RECENZE: Devil May Cry 4 SE je patrně nejzbytečnější remake všech dob

aktualizováno 
Legendární japonská mlátička Devil May Cry 4 se vrací po sedmi letech. Marně však přemýšlíme proč.
60

Devil May Cry 4: Special Edition

Platforma: PlayStation 4
Výrobce: Capcom

  • Výborný systém komb
  • Nové postavy
  • Příliš recyklování
  • Neopravuje žádnou chybu originálu

Herní karta

Devil May Cry 4 Special Edition | foto: Capcom

Tak se nám situace s remaky, remastery, speciálními edicemi a vůbec všemi dalšími honosnými tituly, pod nimiž se skrývá prachsprosté recyklování starého obsahu, začíná pomalu, ale jistě vymykat z rukou. Nevadí mi samozřejmě, že někdo znovu vydává klíčové tituly z minulé generace konzolí na tu novou, která je pro mnoho lidí tou vůbec první. S povděkem kvituji i rekonstrukci starých legendárních her, na nichž jsem vyrůstal a které už dnes zhusta ani nelze spustit. Ale při vší úctě, čtvrtý Devil May Cry, jenž sice ve své době (rok 2008) zaznamenal zasloužený úspěch, nepatří ani do jedné této skupiny.

Devil May Cry 4: Special Edition

Devil May Cry 4: Special Edition

Série DMC, původně plánována jako jakási odbočka Resident Evilu, je v jistých kruzích brána jako kultovní záležitost, pro ostatní je to pak spíše důkaz japonské ujetosti. Titulní postava je namyšlený hezounek, který se s gigantickým mečem v jedné ruce a pořádnou bambitkou ve druhé probíjí zástupy nepřátelských démonů.

Důraz je kladen především na stylovost, tedy řetězení dlouhých nepřerušovaných komb, přičemž hlavní hrdina se spíše než o vlastní život bojí o to, aby se mu nerozcuchala ofinka. Celé je to divné, nedává to příliš smysl, ale pokud dokážete vypnout racionální uvažování a netrpíte epilepsií, také proklatě zábavné. Čtvrtý díl je pak přes řadu specifik vnímán jako ten vůbec nejlepší. To jsou tedy důvody, proč remake vznikl. A nyní se vám pokusím nastínit, proč to podle mého mínění nebyl až tak dobrý nápad.

Zaprvé jde až o čtvrtý díl série. Pokud tedy nemáte zkušenosti s těmi předchozími, nebudete příliš tušit, která bije a všechny animace se stanou jen přehlídkou machistických póz, vnadných ženských tvarů a bizarních dialogů. Právě proto se tvůrci rozhodli celou sérii restartovat a kdo chce do rozjetého vlaku nastoupit, měl by tak udělat letos (!) vydaným remakem Devil May Cry, nikoliv sedm let starou hrou, která se odkazuje na 14 let starého předchůdce.

Devil May Cry 4: Special Edition

Devil May Cry 4: Special Edition

Ale mnohem horší je fakt, že spousta použitých herních mechanik je více než zastaralá. Samotný princip honění se za lepším skóre, které má možná dopad na hráčovo ego (a získané achievementy), ale jinak hlouběji hru neovlivňuje, je podle mého již překonaný. 

Příběhem lze proběhnout i na jednu z vyšších obtížností poměrně hladce a i když mé výsledné hodnocení připomnělo působení na střední škole (nedostatečné od shora až dolů), jede se dál až k závěrečnému souboji s bossem. Statické úhly kamery a věčné nahrávání nových obrazovek (byť velice rychlé) také nejsou zrovna principy hodné 21. století. 

Jako vrchol zoufalosti už dnes působí neustálé recyklování obsahu. Velkou část původní hry totiž absolvujete v kůži druhé postavy, s níž opětovně procházíte ty samé lokace. A teď si představte, že tím největším tahákem speciální edice jsou tři nové postavy, s nimiž si to samé můžete projít ještě dvakrát. Pokud je DMC4 nejoblíbenější hrou vašeho života, tak patrně budete na vrcholu blaha, ostatním stejně doporučím hrát za původní postavy, protože jejich kampaň obsahuje i nějakou tu příběhovou omáčku okolo.

Žádný jiný tahák tu už není. Původní japonský dabing je pro většinu také spíš zajímavůstka než skutečně použitelná věc, lehce vyšperkovaná grafika pak stejně nedosahuje dnešnímu průměru ani po kolena, obzvláště „džungle“ je vyloženě hnusná a 1080p v 60fps to prostě nevylepší.

Pro koho to vůbec je?

Devil May Cry 4: Special Edition

Devil May Cry 4: Special Edition

Devil May Cry 4 SE je dobrou hrou, o tom žádná. Nicméně marně přemýšlím, kdo může být cílovou skupinou. Jelikož ve své době prosvištěla všemi platformami, dá se předpokládat, že kdo opravdu chtěl, ten si ji mohl zahrát.

Pokud si někdo nenašel sedm let čas, těžko hledat důvod, proč by to měl dělat zrovna nyní, v době, kdy už se herní průmysl přeci jen posunul zase o nějakou tu úroveň dál. A hardcore fandové už ji stejně dávno mají a názory nějakého pisálka jim můžou být zcela ukradené.

Autor:

Hodnocení hry

Redakce

60 %

Čtenáři

69 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 36 čtenářů

Témata: Playstation 4
  • Nejčtenější

Populární youtuber dostal doživotní zákaz ve Fortnite, skončil v slzách

Youtuber Jarvis dostal od provozovatelů hry Fortnite tvrdý trest za to, že v přímém přenosu ukázal, jak snadné je ve...

Diablo 4 je temnější, krvavější a vrací se ke stylu legendární dvojky

Diablo 4 slibuje návrat ke kořenům. To znamená nejenom k temnějšímu pojetí, ale i způsobu, jakým se hraje. Navázat by v...

Český trh nezaplatí ani jednoho celého vývojáře, říká tvůrce mobilních her

Jejich hry hrají miliony hráčů napříč celým světem, přesto u veřejnosti české studio Madfinger Games nemá takové jméno...

Lidé si ve světě Falloutu 76 hrají na šlechtu, vysmívají se „neplatičům“

Skupina hráčů onlinovky Fallout 76 zformovala satirickou skupinu Apocalyptic Aristocracy a provokuje „obyčejné“ hráče...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stručný průvodce zákysem ve hrách. Co dělat, abyste se nezbláznili?

Možná jsou dnes hry opravdu jednodušší než bývaly, to však neznamená, že nás občas nedovedou pořádně potrápit....

Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

  • Další z rubriky

RECENZE: World of Warplanes se snaží navázat na tankový úspěch

Podaří se zopakovat zásah do černého i podruhé, kdy tanky z World of Tanks nahrazují letadla? Zatím to není jisté.

RECENZE: F1 2013 jsou parádní formule, ale doplácejí na roční vydávání

Nejenže je to jediná hra s oficiální licenci F1, ale navíc je opravdu dobrá. Jenže když vychází každý rok, je těžké to...

RECENZE: Legenda z roku 1984 nepokračuje. Moderní Karateka je odpad

Původní Karateku naprogramoval v roce 1984 student univerzity Yale Jordan Mechner, který později přivedl na svět herní...

RECENZE: MediEvil je zbytečný remake plný nedotažeností

Další klasický titul MediEvil se dočkal remasterované verze, respektive remaku. Jde o sentimentální záležitost, která...

TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou
TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou

Tamara Klusová – zpěvačka, autorka knížky, manželka oblíbeného muzikanta, ale hlavně trojnásobná maminka. Jaké bylo její vlastní dětství, kde dobíjí baterky a jaké porody se svými dětmi prožila? To se dozvíte v našem rozhovoru.

Najdete na iDNES.cz