Současný trh s modely virtuální reality nabízí poměrně rozmanitý výběr brýlí. U každých by se dalo říci, že excelují v trochu něčem jiném: jedny mají skvělé ovladače, jiné zase nepřekonatelný výběr rozšiřujícího příslušenství, další jsou naopak levné a fungují samy o sobě. Výrobce HP se svým modelem Reverb G2 (tedy druhé generace) vsadil zejména na dokonalý obraz a zvuk a musíme uznat, že se mu to opravdu povedlo. Má však i pár nedostatků.
V první řadě je nutné objasnit, jak HP Reverb G2 funguje. Je to totiž jeden z posledních zástupců platformy Windows Mixed Reality, což byl ještě před pár lety poměrně ambiciózní projekt Microsoftu na sdružení světa AR a VR headsetů od mnoha různých výrobců, jenže nakonec se smrskl v podstatě jen na domácí systém pro specializované brýle Hololens a pár dalších, kteří na tento projekt nezanevřeli. Jedním z nich je právě HP, které má ve formě Reverb G2 velice dobře vybavený model jak pro vývojáře, tak i hráče.
Hlavní předností tohoto modelu a také důvodem, proč by měl hráče tolik zajímat, jsou jeho displeje. Každé vaše oko má před sebou LCD displej s
Musím hned zkraje uznat, že ostrost displejů modelu HP Reberb G2 je opravdu skvělá, rozhodně lepší než na právě všemožných oculusech nebo vivech. Co do podání barev samozřejmě LCD panely trochu ztrácejí na AMOLED u konkurentů, ovšem není to nijak ostře znatelný rozdíl, a vlastně pokud nemáte nějaký takový model s AMOLED panelem po ruce na srovnání, nevšimnete si toho. Hry každopádně vypadají právě díky zvýšené ostrosti opravdu lépe, ať už je to graficky jednoduchý Beat Saber nebo propracovaný Half Life Alyx.
Obnovovací frekvence 90 Hz je pak plně postačující, byť samozřejmě se najdou konkurenti (Valve Index) s vyšší. Když už mluvím o modelu od Valve, nesmím zapomenout na sluchátka, která jsou zde naprosto stejná jako právě u Indexu. Ty zajišťují 3D audio efekt a zvýšenou pohodlnost vzhledem k tomu, že nepřiléhají na uši, ale jsou pouze umístěné ve velmi blízké vzdálenosti. Díky tomu se do hry kvůli prostorovému zvuku ještě lépe ponoříte, ale zároveň také slyšíte, když na vás někdo v místnosti začne mluvit.
Vzhledem k tomu, že má tento model odlehčené plastové tělo a lepší polstrování na temenu hlavy než předchozí generace, sedí na hlavě opravdu dobře. Troufám si říci, že při nějakém delším hraní jsem headset necítil na hlavě tlačit zdaleka tolik jako jiné konkurenty. I to je velká výhoda. Na brýlích také naleznete mechanický IPD posuvník pro úpravu vzdáleností mezi zornicemi (60 - 68 mm), který má tři polohy. Pro doostření obrazu to plně stačí.
Musím se přiznat, že k první generaci jsem měl výhradu zejména ohledně zapojování a zprovoznění brýlí, které bylo prošpikované různými problémy typu „chyba zapojení kabelu“, nefunkční obraz a podobně. Model Reverb G2 oproti tomu žádné problémy na stejné sestavě nedělal a zkrátka jen zapojíte DisplayPort, USB-C a napájení a brýle startují. Práce je to na minutu, s nastavováním virtuálních hranic pro pohyb o trochu déle. Takže další velké plus.
V čem už tolik model Reverb G2 nevyniká, jsou ovladače a jejich schopnost sledování. Ano, HP si dalo u novinky záležet, aby od minule schopnost sledování pomocí integrovaných senzorů v brýlích vylepšilo (nově jsou čtyři místo dvou), ovšem stále tu jsou limity toho, co integrovaný systém dovede. Máte tak zkrátka opět slepé úhly, kde brýle ovladače prostě nevidí a celkově nebudí přesnost sledování tak dobrý dojem jako například u modelů s externími sledovacími stanicemi.
A co víc, samotné ovladače potřebují AA tužkové baterie a vydrží s nimi asi 10 hodin v provozu, doporučuji si tedy pořídit nějaké nabíjecí. Navíc co do pohodlí a kvality provedení se řadí k těm horším, působí spíše levně a vibrační motorek je nepříjemně hlučný. Je škoda, že se nedají nahradit jinými, jako to umí několik konkurentů.
Reverb G2 také vyžaduje připojení kabelem (v balení je dlouhý 6 metrů) a není tak žádná možnost jej využívat bezdrátově, jako to umí třeba oculusy nebo HTC. To je má poněkud dlouhodobá výtka k virtuální realitě jako takové, a sice, že kabel, který vám neustále leží na zádech a motá se vám pod nohy je zkrátka nepříjemná věc. Musíme vydržet, až se najde nějaké pořádné řešení, které by kabely udělalo minulostí.
No a nakonec je tu poměrně zásadní problém, který se s používáním Reverbu G2 pojí, a to nároky na hardware. Brýle (s ovladači a nezbytným příslušenstvím) vyjdou na 18 999 korun, což je v rámci nabídky současného trhu spíše nižší cena. Za podobné peníze můžete mít HTC Cosmos s integrovaným sledováním obrazu, u modelu Oculus Quest 2 pak ještě poměrně hodně ušetříte. Jenže obrazovky s vysokým rozlišením logicky vyžadují i silnější hardware. A to je zejména v současnosti problém.
U modelů s QHD rozlišením, kterých je stále v mainstreamu většina, se ještě jakž takž dá mluvit o použitelnosti na běžnějších herních sestavách, které jsou staré řekněme do tří až pěti let, k plnému využití pak stačí klidně nějaká silnější grafická karta minulé či i předminulé generace. Jenže na VR hraní ve 4K už zkrátka potřebujete pořádné dělo a o využitelnosti na sestavě, která jinak pohodlně zvládá všechny moderní hry ve Full HD rozlišení, se zkrátka nedá mluvit. I v poměrně nenáročném Beat Saberu v takovém případě dosáhnete snímkové frekvence rychlejší prezentace v Powerpointu.
Pak vám nezbude nic jiného, než manuálně snížit rozlišení obrazovek, kdy ale pak padá hlavní výhoda tohoto modelu. V zásadě bych na hraní s Reverbem G2 doporučil alespoň grafickou kartu RTX 2080 nebo lepší a jak všichni víme, pořizovat nějakou silnější grafickou kartu v době, kdy trh rozebírají těžaři kryptoměn, je celkem oříšek. Máte už doma něco podobně silného? Pak je HP Reverb G2 velice dobrá volba. Nemáte? No, tak to si raději s koupí tohoto modelu počkejte, až se trh trochu uklidní.
