výrobce: Slant Six Games

  • Design bojišť
  • Slušný zvuk
  • Zkušeným má co nabídnout
  • Absence singlu odradí mnohé
  • Nic pro začátečníky
  • Chce to kamarády

Hra bez singleplayeru je pro náhodného hráče nepřívětivým kouskem, ostřílená partička si ale přijde na své.

Herní karta

SOCOM: Confrontation

SOCOM: ConfrontationDo žen a do úspěchu Wii člověk nevidí, takže jsme s prognózami ohledně herního byznysu opatrní. Ne tak autoři nového Socomu pro PS3, kteří zjevně mají pocit, že vidí dál než jiní, pročež se s nějakým singleplayerem už vůbec neobtěžovali.

Nu, co na tom. Série byla vždy s multiplayerem spojována a nejedna herní značka přistoupila k témuž „multi-only“ řešení a sklidila vavříny. Nicméně, přestože se, jak již bylo řečeno, do prognóz nehrneme, máme dosti neodbytný pocit, že to asi cestou „Konfrontace“ nepůjde. Co nás k němu vede? Vezměme to popořádku.

Realismu se meze prakticky nekladou.

Pokud nechodíte často s PS3 na síť, děláte chybu. Hraní je přece zadarmo a kromě toho se můžete třeba toporně proběhnout po ještě topornějším Home. Nejdříve vás SOCOM: Confrontationčeká update firmwaru, jenž si nejspíš nenecháte ujít, pak neutečete sáhodlouhé nucené instalaci hry na harddisk a po ní vás pro změnu nemine update softwaru. Takže už se po všech těch „teploměrech“ na hru vysloveně těšíte.

A je tady a začínáme, jak jinak, úpravami postavy. Žel, jejich štědrost zrovna neohromí. Sice máte možnost vybrat si typ hlavy, ozdobit se buršáckými jizvami či chlupy na bradě, nebo si zvolit hlas pro předdefinované hlášky, což na chvíli zabaví, ale že byste se alespoň přibližně poznali, nehrozí.

SOCOM: ConfrontationK dispozici jsou i hrátky s maskováním, včetně nátěru obličeje – v reálu se hrubě hodí a Socomu o realismus jde, takže proč se trochu nepomatlat. Žel, navzdory vynaložené námaze to zde nemá naprosto žádný praktický význam – a to i kdybychom si nakrásně odmysleli radar vpravo nahoře a značky nad pobíhajícími válečníky.

Zato volba vybavení už význam má. Plátěná čapka je frajeřina, ale pořádná přilba se vyplatí i na sjezdovce, natož v bitvě. Též neprůstřelná vesta není od věci, je ovšem třeba myslet na to, že s mohutností výstroje klesá svižnost pohybu. Každému, co jeho jest.

I výběru správného kvéru z graficky přehledné nabídky je vhodné věnovat pozornost. Lze nést jednu velkou a jednu malou zbraň, plus nějaké ty granáty či C4. Zbraně samozřejmě odpovídají svým reálným vzorům, lze měnit délku dávky, montovat na ně optiku, laserový zaměřovač a podobně.

SOCOM: ConfrontationA vyrážíme do boje. Totiž, stále ne tak zhurta. Teď nás čeká volba mezi rychlou hrou a řežbou s vlastními parametry. U rychlé hry jsou lokace a herní mód vybrány náhodně, stejně jako soupeřící party, vyhledávač se však snaží dát dohromady alespoň jakžtakž férovou bitku. Přesto nedovede zabránit propastným rozdílům mezi stranami, takže potupný „kanár“ je denním chlebem náhodného hráče.

Poslední loading a konečně jsme ve hře. A můžeme se pokochat pohledem na svou mrtvolu. Nasazení do rozehrané hry bez respawnů, jež je nejběžnější variantou, totiž začíná právě v této nepříliš atraktivní roli, o „eleganci“ řešení nemluvě. No nevadí, kolo netrvá dlouho a zatím se lze „účastnit“ coby pozorovatel, tedy neovladatelná kamera nad cizím, dosud živým borcem. Už v roli pozorovatele ale můžete ledacos vypozorovat. A vyposlouchat, protože řada hráčů používá headset. Pokud jako my vyslechnete hlášky typu „bad game“, „crap“, „shit, that´s horrible“ a podobně, nenechte se znervóznit - to úpí věci neznalí zelenáči.

SOCOM: ConfrontationNo sláva. Konečně naše strana prohrála – podle statistik už počtvrté v řadě – obraz se na chvíli zatmí a když opět naskočí, můžeme se poprvé pohnout. A střílet. A zabíjet. Hurá. Zatr – co to? Uhm, jsem mrtvola. Ale nevadí, mohu se do konce kola účastnit coby pozorovatel. A to je přece také zajímavé.

Sleduji třeba kempujícího poetu s ostřelovačkou, jak optikou zádumčivě zkoumá hvězdnou oblohu. Případně, když se přepnu zpět na sebe, vidím svého kata, jak nad mým tělem vykrúcá čtyřprocentní taneček. Vážně, nelžu. Můžete to dělat i vy – až někoho sejmete.

Neprůstřelná vesta není od věci.

Jedno tvůrcům upřít nelze: kuráž. Protože aby podobná hra zaujala širší publikum, musí být širšímu publiku přístupná. A něčím i pro náhodného válečníka atraktivní. Což nový Socom rozhodně není. Příležitostný hráč si zaběhá zdánlivým i skutečným SOCOM: Confrontationchaosem, odpraví pár protivníků, což ho potěší, ale asi tak desetkrát častěji je sám odpraven, což ho znechutí. Že by se tím nechal dlouhodoběji přikovat k obrazovce, je prakticky vyloučeno.

V okamžiku, kdy ale disponujete patřičnými zkušenostmi, používáte headset a dorozumíte se se spolubojovníky, začíná to být výrazně zajímavější. A ještě daleko zajímavější je to tehdy, když se domluvíte s kamarády a sestavíte efektivně spolupracující tým specialistů. To se rázem ukáže, kdo má skutečný talent pro organizaci a kdo je jen tuctový alfa samec.

Hodnosti a metály už se na vás třesou, ale důležitější je, že se míře realismu prakticky meze nekladou. Samozřejmě, když si odmyslíme například tradičně nadsazenou běžeckou kondici či pohodové plavání borců v plné polní, o obecné ochotě k pohybu otevřeným terénem nemluvě.

SOCOM: ConfrontationMap, situovaných do severní Afriky, na nichž si to může rozdávat až dvaatřicet hráčů, je sedm a jde o velice pěkně a pestře navržená bojiště – s řadou úrovní terénu a úctyhodným množstvím průchodů, průlezů, průskoků, průplavů, žebříků, přelézaček, slepých koutů k zákeřnému číhání, vyvýšených schovávaček pro ostřelovače, míst, jež lze vyhodit do povětří, a tak dále.

Též vizuální stránka není vůbec marná, byť nejde o úplnou špičku oboru. Což ostatně nebyl Socom nikdy. Jsou tu ale rozdíly, takže třeba mapa se starověkými ruinami oživuje v noční variantě vzpomínky na dávnou Rainbow Six a coby rozené ne-romantiky nás nijak neuchvátila. Zato městské lokace jsou vysloveně povedené.

I známý prubířský kámen grafiky – vozidla – jsou nadprůměrně vymodelovaná a mnohým kromě rozbití oken i ustřelíte dveře. Textury starého betonu jsou přesvědčivé a ze staveb se dokonce bez přemlouvání drolí úlomky zdiva a sype cementový prach. SOCOM: ConfrontationJednotlivé mapy mají navíc své denní i noční varianty a hra stínů a plamenů, případně žárovek na prskajících drátech, potěší i přesycené oko. Ke všemu nám opatchovaná hra běžela zcela spolehlivě, bez zpomalování či padání.

Co se týče módů, v nabídce jsou kosmetické úpravy tradičních zadání. Například tu pobíháme s bombou, již máme za úkol donést do nepřátelského tábora a půl minuty hlídat, než vybuchne. Dále je zde prostá eliminace všech nepřátel, likvidace „VIP“, jež má protivník hlídat, zrcadlový eskort bezbranných do bezpečí a podobně. Jednotlivá kola mají poměrně krátký časový limit, což běžný hráč ocení, neboť na lopatkách vyhlíží zahájení dalšího kola opravdu často.

„Modrá je dobrá“ neplatí o přilbě
Když jsme u toho realismu „přírodní inteligence“, je třeba zmínit, že s AI se ve hře rovněž setkáme. A to u příslušníků „modrých přileb“, které máme jednou za úkol zabít, jindy eskortovat do bezpečí. Prvně zmíněného případu si užijeme v jedné ze dvou dostupných rolí, totiž coby „žoldáci“. Že se tím míní spíš něco jiného, je znát i z toho, že si po úspěšném odkrouhnutí vojáka UN vyslechneme veselou znělku s arabskými motivy. Navzdory tomu jde o značně zábavný úkol, hlavně z toho důvodu, že udělat z modré přilby řešeto je vskutku hračka. Zato chránit ji coby příslušník eskortujícího „komanda“ je naopak noční můra – nikdo se tak netěší do rakve jako umělý mírový voják. Kromě toho si rád zaplave v betonu, jakož i jinde v prostoru – největší grafické bugy jsme viděli právě v souvislosti s ním. Takže by nebylo od věci, kdyby se i modrých přileb chopili živí. Zaprvé by to dotáhlo stylovost singlem opovrhujícího Socomu, zadruhé by se třeba i zkoušeli krýt.

SOCOM: ConfrontationOtázka „Konfrontace“ má tak nakonec širší dosah než problém jednoho stále poněkud výstředního obchodního tahu. Jestliže totiž opakovaně voláme po realismu a kvalitnější umělé inteligenci, nelze nevidět, že žádná AI na prostý multiplayer nemá – nemluvíme o šachu proti Deep Blue. A právě hry jako nový Socom jsou přesvědčivým dokladem toho, že širokému publiku jsou schopnosti inteligentních protivníků ve spojení s realistickými pravidly ve skutečnosti k ničemu.

Hrajeme, abychom se zábavou a uspokojením z vítězství odreagovali od šedé všednosti, kde se třeseme před přísným učitelem nebo hulvátským šéfem. Co si ale širší veřejnost počne s realismem, vedoucím pravidelně během pár minut k pohledu na vlastní mrtvolu? Vědomí, že by tomu právě tak bylo se vší pravděpodobností i ve skutečnosti, už na věci nic k lepšímu nezmění. Což je škoda, protože nejnovější Socom vůbec není špatná hra – jen poněkud úzce zaměřená.

Bez singleplayerové kampaně, jež i průměrným umožňuje „vyniknout“, se tak titul vydal nesnadnou cestou – přesto si své fanoušky už našel a nadále nachází. A umíme si představit, že se pro sehranou partu válečných nadšenců stane na nějakou dobu i srdeční záležitostí. Budoucnost ale bude nejspíš patřit daleko přitažlivějším kouskům.

Autor:

Hodnocení hry

Redakce

65 %

Čtenáři

60 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 45 čtenářů

  • Nejčtenější

Byla oblíbená, teď však 17 let starou hru zasypala negativní hodnocení

Hra Team Fortress 2 patřila dlouhé roky k oblíbencům v multiplayerovém žánru. V posledních letech...

85 %

Nástupce Heroes, o kterém se nám ani nesnilo. Recenze Songs of Conquest

O čem zpívají bardi v putykách každého pohádkového království? O chrabrých činech, krutých zradách...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

V novém traileru na Kingdom Come: Deliverance 2 se souloží, popíjí i lynčuje

Vrcholem páteční prezentace Summer Game Fest byl, alespoň tedy pro české publikum, nový trailer z...

Hráči loňského hitu soupeří, kdo se během hry vyspí s více postavami

Od vydání Baldur’s Gate 3 už uplynulo deset měsíců, do nejmenších detailů propracované RPG ovšem,...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Summer Game Show ukázal novou Civilizaci i hry ze světa Harry Pottera a Duny

Počátek června platil dlouhé roky za neoficiální svátek hráčů, právě tou dobou se konala výstava...

Od želvího teroru až k továrně na peníze Fortnite. Připomínáme historii Epicu

Epic Games je jednou z nejvýznamnějších společností herního průmyslu. Jejich engine Unreal je...

Začala úspěšně, ale po třech letech je onlinovka od Amazonu v problémech

Onlinovka New World od Amazonu začala úspěšně, v průběhu tří let však zájem o ní výrazně poklesl....

Britové žalují Steam o skoro 20 miliard, prodávané hry prý předražuje

Podle žalobců zneužívá Steam své dominantní postavení na trhu k potírání konkurence a předražování...

Velká herní loupež dobře dopadla, konzole za miliony se vrátily k majitelům

Výrobci kapesní retroherní konzole Playdate kvůli chybě přepravní společnosti FedEx málem přišli o...

Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama

Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...

Nová Miss Alabama je morbidně obézní. Vítězka váží 150 kilo, lidé se bouří

Vítězkou v soutěži National American Miss je Sara Millikenová. Třiadvacetiletá žena byla zvolena královnou krásy i...

Do Itálie se nevrátím, tady vše funguje lépe, říká dcera Petra Hapky

Dcera slavného českého hudebníka Petra Hapky (†70) Petra (41) žila od 3 let s matkou v italském Římě. Ve 29 letech se...

Koupil byt i s nájemníkem a zdražil o sedm tisíc. Chce výnos 4,5 procenta

Seriál Našel jsem si nájemní byt, ve kterém bydlím několik měsíců. Platím 17 tisíc korun za nájem a k tomu měsíční poplatky za...

Čekám na transplantaci, ale dám přednost mladým, říká herec Zdeněk Žák

Herec Zdeněk Žák (71) si nikdy moc nepřipouštěl své zdravotní problémy. Nemoci přecházel a k doktoru se nehnal, až...

Za srážku vlaků únava nemohla, ukázalo šetření. Strojvůdce si chybu uvědomil

Strojvedoucí havarovaného rychlíku RegioJet, v kterém minulý týden zemřeli v Pardubicích čtyři lidé, si těsně před...