RECENZE: Dishonored 2 je groteskně brutální, krutý a zatraceně dobrý

Čtyři roky uplynuly od prvního dílu plíživé akce Dishonored, která oživila vzpomínky na nezapomenutelné hity, mezi které patří legendární Thief, System Shock 2 nebo původní Deus Ex. Pokračování sice nepřineslo ani revoluci, ani masivní vylepšení po stránce hratelnosti, přesto patří k nezábavnějším a nejpůsobivějším hrám letošního roku.

Na Dishonored 2 jsem se ohromně těšil. Jednička si mě získala steampunkovým světem, originálními schopnostmi a chytrým designem úrovní, jenž dával hráči všudypřítomnou možnost volby. Není se co divit, pod oběma díly je podepsán Harvey Smith, jeden z hlavních vývojářů zodpovědných za kultovní veledílo Deus Ex.

Všechny fanoušky prvního Dishonored mohu uklidnit. Dishonored 2 není nikterak revoluční, zato se drží osvědčeného receptu a tlačí na pilu přesně tam, kde je to potřeba. K tomu poněkud překvapivě nabízí pohled na jeden z nejvíce brutálních, bezútěšných světů, který letos spatřil světlo světa. Při jeho vstřebávání se tají dech a mrazí v zádech. Vaše cesta za znovuzískáním trůnu může být dlážděná sérií brutálních vražd nebo pochybným milosrdenstvím. Kým se v Dishonored 2 rozhodnete být?

Dishonored 2

Ve světě krásného hnusu

Tak tohle je slavné město Karnaca, perla jihu. Po chodníku tečou potoky krve z ryb porcovaných přímo na ulici. Během prvních dvou minut jsem svědkem hádky skupiny rybářů, která končí vraždou. Ulice jsou popsané nápisy. Obyvatelé nemají rádi vládu, vláda nemá ráda obyvatele. Smrtící epidemie dělá chudobu a útlak ještě horší. Z jednoho z oken visí bezvládné tělo. Kolem něho bzučí mouchy. Potřebuji se dostat dovnitř.

Hra je zasazena patnáct let po událostech prvního dílu, pokud jste jej však nehráli, ničemu to moc nevadí. Z dívenky Emily se stala skutečná císařovna, po jejímž boku stojí hlavní hrdina jedničky Corvo Attano. Hned v úvodu hry je Emily násilně sesazena svou tetou. Hráči je dána volba. Buď bude v Dishonored 2 hrát za mladou císařovnu, nebo jejího otce Corva. Ať už se rozhodnete jakkoliv, vaše milá tetka promění druhou postavu v kámen, a vaším úkolem se tak stane nejen postupná likvidace všech spiklenců, ale také záchrana Corva nebo Emily.

Příběh hry nepatří k jejím silným stránkám a velmi připomíná první Dishonored. Kromě zajímavé motivace vaší tety Delilah ničím nepřekvapí a vše jede podle předem očekávaného scénáře. Nějaké zlepšení by se ale přece jen našlo. Tak předně obě hlavní postavy jsou nyní plně nadabované.

Corvo i Emily sice poněkud postrádají charisma a uvěřitelné emoce, oproti němému hrdinovi to však vidím jako posun k lepšímu. Většímu prostoru se také dostává postavě Outsidera, bytosti, která vám v obou dílech propůjčuje speciální schopnosti. Ty lze mimochodem i odmítnout. Jednotlivé kapitoly překlenují vyprávěcí sekvence s monology hlavních postav opatřené ilustracemi, skutečné filmečky připomínající kvalitou trailery bohužel ve hře nenajdete.

Dishonored 2

Na grafiku a technickou stránku hry lze pohlížet dvojím pohledem. Na jednu stranu hře chybí detailnější textury, nebo třeba přesvědčivé zobrazení vody, výbuchů či dalších dílčích efektů. Přišlo mi tak až podivné, že autoři nedokázali na konzoli v tomto případě nabídnout šedesát snímků za sekundu. Na druhou stranu je tu vynikající fyzika a celkový estetický dojem. Modely postav jsou výrazně stylizované a hra jako celek jakoby připomínala obživlou malbu.

A pak je tu prostředí, detaily a s tím související atmosféra. Vážení, Dishonored 2 jsou v tomto ohledu opravdu těžko popsatelné vizuální hody. To musíte prostě vidět. Interiéry budov a jejich vybavení působí vyloženě ohromujícím dojmem. Zdá se, jako by autoři byli při tvorbě hry přímo posedlí tím každičkou místnost co do funkčnosti a smysluplnosti vypiplat do těch nejmenších možných detailů. Bytům a sídlům nechybí nic a s mírnou nadsázkou lze říct, že co místnost, to pastva pro oči.

Dishonored 2

Ve hře je toho k prohlížení spoustu: pracovny plné rozličných studijních materiálů, obrazárny a velkolepé sály, utříděné kanceláře, ložnice, nebo jídelny se stoly obloženými všelijakými pokrmy. Poslední dobou mívám tendence v podobně detailních hrách místo klasického běhání jen chodit, občas se i zastavovat a jen se kochat tím vším kolem. V Dishonored 2 jsem nechodil, tady jsem se do slova a do písmene plížil a bylo mi úplně jedno, jestli se v mém okolí nachází stráž nebo ne.

Čtvrti města jsou parádní a nabízí spoustu zajímavých interiérů k průzkumu, sídla vašich nepřátel jsou ještě lepší. Připravte se na opuštěné rozvaliny vily, v níž budete cestovat mezi dvěma časovými rovinami. Jak si lze během těchto skoků vychutnat nic netušící stráže, kterým lze zmizet z očí, jen abyste se jim pak objevili za zády, nemusím asi zdůrazňovat. Čeká vás sanatorium, paláce, nebo třeba sídlo s pohyblivou architekturou, kterou stráží mechaničtí vojáci. Ti mají doslova oči i vzadu, sražte jim však hlavu a nezbude jim nic jiného, než spoléhat se na svůj sluch. Tak nerozeznají spojence od protivníka a klidně se navzájem zlikvidují. Brilantní.

Dishonored 2

Nezůstane kámen na kameni

Teleportuji se na lustr houpající se nad dvojicí dohadujících se čarodějnic. Sešlu kouzlo, nebo je vyřídím granátem? Každopádně jsem v bezpečí. Slyším další hlasy. Nezvykle blízko. Vzhlédnu. Další dvě čarodějnice sedí na vedlejším lustru a popíjejí čaj.

Hra má naprosto uzemňující atmosféru. Připomene jedničku, ale také první dva Bioshocky. Mezi vaše nepřátele patří kouzla ovládající čarodějnice, které si nezadají se splicery z podvodního města Rapture. Jejich fanatická krvežíznivost a nervy drásající šílenství hře místy dodávají až horrorový nádech. Svůj díl odvádí i naprosto parádní hudba, včetně pár písní, kterýmí si snaží zlepšit náladu skupinky nešťastných obyvatel.

Město Karnaca je metropolí enormních sociálních rozdílů, které se kromě korupce a bídy potýká také s epidemií smrtonosných hejn much. Lidé spolu na ulicích mluví a indicie obsažené v jejich hovorech vám mohou pomoci v postupu hrou. Vyplatí se tedy hrát pomalu a poslouchat.

Dishonored 2

Průzkum okolí jde také ruku v ruce se stylem vývoje postavy. Vaše schopnosti nezískáváte postupným shromažďováním zkušenostních bodů, ale nalezením speciálních run a kostěných cetek. Podobný styl vývoje postavy jsem nedávno kritizoval u stealth hry Aragami, zde to však funguje daleko lépe. Na umístění run odkazuje speciální artefakt, jenž získáte hned na začátku hry.

Přesto není vždy snadné se k nim dostat a pátrání po skryté cestě se stává plnohodnotnou výzvou. Navíc průzkum jednotlivých lokací je zde ohromně zajímavý a vyplatí se vám i kvůli řadě dalších věcí, na které můžete narazit.

Herní ekonomika je v tomto ohledu nastavena dobře a nalezené cennosti lze utratit za další upgrady pro vaše zbraně, munici či lektvary. Samozřejmostí je i ohromná spousta písemných dokumentů, které se vám ukládají do herní encyklopedie. Některé se týkají herního světa, v jiných lze nalézt údaje užitečné pro postup úrovní.

Pak tu jsou samozřejmě speciální schopnosti, které patří k tomu, co si získalo srdce fanoušků prvního dílu. Ty mají Corvo a Emily zcela odlišné. U Corva se nic moc nezměnilo. Dokáže vyvolat větrný vír, převtělit se do protivníka či zvířete, nebo třeba na chvíli zastavit čas.

U Emily zaujme mimo jiné možnost vytvořit spojení mezi vícero typy nepřátel, takže pokud jednomu třeba vrazíte nůž do zad, stejný osud potká i napojené nešťastníky. Zaujme také skupinová hypnóza nebo vyvolaný dvojník, který vám může pomoci v boji. Po odemknutí upgradu může vaše duše mezi vámi a vaším klonem cestovat.

Z traileru si možná vzpomenete na schopnost proměnit se do bytosti stvořené ze stínu, v níž dokážete nepřítele buď rychle zlikvidovat, nebo nepozorovaně proklouznout kolem. Vrací se i oblíbený Blink, respektive Reach, který vám umožní teleportaci na krátkou vzdálenost.

Dishonored 2

Brutální pokračování

Zpátky v Dunwallu. Sídelní město císařovny je v rozkladu. Šedivý smog z továren naplnil ulice. Loajální stráže se houpou na šibenicích. Do hrozivého ticha se najednou začne ozývat ženský zpěv. Ale odkud?

Nepřátelé jsou v Dishonored 2 chytří a poměrně rychle pojmou podezření, pokud vás zmerčí. Je radost si s nimi hrát a snažit se je obelstít. Vrací se i šerm, různé typy granátů, munice, min a nábojů do pistole i kuše. Šermování a práce s vaší čepelí vůbec nabízí dosti brutální podívanou. Protivníkům při boji odlétají kusy těl a detailní záběry zabití nepřítele i přes silnou stylizaci postav chvílemi připomenou fatality z Mortal Kombatu. Dishonored 2 je hodně brutální zážitek a nechybí nechutné, zvráceně groteskní scény.

Hrou lze nicméně opět projít bez jediného zabití, což platí i pro eliminaci hlavních spiklenců. Nalezení alternativního způsobu, jak se s vaším cíle vypořádat představuje další tahák a výzvu k pokoření hry. Styl hraní ovlivní i konec hry. Ty jsou opět dva. Volby jsou ve hře přítomny na každém kroku od zvolené postavy se sadou dovedností, způsobu hraní, infiltrace směrem k cíli, nebo rozdělení dovednostních bodů.

Dishonored 2

Nerozumím ovšem tomu, proč autoři do hry nezakomponovali možnost začít po dohrání nový průchod s již odemčenými schopnostmi v rámci takzvané New Game Plus. Chybí dokonce i možnost se do kterékoliv již navštívené lokace, včetně jednotlivých čtvrtí, vracet. To není malý problém. Místa obsahují runy, cetky a upgrady a hra vás takto nutí v každé lokaci zůstat, pokud o zmíněné věci nechcete navždy přijít. Ve hře, která se pyšní takovou volností a možnostmi, nemá podobné omezení co dělat, a vývojáři se už nechali slyšet, že implementaci obou prvků zvažují v rámci updatu.

Naopak velkou pochvalu si zaslouží funkce Quick Save a Quick Load dostupné i na konzolích. Stačí jen vyskočit do herního menu a stisknout jedno ze dvou tlačítek. Za něco podobného bych autorům konzolové verze Hitmana nebo Deus Ex: Mankind Divided líbal nohy, neboť u tohoto typu her se Quick Save určitě hodí. Herní doba se bude výrazně lišit. Dishonored 2 je možné prosvištět za deset až dvanáct hodin. Pokud si hru budete chtít ale užít, počítejte minimálně s patnácti. A to mluvím o normální obtížnosti, jednom průchodu a hraní jen za jednu ze dvou možných postav.

Přes pár nedostatků a pocit déjà vu, nabízí Dishonored 2 prvotřídní zábavu. Ať je to podmanivá atmosféra, úžasně detailní prostředí nebo inteligentní design, hra nepřestává bavit, dokud si v ní nevyřídíte všechny účty. Jak to uděláte, závisí jen na vás.

Hra vyšla na PC, PlayStation 4 a Xbox One.