Prince of Persia 2: Warrior Within
Prince of Persia: Warrior Within
Playman 26.11.2004 PC
Když v pradávných letech, ještě na počítačích značky Atari, vyšla Karateka od Jordana Mechnera, nikdo tehdy netušil, jaká geniální sága je na cestě. Za počátek celé této série je sice právem považován první Princ z Persie, ale právě Karateka položila základ princovým skvělým pohybovým schopnostem a vnukla, tehdy ještě mladému, Mechnerovi myšlenku na akční adventuru s princem v hlavní roli, který musí zachránit nebohou princeznu ze spárů zlého vezíra. To, že se první Prince of Persia zapsal v pomyslné síni slávy milionů hráčů ví dnes asi každý, stejně tak díl druhý. Prince of Persia 3D, který vyšel o mnoho let později už bohužel takový hit nebyl a hlavně díky velmi špatné kameře upadl rychle v zapomnění. Ságu opět oživil Prince of Persia: Sands of Time (Písky času), který nám přesně před rokem naservíroval Ubisoft. Tento díl vynikal výbornou propracovaností a hádankami, skvělou grafikou a geniální hratelností. Uchvátil tak nejednoho hráče, včetně mě, takže jsem div nezavýskl radostí, když byly v zápětí po vydání Písků času oznámeny práce na dalším pokračování s podtitulem Warrior Within, které bude na stejném enginu. Ubisoft také téměř okamžitě oznámil, že hodlá nového prince vydat už za rok. Tomu v tu dobu nevěřil opravdu nikdo, protože každý ví, že dobrá hra se nedělá pouhý rok. Ale světe div se, téměř přesně po roce se mi tento poklad rozvaluje na plotnách mého disku a já mám plnou hlavu čerstvých zážitků. Jestli jsou dobré nebo špatné zjistíte, pokud budete číst dále (nebo se podíváte na závěrečné hodnocení, ale to se toho moc nedozvíte :)).
Co způsobily Písky času?
Prince of Persia: Warrior Within (dále jen PoP: WW) se odehrává pouze několik let po událostech Písků času. Přestože princ vrátil Písky i Dýku času na původní místo a všechno dobře dopadlo, změnil tím čas a jeho kontinuitu. Strážce času, bytost jménem Dahaka, tím samozřejmě není potěšen a chce prince zabít a z času ho úplně vymazat, aby změně kontinuity zabránil. Princi se překvapivě nelíbí, že je předem odsouzen k smrti, a tak se vydává na tajemný ostrov, kde Písky času vznikly, aby s tím opět něco udělal. Na tomto místě mají totiž být portály, pomocí kterých se dá cestovat v čase, takže se podíváte do některých lokací v různé době, což považuji za skvělý nápad. Celkově se dá říct, že celý příběh je daleko temnější, než jeho starší bráška. Celou hrou je znát stísněná atmosféra a úzkost, která je do jisté míry způsobena právě tím, že princ ví, že před osudem nelze uniknout a že smrt si ho může kdykoliv najít. Tolik tedy stručně k příběhu.
Co je tedy nového? Tak třeba souboje…
Novinek je několik, ale tou nejdůležitější a nejlepší jsou ultraboží (blbý slovo, ale nic lepšího mě nenapadlo) bojová komba. Soubojový systém se totiž od minula docela změnil. Už nestačí pouze berserk v podobě zuřivého klikání a frenetické mačkání směrových kláves – tentokrát to bude chtít trošku víc. Nepřátelé nejsou sice nijak zvlášť chytřejší než minule a ani jich není o mnoho víc, ale skoro každý má odlišný způsob boje a na většinu z nich zběsilé klikání prostě nestačí. Právě proto se princ naučil skvěle využívat soupeřových slabin a také okolního prostředí. Není problém chytit se jednou rukou sloupu a udělat okolo něj elegantní otočku, v níž zasáhnete všechny nepřátele okolo nebo se odrazit od stěny s napřaženým mečem a uštědřit smrtelnou ránu. To ale není ani zdaleka všechno. Princ si ví rady i pokud se na blízku nenachází žádná vhodná věc, o kterou byste se mohli odrazit nebo otočit. Vládne totiž schopností několika DESÍTEK úderů zbraní a smrtelných komb. Už minule stačilo pouze stále mačkat primární útok a princ svým mečíkem máchal celkem dobře. Tentokrát si ale soubojový systém přizpůsobujete tak, jak chcete vy! Pokud totiž přijdete k nepříteli a stisknete patřičnou klávesu, princ třeba potvoru chytne „za límec“ a přeskočí ji. To jak bude souboj pokračovat je jen a jen na vás. Můžete svou oběť pouze přeskočit a zaútočit na jinou nebo stisknete další klávesu a hodíte ji z útesu dolů nebo se po skoku s rychlostí Michaela Schumachera a grácií mistra světa v baletu otočíte a jedním mocným úderem jí setnete hlavu, případně ji vertikálně rozseknete ve dví. To ale stále není všechno. Záleží to také na pozici, za jaké útočíte. Pokud totiž přijdete k nepříteli zezadu a stisknete tutéž klávesu, kterou jste rozsévali smrt o pár řádků výše, princ potvoře krutě podkopne nohy v kolenou a chytí ji pod krkem. Jak bude celý útok pokračovat tentokráte je opět na vás – můžete ji v pase rozseknout ve dví, odhodit dál, apod. Takovýchto kombinací je ve hře na desítky a hra si tak nezadá ani s takovými tituly jako třeba Mortal Kombat nebo Tekken. Pokud kombo provedete úspěšně, zpomalí se efektivně čas (naštěstí jen občas, takže to později ani tak neleze na nervy) a vy si můžete vychutnat detailní a zpomalený záběr na to, jak váš meč projede nepřátelským krkem jako nůž máslem a potvora nedobrovolně přispěje Červenému kříži několika litry své vzácné tekutiny. Ovládání není nikterak složité a po chvilce cviku s ním nebudete mít problémy. Je sice znát, že je PoP: WW primárně konzolovým titulem, takže se na něj oficiálně doporučuje joypad, ale i na klávesnici se dá ovládat celkem v pohodě. Malou ukázku skýtá následující tabulka.
Souboje ale ještě opěvovat nepřestaneme. Co se týká zbraňového arzenálu, ten se nám od minula také rozrostl. Kromě meče také za celou hru vyzkoušíme kromě několika druhů mečů třeba těžké kladivo nebo palcát. Souboje se tím opět změní. Zpřístupní se opět nová komba, některá už naopak nebudete moci provést. S kladivem se logicky máchá celkem pomalu a těžkopádně, ale zato když s ním udeříte, naděláte v nepřátelských řadách značnou paseku. Minule si princ pomáhal malou Dýkou času, kterou držel v druhé ruce. Tu v této hře mít nebude, takže není problém do druhé ruky uchopit nějakou jinou zbraň. Ano, čtete dobře – princ je tak zdatný bojovník, že zvládne i boj se dvěma zbraněmi současně. A nebojte, že bude chvíli trvat, než najdete nějaký ucházející meč – vaši nepřátelé vám ho rádi půjčí a pokud ne, tak si ho prostě vezmete, protože po boji se jich na zemi válí dost. Boj se dvěma zbraněmi je opravdový nářez, ale abyste se nestali supermany, nemůžete dělat některá klíčová komba, jako třeba chycení nepřítele za límec nebo otočení okolo sloupu, apod., protože holt nemáte volnou ruku. Až vás dvě zbraně současně omrzí, můžete jednu z nich mrsknou po své oběti a vzít si třeba jinou, pokud se tu nějaká válí, ale to už je na vás.
Během hry také budete bojovat proti nejrůznějším bossům. Hned na začátku to bude tajemná dáma v černém, kterou znáte i z demoverze, později ptačí muž nebo třeba velký obrněný gigant a samozřejmě také vládce času Dahaka. Na každého platí samozřejmě rozdílná taktika, takže zatímco umlátit na začátku holku na lodi je jako vzít harantovi lízátko (souhlasím, jenom jsem před tím třikrát zemřel - pozn. Ondřej), ptačí muž vyniká svou rychlostí a plechoun zase svou silou. Právě souboji s tímto obrněncem je věnována následující tabulka.
|
Pasti, pasti, pastičky…
Už minule jsme překonávali na desítky nejroztodivnějších překážek a pastí – od pouhého ručkování nad bezednou propastí, přeskakování bodáků nebo vyhýbání se rotujícím čepelím a třeba až po přeskakování mez vysokými sloupy. Nejinak tomu bude i tady. Setkáme se opravdu se vším, co známe od loňska a přibude samozřejmě spousta nových nástrah a možností jak je překonat. Můžete skočit na dlouhý závěs, do kterého se princ zabodne mečem a pomalu sjede dolů, běžet po zdi s lanem v jedné ruce nebo třeba ručkovat mezi dvěma rotujícími kládami s ostny. Nejedná se sice oproti minulému dílu o žádnou revoluci, ale stěžovat si nemůžu.
Minulost nebo současnost?
Jak už jsem zmínil něco výše v části o příběhu, chce princ cestovat do minulosti, aby zabránil vzniku Pískům času. To se mu povede, a tak si budete moci tytéž oblasti prohlédnou i v dřívější době. Až budete na ostrově poprvé, uvidíte pouze zříceninu pevnosti, spoustu nefunkčních pastí, propadlé podlahy a stropy, všude bude panovat podivná stísněná atmosféra, apod., ale jakmile poprvé projdete portálem, projdete si tytéž oblasti v krásných barvách, nebudete moci překonávat propasti, protože už tam bude podlaha, zato budou funkční pasti (čepele, pily, apod.) atp. Nutno dodat, že do minulosti se nepodíváte jen jednou, ale mezi minulostí a současností budete cestovat celou hru.
Používáním portálů do minulosti získává princ unikátní schopnosti, mezi které patří třeba vrácení času nebo jeho zpomalení, bez nichž by si moc neškrtl.
Minule měl princ k dispozici Dýku času, která mu velice pomáhala převážně díky schopnost omezeně vracet čas, takže pokud se vám nepovedl nějaký skok nebo vám nepřítel uštědřil opravdu ošklivý úder, nebyl problém vrátit čas a zkusit to znovu, respektive úder zblokovat nebo třeba uskočit. Dýku času mít tentokrát nebudete, ale o možnost vrácení času nepřijdete (protože jinak by to bylo o nervy :)). Používáním portálů do minulosti totiž princ získává unikátní schopnosti, mezi které patří třeba právě vrácení času nebo jeho zpomalení, bez nichž by si moc neškrtl. Jako energii používá princ stejně jako dříve něco jako duše padlých nepřátel, ale i tady je malá změna. Tentokrát duši princ nasaje automaticky pokud je v její blízkost, ale ne z každého nepřítele „vypadne“. Najít se dají také v různých nádobách, takže je nezapomeňte rozbíjet. V souvislosti s nádobami jsem si ještě vzpomněl na speciální bonusové truhly, které se dají najít na nejrůznějších místech (většinou dost těžce přístupných nebo špatně viditelných) po celou hru a odryjí vám vždy nějaký pěkný artwork, animaci nebo informace. Tyto bonusy si lze prohlížet v hlavní nabídce hry pod volbou „Extra features“ a nutno dodat, že některé jsou opravdu povedené a vyplatí se kvůli nim trošku zariskovat.
A jak se změnila audiovisuální stránka hry?
Písky času měly grafiku opravdu skvělou a celkový design hry byl prvotřídní. PoP: WW jdou ještě dále, takže to, co se vám rozpoutá na monitoru bude chtít bryndáčky. Grafika je prostě úžasná a plná detailů. V minulosti uvidíte krásné komnaty se spoustou závěsů, praporů, atd., prostě všeho, co sem patří. V současnosti si budete moci prohlédnout, jak zub času nahlodal stavební kámen pevnosti, takže známé prostředí se promění na polorozpadlé zdi, propadlé podlahy, zlámané sloupy, apod. Prostě radost pohledět. Celou hru vám zpestřuje nejen tuna enginových animací, ve kterých se buď seznámíte s vaším dalším nepřítelem nebo třeba jen uvidíte místo, kam se musíte dostat, ale i spousta renderovaných filmečků, jejichž kvalita je na velmi vysoké úrovni. Na zázraky, kterými nás krmí Blizzard, to sice nemá, ale i tak se jedná o nadprůměr. Renderované animace bohužel nejdou přeskočit. Poprvé se na ně sice rádi podíváte, ale po několikáté je to opravdu vopruz. Když jsem začínal novou hru, měl jsem nějaké problémy se zvukem, takže jsem ze hry několikrát musel vyskočit a pohrabat se v ovladačích a pak dát novou hru, načež jsem musel opět shlédnout několikaminutové intro. To je ale pouze malá muška. Skvělá grafika si bohužel vybírá svou daň v podobě vysokých nároků na dobrou grafickou kartu. Na mém počítači AMD Barton 2500+@3200+ a 1024 MB RAM DDR400 se celá hra sice nahrávala pouze několik málo sekund, ale díky babičce v podobě GeForce4Ti 4200 64MB DDR jsem hru hrál pouze v rozlišení 800x600 se sníženými detaily. S horší grafickou kartou to snad ani nemá cenu zkoušet. Na druhou stranu pokud snad máte něco horšího, je čas na upgrade nejen díky PoP: WW.
V minulosti uvidíte krásné komnaty se spoustou závěsů, praporů, atd., prostě všeho, co sem patří. V současnosti si budete moci prohlédnout, jak zub času nahlodal stavební kámen pevnosti, takže známé prostředí se promění na polorozpadlé zdi, propadlé podlahy, zlámané sloupy, apod.
Zvuková stránka je taktéž dobrá. Postavy jsou namluveny dobře, všechno dělá takový zvuk, jaký by mělo, prostě klasika, na kterou jsme dnes u kvalitnějších titulů už celkem zvyklí. Pouze hudebních motivů by mohlo být o něco více. Ale to už zavání hnidopišstvím.
Co se týká kamery, tak ta je stejná jako u minulého dílu, tedy celkem dobrá. Občas ale také narazíte na momenty, kdy neuvidíte zhola nic, leda kus zdi, který vám brání ve výhledu. Naštěstí se lze kdykoliv přepnout do princových očí a shlédnout situaci přímo „first person“. V tomto pohledu se bohužel nemůžete hýbat – jakmile stisknete klávesu, vrátí se kamera do původní pozice, takže se můžete pouze rozhlížet, ale i to občas docela pomůže. Naštěstí je tu záchrana v podobě možnosti podívat se na scénu zvysoka, standardně klávesou Q, což vám nejednou usnadní situaci, protože si konečně všimnete „té zpropadené římsy za rohem, po které se dá vyskákat výš“. O ovládání už bylo něco řečeno v souvislosti s bojovými komby – je holt znát, že je PoP: WW primárně konzolová hra. Pokud ale nemáte joypad, nemusíte zoufat je to dobře hratelné i pomocí klávesnice a myši, jen to chce trošku cviku a šikovné prsty (ale ne zas moc, tolik kláves zas naštěstí potřebovat nebudete).
Suma sumárum, podtrženo sečteno…
Z výše popsaných řádků a ze závěrečného hodnocení je jasné, že nový princ se velmi povedl. Pro mě, jako pro fanouška Písků času, je to jasný kandidát na jednu z nejlepších her roku v kategorii 3rd person akce.
Verdikt: Pokud se rozhodnete PoP: WW zahrát, budete odměněni úžasnou podívanou na skvělou grafiku, dokonalými souboji s desítkami úderů a komb, ponurou atmosférou a skvělou hratelností. Pokud vám loňský díl moc nesedl, nesedne vám pravděpodobně ani tento, ale také na něj třeba změníte názor, protože tak úplně to samé to zas není. Jednoznačně doporučuju.
Studie ukázala, že víc lidí raději hry sleduje, než aby je sami hráli
Průzkum společnosti Midia Research ukázal, že hráči tráví víc času sledováním videoobsahu věnovaného počítačovým hrám než jejich samotnému hraní.
{NADPIS}
{POPISEK}
O víkendu se zrodily dva masivní herní hity
Výrazné přízni hráčů se těší nejenom free 2 play kooperativní střílečka s postavami ze světa Marvelu, ale zejména očekávaná diablovka Path of Exile 2.
Amouranth vydělala balík na bitcoinech, chce pomáhat zvířatům
Americká streamerka Kaitlyn Michelle Siragusa, vystupující na internetu pod přezdívkou Amouranth, nespoléhá jen na své fanoušky a obří příjmy, které jí plynou z platforem Kick a OnlyFans, obratem...
{NADPIS}
{POPISEK}
Dvacet nejzásadnějších her roku 2004. Zvolte tu nejlepší
Dvacet let vypadá jako dlouhá doba, na mnohé hity tehdejší doby ovšem vzpomínáme dodnes. Světlo světa tehdy spatřil například kultovní World of Warcraft, graficky revoluční střílečky Far Cry,...
KVÍZ: Nebyly pro děti, ale stejně jsme je hráli. Vyznáte se v klasických mlátičkách?
Už od samotných počátků herního průmyslu patří tzv. bojovky mezi nejpopulárnější žánry pro poměřování sil mezi kamarády. Na první pohled je jejich podstatou jen přímočaré násilí, ve skutečnosti ovšem...
Nintendo otevřelo ve svém zábavním parku sekci s opičákem Donkey Kongem
V japonské Ósace došlo v zábavním parku Super Nintendo World, který je součástí Universal Studios, k otevření nové sekce zasvěcené opičákovi Donkey Kongovi. Slavnostního zahájení se zúčastnil také...
Nejhorší update všech dob? Příchod Dauntless na Steam dopadl katastrofálně
Pět let stará free 2 play hra Dauntless se konečně objevila na Steamu, reakce hráčů si ovšem vývojáři za rámeček nedají. Kvůli nečekanému restartu celého dosavadního progresu má nyní tato jinak...
Studie ukázala, že víc lidí raději hry sleduje, než aby je sami hráli
Průzkum společnosti Midia Research ukázal, že hráči tráví víc času sledováním videoobsahu věnovaného počítačovým hrám než jejich samotnému hraní.
Prodej stavebního pozemku 885 m2 v Hradci nad Moravicí
Hradec nad Moravicí, okres Opava
2 212 500 Kč