Po dokončení první české komerční hry pro osobní počítače, pirátského dobrodružství Tajemství Oslího ostrova, přicházejí stejní autoři s dalším titulem. V šibeničním termínu šesti měsíců ukuchtili lechtivé dobrodružství 7 dní a 7 nocí a tak se na sklonku roku 1994 seznamujeme se soukromým detektivem Vencou Záhybem.
Zápletka je řádně vypečená. Vencovi, typickému venkovskému budižkničemu, se naskytne šance vydělat si spoustu peněz. Zámožný obchodník Jonatan Smiht jej požádá, aby za dobu jeho nepřítomnosti ohlídal počestnost jeho sedmi dcer, toho času stále panen. Venca práci vezme, ale ještě večer se s kamarádem vsadí, že všechny osouloží.
V tomto okamžiku přebírá nad Vencovou postavou kontrolu hráč. Každá z dívek je jiná, s rozličnými zájmy. Například Hermína nesnáší muže, Trampolína zase ráda sportuje. Naproti tomu Filoména mnoho krásy nepobrala a tak se před samotným aktem musí hlavní hrdina strašlivě opít.
Cíl je jasný, ale na cestě k němu se hráči pěkně zapotili. Hra je založená na dialozích, sbírání předmětů a jejich správném používání. V tomto ohledu ale tvůrci přestřelili a vůči hráčům nebyli fér. Na mnohé kombinace nešlo přijít vhodnou dedukcí, ale prostým zkoušením všeho na všechno. Rozverná tematika nemůže být omluvou.
Ale posuďte sami: mrtvolu psa strčíte do elektrické zásuvky, čímž z něj vytvoříte magnet. Zmagnetizovanou mrtvolu psa vložíte do vědra u studny, spustíte a ze dna tím vytáhnete několik předmětů. Co dodat, hrůza.
7 dní a 7 nocí obsahuje celkem vtipné mezihry. Spustí se vždy, když je některá z dcer Vencovi po vůli. Střídavým klikáním tlačítek na myši ovládáte Vencovy pohyby (manuál říká: levé dovnitř, pravé ven). Tímto způsobem se snažíte dosáhnout vyvrcholení, nicméně pokud zaváháte a vypadnete z rytmu, dojde k selhání. Nutno říci, že udržet správný rytmus po delší čas dalo zabrat a ohlasy na mezihru byly spíše rozporuplné.
"Souložení v 77 mělo jednu zvláštní vlastnost. Nezbytná byla absolutní přesnost. Bylo třeba mačkat pravé a levé tlačítko v přesném rytmu. Každý se snažil mlátit do myši o sto šest, pak mu jeden stisk vypadl a už šel výkon dolů. Celá mezihra šla lehce uhrát se sekundovými přestávkami mezi kliky," vysvětluje Jaroslav Kolář, jeden z tvůrců hry.
Z technického hlediska působilo 7 dní a 7 nocí lépe než prvotina Tajemství Oslího ostrova. Vedle stylizované grafiky titul tentokrát obsahoval hudbu i zvuky. Celá hra se vešla na dvě diskety, jež byly opět uloženy do papírového sáčku a vloženy do bílé krabice s přebalem. Amatérské balení kompenzovala výrazně nižší cena oproti zahraničním titulům.
Ke grafickému ztvárnění Jaroslav Kolář před lety dodal: "Celá grafická práce byla provedena v PC verzi programu Deluxe Paint za pomoci myši. Některé z obrazovek byly předem nakresleny perem na papíře a zdigitalizované sloužily jako podklad pro malbu v počítači. Perličkou je, a to možná málokdo ví, že na podzim 1995 byla celá grafika překreslena pro vydání v Německu. Tam vyšla na CD s audiotracky a byla prodejná lidem od 18 let věku. Mně v té době bylo 17."
Hodí se vzpomenout na tehdy populární způsob ochrany proti pirátům. Hra vás v určitém momentu vyzvala, abyste zadali slovo z manuálu. Například: šestá strana, desátá řádka, třetí slovo. Dnes, v době internetu, působí taková ochrana směšně, ale berte v potaz jaký se psal rok. Je to krásná ilustrace toho, jak se technologie vyvíjejí.
A hodnocení? Zatímco Tajemství Oslího Ostrova zapůsobilo jako zjevení, recenze na 7 dní a 7 nocí byly střízlivější. "Celá hra na mě působí poměrně rozporuplným dojmem. Jedná se sice bezesporu v současné době o nejlepší českou adventuru, která minimálně o polovinu převyšuje svoje tuzemské kolegy, ale přesto nedosahuje na metu nejvyšší – být rovnocenným partnerem svých zahraničních kolegů," vysvětluje autor Genagen v dobové recenzi v Excaliburu č. 37 a uděluje hodnocení 71 %. S tím se nedá než souhlasit.
Textové hodnocení v časopise Score č. 12 vzbudilo pozitivní dojem: "Dá se říci, že 7 dní a 7 nocí je zatím vrchol Českého programátorského umění a nebude litovat nikdo, kdo se právě do tohoto umu rozhodne investovat." Následné číselné hodnocení, 55 %, trochu překvapilo. Pobavilo alespoň žánrové zařazení do "pravdivé příběhy".
Hru stahujte zdarma z Plných her. Hodit se vám bude aplikace DosBox.
| Katovna Honzy Srpa, adventuristy BonusWebu |
|
Nerad bych na tomto místě mátl čtenáře, kteří tuto dobu nezažili a mohli by po přečtení článku propadnout pocitu, že 7 dní a 7 nocí je nějakým zásadním kamenem adventurního žánru, který stojí za vyzkoušení. Ano, je to svým způsobem kultovní dílko, ale asi takovým způsobem, jako filmy Uweho Bolla. Je tak zoufale ubohé, že už se mu člověk nemůže ani vysmát. Divím se, že si v době, kdy vycházely ty nejlepší kusy od Sierry, LucasArts nebo (mých milovaných) Legend, někdo podobný paskvil vůbec dovolil vydat. Za nejdůležitější vlastnosti adventur osobně považuji kvalitní příběh a logické hádanky. Pubertální pseudoporno blábol, evidentně psaný někým, kdo vagínu viděl akorát v učebnicích biologie pro základní školy, rozhodně moji představu o dobrém scénáři nenaplňuje. Co je to ale proti naprosté šílenosti „hádanek“. Zmiňovaný zmagnetizovaný čokl mluví za vše (jen Ondra zapomněl doplnit „detail“, že tuto proceduru musíte opakovat 5x!!!), ale věřte, že je to jen vrchol ledovce. Korunu celému tomuhle průšvihu dodává asi nejodpornější grafika, jakou jsem kdy ve hře viděl. Úspěch 7 dní a 7 nocí tkví pouze v tom, že byl česky, čímž přilákal i spoustu lidí, kteří s hrami do té doby neměli nejmenší zkušenost. Jedině tak si dovedu vysvětlit proč jsou u nás trapné napodobeniny populárnější než zahraniční originály. A že si 7D7N bralo inspiraci v Larrym je stejně evidentní, jako že Tajemství oslího ostrova vykrádá Monkey Island a série Poldů Police Questy. |
