Když se řekne 3DO, valné většině hráčů se ihned vybaví dvě nesmírně úspěšné série - RPG sága Might and Magic a strategie s výraznými RPG prvky Heroes of Might and Magic. Nejedná se pochopitelně o jediné tituly, které má 3DO ve svém portfoliu, ale tyto dvě série jsou bezpochyby nejslavnější, nejprodávanější, nejúspěšnější... no zkrátka nej. V poslední době se ale zdá, že pracovníci 3DO začínají své produkty komercionalizovat, a to v tom špatném slova smyslu. Lapidárně řečeno, dělají vše pro to, aby dostali za málo muziky hodně peněz. Tak tomu bylo například u série Heroes Chronicles, kolem které se dělalo hodně rozruchu a nakonec se ukázalo, že za to ani v nejmenším nestojí. Proto se nelze divit, že hráči přistupují k novému titulu ze stejných dílen s neskrývanou nedůvěřivostí. Ukáže se hra Legends of Might and Magic jako mlácení prázdné slámy, jako zprznění úspěšného a kvalitního námětu, nebo se bude jednat o kvalitní titul, který nemá ve svém žánru konkurenci? Na vynášení závěrečných soudů je pochopitelně ještě brzy, protože k dispozici jsme měli pouze hratelné demo, ale pokusme se alespoň trošku odhalit, co nás ve finální verzi bude čekat.
Předně vyjasněme, do jakého žánru Legends of Might and Magic (LoMM) patří. Navzdory některým předpokladům a názorům mnoha čtenářů se nejedná o RPG či o vyvážený mix RPG a akce. LoMM je čistou multiplayerovou akcí (jako třeba Quake či Gore), ve které tu a tam zbylo několik málo pozůstatků původní série - bezpochyby pouze ze "historicky daných" příčin. Jisté artefakty původního námětu (tedy série Might and Magic)
můžeme spatřovat v tom, že děj je zasazen do fantasy prostředí, že máte na výběr z několika klasických postav (válečník, druid, kouzelník, paladin a další), že vše sledujete z first person perspektivy, že budete bojovat klasickými středověkými zbraněmi či různými kouzly a že všechny mise jsou ztvárněny formou questů. To pro někoho mohou být synonyma pro RPG, ale nejsou. Chybí zde vývoj postavy, chybí zde sbírání předmětů, odhalování děje a další nedílné součásti. To není pochopitelně a priori na škodu, jen jsem tím chtěl dokázat, že LoMM mezi RPG tituly rozhodně nepatří a není možno na něj tak nahlížet (proč je to tak důležité, zjistíte později). Pokud jste od této hry čekali něco jiného, pak máte bohužel smůlu.
Jak je už u multiplayerových akcí zvykem, chybí zde jakýkoliv ústřední příběh, který by spojoval jednotlivé mise a dával vašemu počínání nějaký větší smysl. Je zde ale jeden velice kladný prvek, ze kterého by si mohly vzít ostatní podobné hry příklad. Jak bylo již výše uvedeno, mise nemají klasický deathmatchovský nádech, ale spíše formu hrdinských questů. Sice stojíte se svými kolegy proti skupině dalších dobrodruhů, ale vaším cílem není co nejvíce jich pobít, ale splnit nějaký předem daný úkol. Snažíte se tedy například zachránit princeznu či objevit v podzemí nějaký artefakt, případně znemožnit splnění tohoto úkolu druhé skupině (tedy udržet princeznu v zajetí, objevit artefakt dříve apod.). LoMM tím krásně opouští schéma, kterého se ostatní hry tohoto žánru drží jako klíště, což je možné brát jako velký klad.
Když už jsme u těch pozitivních rysů hry, musíme se také zmínit i o designu jednotlivých úrovní. V demoverzi byly bohužel jen dvě, ale už na nich bylo patrné, že si s nimi někdo opravdu vyhrál. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že je celé proběhnete během několika málo minut (ostatně, na splnění úkolu máte vždy jen několik málo minut) a ještě během toho stačíte pobít všechny příšery, které vás po cestě obtěžují, skutečnost je naprosto rozdílná. I když budete hrát misi podesáté, pokaždé v ní objevíte něco nového, cestičku, kterou jste ještě neprocházeli, tajnou zkratku či zákoutí, ve kterém si můžete na nepřátele potichu počkat a napadnout je ze zálohy... Možností je zde opravdu hodně. Pokud bude navíc ke hře distribuován i editor misí, pak se jistě v krátké době na internetu objeví velké množství doplňkových úrovní, jedna lepší než druhá.
Bojím se, že tím jsme pozitiva hry LoMM pomalu ale jistě vyčerpali. Možná bychom se mohli zmínit ještě o grafickém zpracování, ale nepřišlo mi až tak úchvatné, spíše jako šedivý průměr. Nejedná se, s prominutím, o zhovadilost typu Catechumen, která neměla nikdy spatřit světlo světa, ale na vizuální hody ze Serious Sama nebo připravované pécéčkové verze Medal of Honor se rozhodně těšit nemůžeme. Stejně na tom je i stránka zvuková - nenadchne, neurazí, a když byste o ní měli něco říci, tak vlastně ani nebudete vědět, o čem byste měli vyprávět.
Jasným záporem zde však je systém soubojů. Myslíte si, že to je u akční hry docela podstatné? Sdílím tento názor, a proto pro mne byla ukázka LoMM docela zklamáním. Nejsem naivní, neočekával jsem detailně propracované boje, které známe například ze Severance, ale jeden, v lepším případě dva druhy útoků mi přijde opravdu málo. Lépe na tom jsou postavy, které mohou útočit z dálky, ale neustálé monotónní sekání válečníků mě začalo poněkud unavovat. On by Doom asi také nebyl tak zábavný, kdyby do sebe mohli hráči pouze řezat motorovou pilou. Takovýto popis je zde ale namístě, protože veškerý adrenalin, jenž mají podobné hry produkovat, zde může vyplynout pouze z přískoků, seků a odskoků. Je ale možné, že do vydání finální verze se ještě systém soubojů změní, a tak nebudeme předem odsuzovat něco, co se nakonec může ukázat jako kvalitní titul, a přejděme raději k závěru.
Hra Legends of Might and Magic je, jak se zdá, plná rozporů. Rozhodně má velký potenciál. Ten plyne jak ze samotného jména, tak například z netradičního pojetí misí a kvalitního designu jednotlivých úrovní. Jakožto akční hra však má neskutečně slabě propracované souboje, a to u zástupce tohoto žánru tolerovat nelze. Doufejme, že demoverze byla opravdu velice ořezaná a že ostrá verze tento neskutečný nedostatek obsahovat nebude. Uvidíme, obrňme se trpělivostí a tolerancí a doufejme, že nás nečeká další debakl typu Heroes Chronicles.
