RECENZE: Svět potřebuje více her jako je český Chuchel

  16:01aktualizováno  16:01
Máme teprve počátek března a už tu máme druhou hru z české produkce, která má našlápnuto k celosvětovému úspěchu.
90

Chuchel

Platforma: PC, macOS
Výrobce: Amanita Design

  • Obrovská porce vtípků a legračních animací
  • Snadno pochopitelné pro každého
  • Zvuková a hudební složka tvoří polovinu zážitku
  • Mohlo to být ještě o trochu delší

Herní karta

České studio Amanita Design má ve světě počítačových her unikátní postavení. Slovo design totiž v jeho názvu není jen tak z plezíru, estetická stránka jejich děl je pro ně to nejdůležitější, a to často i na úkor herních mechanismů.

Chuchel

Úvodní idylka hlavnímu hrdinovi dlouho nevydrží.

Tváří studia je dlouhá léta jeho zakladatel, multižánrový umělec Jakub Dvorský. Jenže jak dokazuje Chuchel, tvorba jejich her není one-man show. Ba naopak, největší předností studia je fakt, že dokážou dokonale propojit unikátní tvorbu vzájemně blízkých umělců, kteří dohromady vytváří něco, co nemá (nejen) na naší scéně obdoby.

Sice jste právě na stránce věnované počítačovým hrám, ale hodnotit Chuchel jen z hlediska jakéhosi nejasného pojmu „hratelnost“ je hloupost. Ruku na srdce, pokud bychom ho rozebrali na kost, zjistíme, že veškeré hráčovo snažení je postaveno na principu pokus/omyl. Což nás posouvá někam do roku 1991 kdy frčeli kultovní Gobliiins. Jenže fakt, že v Chuchlovi nenajdete žádnou výzvu ani svobodu při řešení problémů z něj nedělá špatnou zábavu. Možná je proto lepší oprostit se od svazující klasifikace počítačová hra a vnímat Chuchla třeba jako interaktivní večerníček. Asi jako kdybyste mohli klikat na medvídky z Potkali se u Kolína.

Chuchel

Chuchel sice možná vypadá infantilně, ale zaručeně pobaví i všechny dospělé.

Ostatně seriálové formě odpovídá i samotná struktura hry. Najdeme tu celkem 30 samostatných obrazovek, které jsou v podstatě nezávislé a obsahují jediný úkol. Hlavní „hrdina,“ kterým je roztomilý černý… ehm… chuchel, zoufale touží po obyčejné třešni. Jenže jde o sisyfovskou snahu, protože pokaždé kdy se mu podaří ji získat o ní zase rychle přijde. Každá scéna pak funguje zcela samostatně a nezávisle na předchozích, v jádru jsou si přitom velice podobné. Pokaždé nám autoři představí novou sadu objektů na něž musíte ve správném pořadí klikat.

Chuchel

I díky neustálým transformacím hlavního hrdiny připomíná Chuchel večerníček Pojďte, pane, budeme si hrát.

Takhle popsáno to zní nudně, ale ve skutečnosti je to přesně naopak. Díky nekonečné zásobě vtipných animací je zjišťování toho, který objekt co dělá, ještě zábavnější než přemýšlení o tom, jak na sebe jednotlivé akce navázat. Přemýšlení ostatně často ani není potřeba, v některých „levelech“ jen donekonečna opakujete stále stejnou činnost, dokud se nedostaví kýžený efekt.

Na závěrečné titulky se bohužel podíváte už za nějaké tři hodiny, nutno však poznamenat, že v tomto krátkém čase hra nemá slabé místo. Kreativita autorů nezná mezí a na hráče se nové podněty valí v takovém tempu, že až hrozí přehlcení. 

Chuchel

Autoři na vás po celou dobu chrlí nové a nové nápady.

V jednu chvíli budete hrát místní variaci na Pacmana, o chvíli později se z Chuchla  stane Flappy Bird a v dalších minutách tu máme pokus o seriózní hádanky. Za každé kliknutí jste odměněni jednou ze stovek skvělých animací. Často jde úplné ptákoviny, u nichž se skoro člověk stydí, že se směje, ale ono to prostě funguje.

Nespoutaná kreativita se na nás valí v takovém množství, že doporučuji hru vhodně dávkovat. Díky naprosté absenci jakýchkoliv „zákysů“ není problém jí prolétnout na jeden zátah, ale pokud si ji budete dávkovat jako dobrou whiskey, určitě z ní vytěžíte víc.

Chuchel

Hudba od kapely DVA je neodmyslitelnou součástí hry.

Aby byl výsledný koktejl kompletní, musíme samozřejmě zmínit i zvukovou stránku, o kterou se postarala hudební skupina DVA. Zcela upřímně se přiznám, že mě jejich hudba nejen nikdy příliš nebrala, ale k jejich „hitu“ Tatanc jsem si vyloženě vypěstoval nepřekonatelnou averzi. Jenže jejich infantilní eklektický styl, ve kterém na sebe zběsile vrší hromady často vyloženě protichůdných nápadů, v Chuchlovi najednou dává smysl. A není to jen doprovodná hudba, každá sebemenší akce vyvolává ve hře i zvukovou reakci, která často řekne více než dění na obrazovce.

Chuchel prostě nejde než doporučit naprosto všem bez výjimky. Je to krásná nenáročná hra, přitom není ani trochu hloupá. Je to už teď instantní klasika, která daleko převyšuje žánr hranice České republiky i samotného herního rybníčku. Není nad čím váhat, Chuchla prostě nejde nemilovat.

Autor:

Hodnocení hry

Redakce

90 %

Čtenáři

86 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 161 čtenářů

Nejčtenější

Cyberpunk 2077 a politická korektnost. Některým vadí žena s penisem

Cyberpunk 2077

Cyberpunk 2077 se těší hráčské oblibě a vysokým očekáváním, ovšem najdou se i tací, kterým futuristická hra začíná...

NHL 20 opět nevyjde na PC, nebude mít nový engine ani příběhový mód

NHL 20

Na obalu letošního ročníku oblíbené hokejové série NHL od Electronic Arts bude Auston Matthews. To je však asi jediná...

Mobilní Harry Potter má našlápnuto být globálním hitem

Harry Potter: Wizards Unite

Nová mobilní hra Harry Potter: Wizards Unite funguje na stejném principu jako tři roky starý Pokémon GO. Využívá...

Wolfenstein: Youngblood přidává novinku, která mě v demu pořádně štvala

Wolfenstein: Youngblood

Střílečka Wolfenstein: Youngblood se odehrává v okupované Paříži devatenáct let po událostech The New Colossus. Do...

RECENZE: Druidstone je nečekaný hit pro starší a pokročilé

Druidstone: The Secret of the Menhir Forest

Jednou za čas přijde herní překvapení. Z čista jasna bez velkých fanfár. Přesně takový je Druidstone, vynikající...

Další z rubriky

Filmová adaptace Warcraftu je splněným snem. Recenze očima hráče

Warcraft - hra vs. film

Pokud existuje černá magie, snímek Warcraft v boji s ní zvítězil. Podařilo se mu totiž prolomit pomyslné prokletí filmů...

RECENZE: Might and Magic X je úžasný návrat strojem času o 15 let zpět

Might and Magic X Legacy

Málokdo se dnes odváží vyrukovat s tak hardcore retro titulem, jakým je desáté Might and Magic. Vzpomínky ožívají.

RECENZE: Legenda z roku 1984 nepokračuje. Moderní Karateka je odpad

Karateka

Původní Karateku naprogramoval v roce 1984 student univerzity Yale Jordan Mechner, který později přivedl na svět herní...

Dobré zprávy z porodnic: Klesá počet císařských řezů i nedonošených miminek
Dobré zprávy z porodnic: Klesá počet císařských řezů i nedonošených miminek

V Česku klesá počet porodů císařským řezem a také dětí s nízkou porodní váhou. Tyto informace zazněly na tiskové konferenci věnované perinatální péči v ČR. Příznivé zprávy souvisí s nižším počtem vícečetných těhotenství i dobré perinatální péči.

Najdete na iDNES.cz