RECENZE: Godfall je jednou z prvních ryze next-gen her. Ale není to vidět

Akční RPG Godfall si na konzolích minulé generace nezahrajete. Kromě oku lahodící grafiky však hra nenabízí nic speciálního, jde o klasickou akční rubačku ve fantasy světě. Což tedy není vyloženě na škodu.

Žili byli dva bratři. Jeden byl zlej a druhej hodnej. Toho zlého je pochopitelně třeba zabít.

Nenechte se oklamat hlubokým příběhem Godfallu, hra samotná až tak složitá není. Jde především o pobíhání po palácích a zahradami jako ze sna či přímo vytržených z nebeského ráje a masové vraždění éterických protivníků, z nichž necáká krev, nýbrž se jen tetelivě rozplývají. Nikdo nemá lidskou tvář, takže z jejich nelítostného vyhlazování nemusíte mít výčitky.

Godfall

Pomineme-li další z nekonečné řady bombastických vyšumělých klišé příběhů, zůstává nám hra se solidní hratelností, nádhernou grafikou a dobrým technickým zpracováním.

Nejprve k té grafice, protože ta byla tím, co mě zaujalo nejvíce. Nejde zde jen o použité technologie, ale také o umělecký dojem. A zde zjevně do rukou tvorbu světa dostal někdo talentovaný.

Mohl by snad i někdo namítat, že je to až kýč, ale nemohl jsem si pomoci, docela často jsem musel zastavovat, abych se pokochal nebo udělal pár snímků. Z některých výjevů srdce vysloveně plesá. Vidět tento svět ve VR by byl ohromující zážitek. A FPS jsou tak vysoké, že by to hardwarově nebyl problém. Ale vzhledem k tomu, že se jedná o hru s fixním pohledem třetí osoby, tak se toho asi nedočkáme.

Svět je rozdělen do tří říší, a ty mají každá několik oblastí s osobitým vzhledem. Oblasti nejsou příliš rozlehlé a průchozí jsou v podstatě jen po stezkách, přičemž se později po splnění misí do nich lze znovu vracet a plnit dodatečné úkoly, nebo se jen kochat. Otevřený svět to tedy není, ale není to ani jednokolejná jízda.

Radost z nádhery jenom trochu kazí naprosto nudný hrdina, který je ozdobený jako vánoční stromeček. Ale to je něco, co se dá pominout. Škoda jen, že nejde alespoň na to kochání přepnout do pohledu první osoby.

Godfall se vedle standardních herních mechanismů, jako jsou komba, vylepšování zbraní a postavy (spíše brnění), blokování a uhýbání, ještě přidává jakési teleportace, zviditelňování zajímavých míst, štít, který funguje zároveň jako bumerang, a schopnosti jednotlivých postav - brnění...

Godfall

Zde musím udělat malou odbočku do příběhu, nacházíte se totiž ve světě obývaném éterickými bytostmi bez těl, které rozhýbávají brnění. Jiné, nehumanoidní ale zase těla mají, čert aby se v tom vyznal. Každopádně hráčova postava žádné tělo nemá a může postupem času obývat až 12 fixních brnění, z nichž některá mají mužskou postavu a jiná zas ženskou. Každé dává jiný bonus, kouzelnou schopnost a lze je dále vylepšovat a mezi misemi střídat. Navíc by také mělo být možné nepřátele likvidovat až se dvěma dalšími lidmi kooperativně, což by mohla být zábava.

Postavy lze vybavovat zbraněmi, prsteny a různými dalšími talismany na vylepšení statistik. Těch se válí všude mraky, takže pokud budete chtít mít svou postavu neustále v nejsilnější možné verzi, do inventáře budete lézt hodně často. Looter, zkrátka. Ale dá se to i ignorovat a inventář poštelovat, až když přestane člověk protivníkům stačit.

Nepřátel se jinak netřeba bát, protože když vás udolají, probudíte se znovu nedaleko místa své smrti, s plným zdravím. Stejnou laskavost ovšem hra protivníkům nedopřává, a tak i když to člověku vůbec nejde, nakonec po kouskách udolá i toho nejtužšího bosse. Obtížnost je tedy relaxační a zdá se, že ji nelze měnit. Ne, že by ale souboje nebyly uspokojivé. Ovládání má rychlou odezvu a je přesné (hráno s myší a klávesnicí). Byl trochu nezvyk absence skoku, ten je zde jen na překonávání definovaných překážek, ale zato je velmi praktická otočka o 180 °, vylepšená pak i o útok. Kombinace kláves na komba a další schopnosti jsou snadno zapamatovatelné a v základním rozložení kláves brzy přejdou do krve. Navíc si je můžete ve svém paláci otestovat v aréně na virtuálních nepřátelích, kteří vám neublíží.

Jako jen občasný hráč žánru akčních RPG musím říci, že jsem byl překvapen, jak rychle jsem se naučil být efektivní. V jiných hrách často různé speciální schopnosti nevyužívám, protože je jejich aktivace příliš pracná, ale zde to je snadné. Takže třeba bumerangový štít jsem žhavil neustále.

Již jsem zmiňoval lootování. To vedle různých materiálů na vylepšování a talismanů poskytuje především zbraně. Těch je velké množství, rozdělených do pěti tříd. Osobně mě nejvíce bavila práce s kladivy. Sledovat, jak hrdina své protivníky drtí absurdně velikým kladivem, které vypadá jako ropný barel na dlouhé špejli, je prostě uspokojivé. Navíc to přidává výzvu, protože kladivo je ze všech zbraní nejpomalejší, takže je třeba útoky plánovat dlouho dopředu.

Godfall

Po celou dobu hraní, i když jsem vyvinul upřímnou snahu věnovat příběhu pozornost, jsem z něj nedokázal čerpat naprosto žádnou motivaci. Cílem hry je podle všeho zabránit konci světa, ale vzhledem k tomu, že než se ke konci provraždíte, nezbudou v němu už téměř žádní obyvatelé, mi poněkud uniká jeho smysl. Aspoň by to měli všichni rychle za sebou bez toho, aby se museli dívat na to, jak umírají jejich parťáci.

Nicméně krásná grafika konejšící oko dobře vyladěnými paletami barev je motivací vysokou a hratelnost je dostatečně dobrá, aby nebyla nudná. Godfall rozhodně není tak náročný, aby byl frustrující. Co ale frustrující bylo, byla skutečnost, že mi několikrát spadl. A zákysy to byly takové, až jsem měl starost, jestli neodchází grafárna. Došlo až na restart počítače, protože následně přestala reagovat lišta. Pár hodin hraní jiných titulů mě ale přesvědčilo, že v hardwaru problém není.

Po aktualizaci ovladačů se situace zatím neopakovala, ale v kombinaci s faktem, že hru nelze ukládat, takže když ji opustíte před koncem mise, je nutno celou misi opakovat, je to vcelku nepříjemnost. Pokud to přece jen je problém hry, a ne ovladačů, tak věřím, že vzhledem k velkorozpočtovosti titulu se dočkáme záplaty.

Minimální hardwarové nároky nejsou úplně pro každého, Intel Core i5-6600 / AMD Ryzen 5 1600, 12 GB RAM, AMD Radeon RX 580 s 8 GB nebo Nvidia GeForce GTX 1060s 6 GB, z disku si pak ukousne 50 GB.

Na sestavě Ryzen 9 3900X, 32 GB RAM, Nvidia GeForce GTX 1080 s 8 GB hra běžela v maximálním nastavení ve 4K na hranici plynulosti. V 1080p běžela naprosto hladce a se supersamplováním na 4K ve vzhledu od 4K fullscreenu nebyl rozdíl prakticky patrný. V nejnižším nastavení pak díky uměleckému pojetí vzhled trpí méně než u her jiných.

Celkově tedy Godfall rozhodně mohu doporučit jako oddechovou záležitost s velmi kochavými prvky, nicméně bych s jeho nákupem posečkal až do doby, než bude tak třikrát levnější. Patnáct set bych za něj rozhodně nedal. Ale pro fanoušky žánru toto vůbec nemusí být překážka.