Po The Longest Journey další adventura s krásnou dívkou v hlavní roli.
I když tato hra nese ve svém názvu číslici „2“, nemá se svým několik let starým předchůdcem, nazvaným Egypt 1156 B.C. společného téměř nic. Příběh je zcela nový bez jakékoliv návaznosti na první díl, změnil se hlavní hrdina (v našem případě hrdinka) a doba, v níž se děj odehrává, se posunula o více než 200 let do minulosti. Ale i přes všechny tyto změny přeci jen něco zůstalo stejné – opět se jedná o naučnou adventurku z dílny francouzského Crya, ne nepodobnou novějším hrám, jako je třeba Aztec nebo Pompei. Pojďme se tedy ze všeho nejdříve podívat právě na ty vlastnosti Egyptu 2, které jsou pro tento zvláštní druh adventur tolik charakteristické.
Fiktivní příběh zasazený do reálného historického prostředíV centru dění se tentokráte ocitá mladá kněžka Tifet, stoupenkyně bohyně nemoci a léků Sakhmet. Ta je jednou nad ránem, uprostřed divokého snu, vzbuzena silným bušením do dveří. Po jejich otevření dostává do rukou vzkaz od svého nemocného adoptivního otce, který nutně potřebuje její lékařskou pomoc. Tifet se samozřejmě bez váhání vydává na dalekou cestu do města Heliopolis, kde její nemocný tatínek žije, aby záhy zjistila, že nejen jeho, ale i řadu dalších obyvatel města
zachvátila neznámá zhoubná epidemie. Naše mladá a pohledná kněžka tedy musí nejdříve objevit a uvařit účinný lektvar a posléze odhalit a usvědčit postavu, která je za rozšíření epidemie zodpovědná.
Jak jste jistě poznali, podstatou příběhu Egyptu 2 je starodávné egyptské lékařství. Tifet, jakožto kněžka bohyně Sakhmet, je velmi zkušenou lékařkou, a proto má ve svém inventáři kromě hromady obyčejných předmětů i knihu receptů na všemožné lektvary, například proti bolesti hlavy, očí a dokonce i proti kocovině. Během hry pak budete jejím prostřednictvím sami vařit dva z těchto léků, jejichž přísady buďto naleznete nebo je budete muset složitě vymáhat od různých obchodníků a stánkařů.
Herní prostředí, jež sestává prakticky pouze z části města Heliopolis, je ale narozdíl od jiných naučných adventur reálné jen okrajově, protože ze zástavby původního města se nezachovalo téměř nic a když už, tak jsou jeho trosky bezpečně ukryty pod současnou Káhirou. Vzorem pro tehdejší architekturu kamenných domů nebo honosných chrámů se stalo zcela jiné město ze stejného časového období - Théby, jehož archeologické vykopávky jsou naštěstí mnohem přístupnější a zachovalejší. Designéři hry tedy mohli tentokráte až nezvykle popustit uzdu své fantazii a ať už se jim 
podařilo Heliopolis rekonstruovat alespoň částečně věrohodně nebo vůbec, výsledek rozhodně nevypadá špatně.
Encyklopedie je jednou z nejdůležitější částí všech naučných adventur a jistě není od věci, že nemálo lidí si tento typ her kupuje právě kvůli velkému množství zajímavých informací v ní obsažených. Obzvláště projekty Crya mají své historické dokumentace velmi kvalitní – aby taky ne, když se na jejich sestavování podílejí uznávaní odborníci a většina informací a fotografií pochází z francouzského Réunion des Musées Nationaux. Konkrétně v Egyptu 2 encyklopedie zahrnuje celkovou egyptskou civilizaci a je přehledně rozdělena na několik hlavních témat (společnost, postavení žen, bohové, lékařství, denní život…), přičemž jednotlivé hesla je samozřejmě možné seřadit i alfabeticky. Textové informace jsou často doplněny buďto rekonstrukčními renderovanými obrázky s tehdejší architekturou, nebo mnohem zajímavějšími fotografiemi nalezených archeologických exponátů.
Turistický mód nám nabízí již tradiční možnost projít se ulicemi Heliopolisu aniž bychom byli 
nuceni plnit jakékoliv úkoly. V podstatě se jedná pouze a jakýsi doplněk právě pro ty, kdož si Egypt 2 koupili hlavně kvůli historickým informacím a ne kvůli hře samotné.
Jednoduché úkoly a nevalná rozsáhlost hry
Právě tohle je bohužel kamenem úrazu všech naučných adventur. Tedy, alespoň co se oné rozsáhlosti týče, jelikož nízká obtížnost nemusí být nutně brána jako nedostatek. Děj Egyptu 2 je naprosto lineární, pořadí všech vašich činností je předem určeno a dokonce ani určité předměty nebudete moci sebrat dříve, než vám to program hry dovolí. Jednotlivé herní úkoly jsou pak místy až primitivní, avšak přísně logické a většinou sestávají z nalezení nějakého předmětu a jeho následném doručení konkrétní osobě. Tento klasický adventurní postup je pak doplněn několika jednoduchými hříčkami či puzzly, jako například odměření čtyř deci piva z třech různých džbánů o různém objemu, ale opět se nejedná o nic složitého. Snad jediné, co vám může způsobit menší problémy či dokonce i nějaký ten zátuh, je hledání malinkých předmětů v tmavých interiérech. Mně se například podařilo v samotném závěru hry zakysnout na celou jednu hodinu, kdy jsem musel v naprosté noční tmě hledat malinký klíček pohozený na kamenité dlažbě.
Tak a teď se dostáváme k vůbec největšímu nedostatku Egyptu 2 - k věci, kvůli níž jsem byl nucen snížit hodnocení z původních 75% o desítku dolů. No jo… je to zase ta rozsáhlost. Stěžoval jsem si na ni u drtivé většiny naučných adventur, ale v případě Egyptu 2 tak musím učinit dvojnásob důrazněji. Jeho kompletní dokončení mi totiž zabralo pouhopouhých šest hodin, a to je prosím tahle hra ještě ke všemu na celých dvou CD! Ty ve mně původně vzbudily naději, že by Egypt 2 mohl být prozatím nejrozsáhlejší naučnou adventurou, jenže to jsem se šeredně zmýlil. Po celou dobu hraní se budete pohybovat prakticky jen po dvou lokalitách, jimiž je chrám boha Re s přilehlými sýpkami a dlouhá ulice s vaším bydlištěm a několika obchůdky. Pak se ještě dvakrát mrknete do guvernérova sídla a toť vše. Na druhou stranu jsou tyto lokality poměrně rozlehlé a chvilku vám to zabere, než se dostanete z jednoho konce na druhý. A bohužel, rychlý přesun pomocí mapy chybí. Dost často tak budete pendlovat z ulice do chrámu a nazpět, přičemž samotný přesun vám zabere víc času než přemýšlení nad tím, co kde vlastně máte udělat. Rozhovory s celkem pětadvaceti postavami taktéž nejsou příliš obsáhlé, spíše strohé a věcné. Prostě a jednoduše, co se tady o tom budu zbytečně rozepisovat – tahle hra je zatraceně krátká a její celková hodnota tím pádem klesá minimálně o jednu třídu dolů.
Tím jsem vyčerpal všechny podstatné charakteristické vlastnosti naučných adventur a nyní můžeme vstoupit do druhé části recenze, jejímž obsahem bude herní interface, ovládání a technické zpracování.
Jelikož byl Egypt 2 vyvíjen přímo francouzským Cryem, jistě není ani třeba zdůrazňovat, že běží na známém enginu Omni3D umožňujícím 360 stupňové otáčení na všech lokacích. Kurzor myši si můžete zvolit buďto pohyblivý nebo napevno umístěný uprostřed obrazovky, což považuji za velmi přínosné vylepšení, protože názory na typ kurzoru se různí a každý si tak bude moci zvolit takový, jaký mu nejlépe vyhovuje. Inventář pro sebrané předměty je ukryt pod dolním okrajem obrazovky a vyvoláte ho stisknutím pravého myšítka. Kromě mnoha chlívečků na předměty zde naleznete i několik užitečných ikonek, které slouží pro přístup do encyklopedie nebo do zápisníčku (zde se podrobně zaznamenává celý váš dosavadní postup ve hře), další ikonka vám umožní detailní zobrazení některých předmětů no a chybět nemůže ani odchod do stylově ztvárněného hlavního menu. Celkově je ovládání téměř shodné s většinou předešlých naučných adventur a je tudíž osvědčené a velmi příjemné.
Všechny doposud vydané projekty Crya byly velmi oblíbené kromě jiného i pro svoje naprosto úchvatné grafické zpracování. To s největší pravděpodobností bude platit i pro Egypt 2, ale tentokráte bohužel pouze částečně. Vrchol vizuální přitažlivosti hry jako vždy představují animované sekvence – těch je zde nečekaně velké množství a vypadají opravdu kouzelně, obzvláště postavy v nich ztvárněné jsou až precizně detailní a realistické (viz několik okolních obrázků). Například pohled na plačící Tifet, když jí z očí vytékají slzy a rozmazávají tak její oční stíny, je opravdu nezapomenutelný. Překvapila mě taktéž řada in-game animací, na které jsme u předchozích her postavených na enginu Omni3D nebyli příliš zvyklí. Setkáme se zde například s pohybujícími se postavami, zvířaty, vlaječkami, nebo dokonce i povlávajícími listy palem. Design samotných lokací je velice vydařený, přesun mezi nimi je sice pouze skokový, nicméně hry s plynulým přechodem jsou spíše výjimkou, takže tohle bych Egyptu 2 vlastně ani nemusel vyčítat. Hlavní problém je ale ukrytý jinde, a to v zastaralosti použitého enginu. Hra běží pouze v rozlišení 640x480 a… já vím, že už jsem o tom hovořil mnohokrát a že už se opakuji, ale… grafika je celá neostrá, pixelovatá a zdánlivě připomíná starou VGA s rozlišením 320x200. Před dvěma, třemi lety jsem to byl ochoten tolerovat, ale dnes už mě nebaví přivírat očka nad leností či neschopností programátorů herní engine vylepšit. A přitom by stačilo pouze zvýšit grafické rozlišení (jako u her Time Machine nebo Odyssey) a vše by 
bylo v naprostém pořádku. Co naplat – za grafické ztvárnění ode mě Egypt 2 moc plusových bodíků nedostane.
Zato audio stránce hry není co vytknout. Dabing je velice slušný, postavy hovoří docela procítěně a je jim dobře rozumět (titulky samozřejmě nechybí). Hudba sice hraje jen občas, nicméně její poklidné a mírné motivy jsou velmi příjemné a působivé. Na nadstandardní úrovni jsou i zvukové efekty; na každé lokaci vždy zní nějaký stálý zvuk v pozadí (zpěv ptáků, šum větru, hluk zedníků opravujících budovy…), což blahodárně působí na podporu herní atmosféry.
Celkově vzato, Egypt 2 je příjemná oddechová hra se slušným příběhem a hratelností, přehlednou encyklopedií, obstojnou grafikou a úžasnými vedeosekvencemi. Bohužel je ale taktéž neuvěřitelně krátká, což je prakticky jediným vážnějším důvodem poklesu procentuálního hodnocení. V České republice by měla vyjít až na jaře příštího roku, zato ovšem kompletně v češtině, což jistě mnohým z vás udělá velkou radost. Otázkou ovšem zůstává, komu se vyplatí za takto krátkou hru utratit své těžce vydělané peníze… Snad jedině méně zkušeným hráčům nebo příznivcům historických adventurek.
| Egypt 2: The Heliopolis Prophecy | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
