Poslední data z letošního února naznačují, že prodeje Animal Crossing: New Horizons přesáhly počet 31 milionů kopií. V tuto chvíli je to patnáctá nejprodávanější videohra v historii a druhá nejprodávanější hra na Nintendo Switch po Mario Kart 8 Deluxe. Do prodeje dorazil nový díl loni 20. března.
Aniž by to bývalo Nintendo mohlo tušit, tak mu nahrála zejména celosvětová pandemie, kdy novinka ze série Animal Crossing dorazila prakticky se startem ostřejších světových lockdownů, a lidé tak obraceli pozornost k různým kratochvílím, jako jsou právě třeba hry. No a co by se v takové situaci hodilo víc než hra o budování přátelství s roztomilými zvířátky na tropickém ostrově, kterou může hrát naráz celá rodina?
Byl to zkrátka hit, který si popularitu drží dodnes. Jenže pokud se do hry opravdu ponoříte a hráli jste předtím některý z jejích předchozích dílů, tak si možná uvědomíte, že Nintendo za každý krok vpřed v designu nového dílu udělalo dva kroky zpátky oproti předchůdcům, jako je třeba New Leaf pro systém Nintendo 3DS.
Hon na cestovatele časem
Zprvu se zdálo, že hra nabídne opravdu hromadu obsahu. Už jen formát, kdy ve hře utíká čas stejně jako v reálu a za daný den můžete zkrátka splnit jen určité množství úkolů, naznačuje, že je to běh na opravdu dlouhou trať. Problém je ovšem v tom, že si vše důležité za daný den můžete splnit za zhruba půl hodiny, a co pak dál? Ano, můžete dokolečka chytat ryby či hmyz, plnit drobné úkoly, ale to se rychle okouká.
Je asi jasné, že hráči okamžitě přišli na způsob, jak hrát New Horizons klidně celý den a posouvat se vpřed v budování ostrova divokým tempem: cestováním v čase. To zde funguje zkrátka tak, že si v samotné konzoli manuálně měníte den a čas a hra se řídí podle toho. Stačí si tak odehrát za jeden daný den vše podstatné, vypnout hru, systémově posunout čas ve Switchi o jeden den dopředu, zapnout hru a opakovat.
Cestování v čase není samozřejmě v této herní sérii nic nového, ovšem tentokrát to byl větší problém než jindy. Zaprvé má hra multiplayerový aspekt, což v podstatě vytváří znevýhodnění „poctivých hráčů“ oproti těm, co si ostrov posouvají v čase, rychleji sbírají suroviny a peníze a pak vládnou virtuálním tržištím. Dopad to má však i na samotný herní obsah.
RECENZE: Animal Crossing: New Horizons je perfektní relax |
Autoři hry si totiž moc dobře uvědomili, že část hráčů bude zkrátka takto „podvádět“, a vlastně jim to nikdo ani nezakazuje. Jenže aby si New Horizons udrželo stabilní hráčskou základnu déle než řekněme měsíc, za který jsou pomocí cestování v čase ti největší rychlíci schopni prakticky vyčerpat možnosti hry, tak dávkují sezonní obsah pomocí menších aktualizací. To zabrání cestovatelům v čase, aby rozkryli veškeré roční události dříve než všichni ostatní. Zkrátka a jednoduše, na události jako je Halloween, Vánoce a další si museli všichni počkat stejně, bez rozdílu ve stylu hraní.
Ve výsledku to však ale vedlo k jedinému: obsah, který by mohl být součástí základní hry, nám autoři dávkovali jako sérii menších updatů. Noví hráči byli spokojení, protože bylo stále co vyhlížet, jenže stávající příznivci měli pocit, že v podstatě dostali tak polovinu celé kompletní hry a na zbytek si musejí v malých dávkách počkat. Něčeho se skutečně dočkali, jiné oblíbené prvky jsou stále v nedohlednu.
Kde je obsah z minula?
Jedna věc jsou ony sezonní události a druhá pak opravdu hodnotné aktualizace, na které právě spousta příznivců minulých dílů čeká. Ano, oproti původní hře už máme navíc třeba potápění, rozšířené muzeum, možnost spát v posteli a ve snech navštěvovat cizí ostrovy, ovšem v porovnání s tím, co nabízel třeba právě New Leaf, působí New Horizons stále poměrně prázdně.
Hráči tak stále vyhlíží například přidání dalších vylepšení obchodu, nové budovy jako kavárnu, policejní stanici nebo hudební klub a další. Tedy ne že by měli autoři povinnost všechny tyto prvky do hry přidat. Pokud ovšem vytvoříte takto obsáhlou hru a zároveň do ní dáte méně obsahu než do předchozího dílu, a místo toho se soustředíte hlavně na kosmetické doplňky, o něčem to může vypovídat.
Přesně tak vypadá koneckonců posledních pár aktualizací. Do hry tak přibyly předměty s tematikou Hello Kitty nebo Super Mario, rozšířila se možnost projevovat ve hře různé emoce, zvětšil se inventář na vlastní design oblečení. Jenže když už tedy má Nintendo takovouto „live service“ hru, tak by hráči vedle starých známých mechanik také rádi nějaká opravdu praktická vylepšení.
Co třeba zrychlit proces výroby a nákupu předmětů tak, aby šlo koupit či vyrobit víc věcí naráz? Co zkrátit rozhovor při odjezdu na náhodný ostrov ve chvíli, kdy sháníte nového člena své vesnice? Co vrátit nějakou hodnotnější roli ikonické Isabelle, která se z maskota celé série smrskla jen na poměrně otravnou hlasatelku každodenních zpráv?
Některé zásadnější věci si sice už komunita vydupala (třeba zálohování uložené pozice na cloud), mnoho jich ale stále chybí. A není jasné, jestli se jich někdy vůbec dočkáme. Leckdo by za nějakou pořádnější expanzi ostrova, nových funkcí a dalších změn klidně i zaplatil. Ale Nintendo se stále drží zkrátka a raději novinky přidává sice zdarma, ovšem prakticky po drobečcích a bez jistoty toho, jak moc se hra vlastně ještě do budoucna promění.
Nepovedený lokální multiplayer
Vůbec největší vada na kráse New Horizons je však způsob, jakým může hrát více než jeden hráč na jedné konzoli. Ačkoliv hra propaguje to, že si společně s celou rodinou můžete ostrov kolektivně spravovat, realita je taková, že vždy pouze jeden hráč je ten hlavní, který může vývoj ostrova reálně posouvat dopředu.
Co je ještě horší, tak na jedné konzoli může být aktivní pouze jeden profil, tedy jeden ostrov, a pokud tak například chcete doma mít v rodině více ostrovů zároveň, musíte si každý pořídit vlastní konzoli i hru. A pokud si tak například někdo u vás v rodině vytvořil „vedoucí profil“, jenže pak už hrát nechce, zatímco vy jakožto sekundární postavička ano, máte zkrátka smůlu. Buď celou hru resetujete, a nebo budete muset hrát za onen hlavní profil.
Nintendo má pověst nepříliš valné uživatelské přívětivosti už docela dlouhou dobu a právě poslední Animal Crossing to jen podtrhuje. A je to škoda. Poslední díl této roztomilé série totiž udělal jinak spoustu věcí správně: hru rozšířil o zcela nové funkce, jako je například vyrábění předmětů, konečně se pořádně zaměřil na multiplayerový aspekt hry a také zase o kus dál posunul grafickou stránku série.
Komunitou znějí prosby, že by se New Horizons mohlo dočkat nějaké opravdu zásadní expanze alespoň s příchodem nové verze konzole Switch, která se předpovídá již na tento rok. Je ovšem stejně tak možné, že nám autoři budou dál podsouvat pouze malé kosmetické úpravy hry a nic moc už se nezmění. Spousta hráčů už si se hrou dosyta vystačila celý předchozí rok, což se New Horizons musí nechat. Co dál? Buď se můžete kochat svým už poněkud okoukaným ostrovem, a nebo si jít vyzkoušet třeba Stardew Valley.
