Když jsem na podzim 1993 začal hrát po Internetu první MUD, netušil jsem ještě, nakolik tenhle typ her ovlivní můj další život. Pro ty, co netuší co zkratka MUD (multi-user dimension/dungeon) znamená - jedná se o internetové hry v textovém módu, kde se na jeden server může připojit několik desítek až stovek lidí a společně prožívat dobrodružství, plnit questy a zabíjet nestvůry. Hlavním aspektem je takzvaný „character building“, tedy tvorba a vylepšování své postavičky v rámci daných pravidel, a také komunikace s ostatními hráči.
MUDy mě naštěstí už přestaly bavit, ale i tak jsem při jejich hraní dokázal strávit hodně přes tři tisíce hodin čistého času. Myslel jsem si, že už jsem se téhle odporné závislosti dočista zbavil ;o) ale pak před rokem vyšlo Diablo II, což de facto není nic jiného než jeden z typu MUDů oblečený do parádní grafiky. V tu chvíli se ukázalo, že character building hry jsou mým prokletím, a Diablo II má Nemesis. V průběhu posledních dvanácti měsíců jsem hraní Diabla, ať už lokálně nebo na Battle.netu věnoval stovky hodin.
Diablo II totiž není hra, kterou byste prošli za pár hodin, a přestala vás bavit. Respektive, mnozí lidé do takové kategorie nejspíš patřit budou, ale pořád budou existovat tisíce dalších,
kteří budou chtít vytáhnout svou postavu/y na co nejvyšší úroveň, zkoušet nové přístupy a kombinace schopností, nacházet nové a nové předměty, a zabíjet ty nejtvrdší nestvůry na nejtěžší obtížnost kolem dokola. Je to zkrátka mánie, které se vyrovná máloco, a velký kšeft pro firmu Blizzard, vždyť Diabla II se prodalo několik milionů kopií. Není se tady čemu divit, že se už při loňském vydání D2 pracovalo na datadisku Lord of Destruction (dále D2X jako Diablo 2 eXpansion), který vyšel před několika málo dny, a který mám tu čest vám představit.
Příběh datadisku začíná v barbarských zemích na severu, kde je v posvátné hoře Arreat uložen Worldstone, kámen obsahující esenci celého světa. Pokud si ještě vzpomínáte, Diablo II končilo zničením dvou ze tří Prvotních Zel, Mephista a Diabla, a rozbitím Soulstonů - kamenů s jejich dušemi. Poslední kámen zůstal u pološíleného Maria, který by dál prožíval démonická deliria v sanatoriu, nebýt toho, že ho Baal našel a kámen se svou duši, a zdroj své sily si vzal (poněkud surově, ale jak také jinak) zpět. Nyní útočí na hrdé barbary a Worldstonu hodlá využít jako prostředku k otevření bran pekelných a následnému zničení celého světa. Co jiného Vám teď zbývá, než se sebrat a znovu si to rozdat se všema záporákama po cestě, a nakonec nakopat Baala tam, kam mu slunce nesvítí?
Oproti původnímu Diablu II obsahuje datadisk celou řadu vylepšení a rozšíření. V první řadě je to celý nový pátý akt a dvě nová povolání. Své staré postavy můžete bez problémů zkonvertovat, a začít hrát třeba rovnou v Harrogathu. Pravda je, že se změnily některé herní mechaniky (například blokování u štítů, které nyní závisí na Dexteritě), a že některé specializované postavy, obzvláště na vyšších obtížnostech, mohou tak mít bez nového a mnohem lepšího vybavení docela potíže. Assassina a druida musíte logicky začít hrát od prvního aktu.
Assassin v překladu znamená úkladný vrah, v tomto případě spíš vrahyně. Je možné ji hrát v zásadě dvěma základními cestami, i když se časem nepochybně objeví celá řada variant a buildů. První z nich je cesta bojová, a v tomto případě se hraje podobně jako barbar nebo paladin. Druhá je potom cesta zákeřného pokládání pastí a lákání nestvůr do jejich blízkosti - v tomto případě je hrací styl bližší spíš nekromantovi nebo kouzelnici.
První ze tří větví, Martial Arts, jsou bojové schopnosti. Oproti barbarovi je potřeba nejdřív použít tzv. charge-up skilly, kterými se assassin „nabije“ a následně je potom vypustí v jediném (většinou smrtícím) závěrečném úderu. Charge-up skillů je celkem šest,
a zahrnují různé druhy elementálních (ohnivé, ledové, blesky) poškození nebo také brutální léčení many a životů. Závěrečné údery jsou čtyři, a osobně se mi nejvíc zamlouvá Dragon Tail, kopanec, kterým trefíte všechny nestvůry namačkané kolem vaší postavy (=krásná skupinová smrt, pokud se dobře nabijete).
Druhá větev, Shadow Disciplines, obsahuje několik pasivních schopností (které fungují neustále), jako třeba Claw Mastery nebo superužitečný Burst of Speed, který na rozumné úrovně zvedne rychlost útočení i běhání až o 50%. Zajímaví a použitelní jsou i Shadow Master a Warrior, pomocníci, které můžete vyvolat a kteří budou bojovat po vašem boku. Další sada schopností je podobná nekromantským kletbám a zahrnuje snižování obrany vašich nepřátel, jejich omráčení nebo boj jedem.
Poslední větev, příznačně nazvaná Traps, vám umožní pokládat pasti. Těch je celkem 10 ve třech kategoriích - pasti co střílí blesky, oheň a nakonec pasti, které dělají fyzická zranění. Zajímavý je Blade Shield, který utvoří kolem postavy bariéru z ostrých čepelí a zraní každého, kdo se přiblíží, nebo Death Sentry - past, která dokáže vybuchovat mrtvoly nestvůr podobně jako nekromantské kouzlo Corpse Explosion.
Assassini používají speciální zbraně - katary, což jsou jakési hodně ostré nástavce na ruky, a dokáží bojovat i dvěma najednou. Mě osobně nejvíc vyhovovala assassinka s jednou zbraní a štítem, neustále nakouzlenou rychlostí (kterou jsem ještě dál vylepšoval příslušným vybavením) a kombinací schopností Tiger Strike a Dragon Tail. Bez problémů jsem prošel celou normální obtížnost, a ani na Nightmare v pátém aktu a v hrách s osmi lidmi najednou není o nic míň rychlá a úspěšná. Řekl bych, že dokonce zabíjí o něco rychleji než barbar s Whirlwindem nebo Amazonka specializovaná na Strafe.
Druhé nové povolání je druid, mix mezi nekromantem, kouzelnicí a barbarem, jakkoliv podivně to zní. Jeho styl hraní hodně závisí na specializaci na konkrétní větve. První větev se nazývá Summoning a umožňuje druidovi povolávat potvory a duchy, od vlků, havranů a medvědů až po podzemní kořeny, které dokáží nepřátele otrávit. Hodně zajímaví jsou duchové, kteří sami nebojují, ale sesílají aury, jenž přidávají všem lidem v družině životy, nebo bonusy na útok a zásahy.
Druhá, kouzelnická větev se jmenuje Elemental, a najdete zde deset vzdušných a ohnivých kouzel, včetně ledové varianty kouzelničina Inferna,
kouzelného brnění před magickými živly Cyclone Armor nebo ultimátní ohnivou obdobu Blizzardu, Armageddon. Osobně mám pocit, že specializace pouze v této větvi nebude ve vyšších obtížnostech možná, a že bude ji třeba kombinovat alespoň se summoningem, ale to teprve musím otestovat :)
Poslední, a podle mého nejzajímavější větev - Shapeshifting - umožní druidovi změnit se do podoby Vlkodlaka nebo Medvědodlaka, a získat nezanedbatelné bojové schopnosti. V podobě vlka je druid rychlejší, a pohyblivější, jako medvěd získáte masivní počet životů a brutální zásahy. Obě podoby mají své speciální schopnosti, vlk umí nakazit nepřátele jedem, a trefit jich několik najednou, medvěd pro změnu dokáže omráčit všechny nestvůry v okolí. Obě převtělení jsou časově omezené a po uplynutí kouzla se druid opět vrací do své normální podoby.
Popis pátého aktu už načal ve svých prvních dojmech Vreco, a já ho ještě trochu doplním. Vaši základnou bude tentokrát pevnost Harrogath, kde potkáte klasickou eskadru NPC postav, které vám budou opravovat věci, pronajímat mercenaries (tentokrát barbary), léčit a posouvat dál příběh. Chybět nebude samozřejmě ani Deckard Cain.
Prvním úkolem bude zlomení útoku na Harrogath. Na pláni za městem najdete skupinky bojujících barbarů a nepřátel, a mezi nimi katapulty, které po vás budou střílet různé nechutnosti. Jakmile zabijete generála Shenka, dostanete druhý úkol, k jehož splnění musíte najít a osvobodit patnáct barbarů ze zajetí na Frigid Wasteland.
Třetí úkol už začne být trochu komplikovanější - ukáže se, že ne všichni v Harrogathu jsou na vaši straně, a cílem bude zachránit dceru jednoho ze stařešinů kmene, Anyu. Ve čtvrtém questu spravedlivě potrestáte Nihlathakovu zradu a budete se probíjet podzemím pod horou Arreat. Když se konečně dostanete až na vrcholek, zjistíte, že je cesta blokována duchy tří prastarých barbarů, a pokud neprokážete, že jste hodni vstupu (= ukážete jim zač je toho loket), nedostanete se do chrámu s Worldstonem. Tam už na vás čeká jenom několikapatrový dungeon a velkolepé orgie s Baalem, který na vás bude posílat hordy nestvůr než se vám postaví čelem (a bratrem), a nakonec (jak také jinak) zasloužený finální filmík.
Asi nejvíce změn, nebo spíš vylepšení se týká předmětů, které budete moci najít. Každé z povolání má teď možnost používat speciální část výstroje, kterou žádné jiné povolání neoblékne. U assassina jsou to již zmiňované katary, barbaři i druidi mají své speciální helmy,
nekromanti mohou místo štítu používat speciální naložené hlavy (báječně v inventory čvachtají) a třeba amazonky mají husté luky a kopí. Všechny magické předměty se teď generují z ještě větší škály různých prefixů a suffixů, z nichž některé jsou opravdu hodně silné. Tak jak bylo možné na vyšších obtížnostech nacházet exceptional věci, vyšší a silnější verze normálních předmětů, přibyla další kategorie supervzácných a supersilných elite věcí, které ale budou padat pouze na nejvyšších obtížnostech.
Předměty si tentokrát budete moci dokonce i vyrábět a to hned dvěmi cestami. Jednak je možné pomocí speciálních receptů transmutovat normální magické zbraně a brnění v Horadric cube za použití několika ingrediencí (jednou z nich jsou také jewels, brože na způsob drahokamů, generující se s náhodnými vlastnostmi a které je možno klasicky socketovat). Takto vytvořené věci mají sérii předdefinovaných vlastností plus ještě další, náhodné a vyrovnají se nejlepším rare věcím, které jste doposud viděli.
Druhá metoda je skládání Runových nápisů. Ze zabitých monster mohou vypadnout runy, kterých je celkem kolem 30ti. Každá z run má své specifické vlastnosti a určení, a je možné je opět vkládat do věcí se sockety, stejně jako drahokamy a brože.
Pokud se vám podaří nalézt runy, ze kterých se dá složit runový nápis, a pokud navíc máte i příslušný předmět se správným počtem otvorů, můžete si vyrobit velice silnou část zbroje nebo zbraň. Celá záležitost má bohužel jeden háček, některé runy jsou nesmírně vzácné. Pravděpodobnost, že vám vypadne runa Zod, která dokáže vylepšit předmět na nezničitelný (není nutné ho nikdy opravovat), je zhruba 1:200 000, a to v případě, že skutečně má nějaká runa z nestvůry vypadnout!
Vylepšení se dostalo i unikátním předmětům a sadám předmětů, nalézat budete nejen staré sety s lepšími vlastnostmi, ale do hry bylo přidáno i 16 nových exceptional setů, a desítky nových exceptional a elite unikátů. Některé z nich si můžete prohlédnout na obrázcích kolem recenze :)
Velmi významnou změnou prošli i nájemní žoldáci. V Diablu II to byli neduživí chudáčci, kteří snadno umřeli a byl s nimi amen. V D2X je můžete za nějaký ten peníz oživit, ale hlavně - je možné jim dávat předměty a je možné je přenášet mezi akty. Z přítěže a žrouta peněz se tak stávají virtuální pomocníci, kteří získávají zkušenosti, postupují na vyšší úrovně (občas dokonce rychleji než vy) a v boji jsou nedocenitelní.
Bylo by samozřejmě hloupé, kdyby se změny dotkly pouze vašich postav, a nestvůry zůstaly stejně silné (slabé). Aby to hráči neměli tak jednoduché, většina z nich byla více či méně posílena, a na vyšších obtížnostech řada z nich získává imunity vůči některým druhům útoků a to včetně fyzických. Lidi z Blizzardu ještě před vydáním datadisku prohlašovali, že na nejvyšší obtížnost bude mít jakákoliv postava problémy dostat se sama až k Baalovi a porazit ho. Nemyslím si, že se jim to až tak úplně povedlo, a mám pocit, že s novým vybavením a správnou strategií to možné bude, nicméně celá koncepce hry byla posunuta tak, aby bylo co nejvíce podpořeno hraní více lidí najednou a jejich vzájemná podpora.
Na rozepisování se o dalších změnách, které Diablo postihly, už mi nezbývá dost místa, takže pouze telegraficky. Větší bedna, kam si můžete schovávat potřebné i nepotřebné věci, charmy - talismany, které můžete nosit v inventory a dostávat bonusy, aniž byste je měli skutečně oblečené, tlačítko Repair all u kovářů, kterým opravíte celou svou zbroj najednou, různé drobné grafické změny v designu, které zlepšují přehlednost a orientaci, sekundární zbraň a štít, které můžete přehodit jedním ťuknutím v průběhu boje, vylepšená automapa atd. atd. atd.
O tom, že celá hra teď běží v rozlišení 800x600 už se snad ani nemusím zmiňovat, protože to bylo napsáno opravdu už tisíckrát. Jenom poznamenám, že Diablo takhle vypadá opravdu sexy, a navíc je o dost přehlednější. Hudba z expansionu je prostě báječná, a pokud byste si mysleli, že melodie z harému pod Lut Gholeinem nic nepřekoná, mýlili byste se. Lidi z týmu, co připravují filmíky mezi epizodami, by měli dostat nominaci na Oskara, a člověk, co vytvořil design archanděla Tyraela by ho měl dostat rovnou, bez legrace :)
Diablo II by nikdy nemělo takový úspěch nebýt blahořečeného i proklínaného Battle.netu. A jak vypadá situace dnes? Po prvním fiasku před rokem se Blizzard poučil a během posledních dvanácti měsíců několikrát navyšoval kapacitu serverů i jejich konektivitu. Další servery přibyly i speciálně pro expansion pack Lord of Destruction. Spojení je poměrně stabilní a dá se velmi solidně hrát, zřejmě i díky faktu, že z evropských serverů zmizela většina Korejců, kteří v posledních měsících pravidelně dopoledne a během víkendů zamořovali hru a neúměrně zatěžovali servery ;)
U jedné nadšené recenze na původní Diablo jsem si kdysi přečetl,
že tuhle hru v její kategorii nemůže už nikdy nikdo překonat. Není to pravda. Respektive, není to tak úplně pravda. Diablo může překonat opravdu pouze a jenom Diablo, a polobohové z Blizzardu to zase jednou v datadisku Lord of Destruction dokazují.
Diablo 2: Lord of Destruction
očima Ondřeje "Vrah" Zacha
Sešel se nám rok s rokem a Blizzard všem hráčům konečně naservíroval rozšíření komerčně úspěšného Diabla II. Sám za sebe mohu přiznat, že jsem si od datadisku příliš nesliboval, o to větší pak bylo moje překvapení. Začnu rozlišením (třebaže pro někoho žádná novinka) v 800x600, které o něco více zpřehlední a zvětší herní plochu. Ve viditelném zmenšení se též ztrácejí některé neduhy staré grafiky. A jelikož právě ztvárnění nového, pátého, aktu mě zajímalo asi ze všeho nejvíc, překonvertoval jsem si svoji starou postavu a pustil se do hry.
Po pokoření Baala můžu s jistotou říci, že Barbarská vysočina se mi líbí ze všech kapitol nejvíce - zejména díky proměnlivé grafice, vyváženým potvorám a propracovaným questům. Pochopitelně k tomu citelně přispívají nové předměty, talismany,
přehlednější mini mapa a použitelnější žoldáci. Ty totiž konečně lze dle libosti ozbrojit, což z nich činí použitelné spolubojovníky. A samozřejmě, nezapomnělo se na nové postavy, přičemž každou z nich obklopuje vlastní historie.
Do oka mi okamžitě padl charakter Druida, neboť v sobě kombinuje zdatného vyvolávače, mága a bojovníka. Záleží jenom na vás. Doslova mě fascinovala možnost vyvolat si spoustu zvířectva, dokonce i zástupce rostlinné říše vypomáhá. Nová kouzla taktéž stojí za vyzkoušení, stejně jako nová hudba za poslech. Ale abych jen nechválil, závěrečná animace rozhodně mohla být delší, zvlášť když vezmu v potaz, že o nějakém Diablu III si můžeme nechat na pár let jenom zdát.
Také bych dodal, že přes všechna ta vylepšení stále jenom tupě a po stovkách likvidujete pekelné přívržence, nic víc. Proto, jestliže se vám nelíbilo původní Diablo II, datadisk vás rozhodně nijak nepotěší. Na stranu druhou, mně osobně Diablo II, až na pár výhrad, sedlo a stávající rozšíření se mi líbí ještě víc. Jednoznačně doporučuji.
| Diablo 2: Lord of Destruction | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
