Někdejší nejproduktivnější hráč Jihočechů ve vyřazovací části prvoligového ročníku 2018/19 (11 zápasů 14 bodů), tak postupně dostával na ledě čím dál méně prostoru.
Až nakonec přišla výměna.
Odchovanec Letňan, který v Českých Budějovicích strávil pět sezon, zamířil do konce aktuálního ročníku do prvoligové Jihlavy. A hned v prvním utkání za Duklu bodoval, když pomohl týmu kouče Viktora Ujčíka svou brankou porazit Frýdek-Místek 7:1.
„Že jsem dal gól? To je moc hezké, jsem za něj rád. Nebudu lhát, že ne,“ usmívá se hokejista, který se v minulosti krátce mihl také brněnskou Kometou a královéhradeckým Mountfieldem. „Hlavně je to o tom, že když hrajete a jste v tempu, zápas si užíváte.“
V Českých Budějovicích jste měl letos ice time v průměru sedm a půl minuty na zápas. Během té doby asi není moc příležitostí něco předvést.
Sedm minut je ještě dobrých. Ale když máte na zápas dvě nebo čtyři minuty, tak toho moc neuděláte.
I proto tvrdíte, že by se hráč neměl hodnotit jen podle posbíraných bodů?
Vždy jsem to myslel tak, že kanadské body důležité jsou. Ve stadiu, kdy člověk prostor dostává, je na ledě třeba dvanáct, patnáct, dvacet minut, tak se od něj body čekají. Ale když máte v zápase osm minut, odvedete dobrou práci a přitom nedáte bod, tak se na to nemůže koukat jen z hlediska, že nemáte body. Je také rozdíl, když se týmu daří a nedaří. Celkově body pro hokej jsou hodně důležité.
Ale nemůže to být jen o nich?
Přesně. Když třeba chce hráč změnit prostředí, jít někam jinam, první, na co se budou všichni lidi koukat, je, kolik má bodů. Tak to prostě je. Ale záleží i na prostoru na ledě. Když prostor je, musí být i body.
Zleva Václav Karabáček z Českých Budějovic, Matěj Stříteský z Plzně a brankář Plzně Dominik Frodl.
V Jihlavě by pro vás mělo být využití podstatně vyšší.
Já vždy říkám, že je jedno, kde jste. Hlavní je, když už dostanete prostor, využít ho na maximum. Pomáhat týmu. Každý den, každý trénink. A od toho se to bude odvíjet.
Přesto, neberete přesun z extraligového Motoru do prvoligové Dukly jako krok stranou?
Ne. Vnímám to tak, že tým v Jihlavě je super.
Jenže před středečním vítězstvím měla Dukla sérii šesti porážek v řadě.
I když jsem za Jihlavu zatím hrál jen jeden zápas, myslím si, že kluci jsou tu šikovní. Věřím, že i když se nedařilo, tým je silný. A že to bude dobré.
O možnosti vašeho příchodu výměnou za Tomáše Čachotského se šeptalo už několik týdnů. Kdy jste se o tom dozvěděl vy?
Že bych měl jít do Jihlavy, mi řekli trenéři asi čtyři dny nazpátek. Bral jsem to tak, že teď chci odevzdat stoprocentní výkon tady. Na nic jiného nekoukám. Myslím, že to může být dobré, snad postoupíme do play off. A další sezonu se uvidí.
Vám, jestli mám správné informace, po sezoně končí smlouva?
Je to tak, před příští sezonou budu volný hráč. Ale já se musím dívat na to, co je teď. Být co nejlepší, co můžu.
Slyšel jsem, že jste velký srdcař. Letošní výsledky Českých Budějovic tak pro vás nemohou být ničím příjemným. Čím to, že se Motor trochu zadřel?
Je pravda, že se nám nedařilo. Ale je těžké komentovat, proč to nešlo. Prostě byly určité zápasy, ve kterých jsme byli lepší než soupeř, ale nedotáhli jsme to do úspěšného konce. Tam jsme zbytečně ztratili body, které bychom bývali potřebovali. Vždyť když se podíváte na tabulku, tak osmý devátý tým má před námi šesti- až devítibodový náskok. Kdyby se vyhrály tři zápasy navíc, co se měly vyhrát, tak je to taky jiné. Nikdo by takovou otázku nekladl. Je to sporné.
Co je však jednoznačné, je, že Motor má za sebou parádní loňskou sezonu. Před rokem jste vybojovali bronzové medaile. Byla to pro vás nejlepší sezona, co jste zatím zažil?
Určitě. Měli jsme super kádr, dosáhli jsme na týmový úspěch, což bylo super. Jedna z nejlepších sezon z týmového hlediska. Z osobního pohledu byla sezona z poloviny dobrá, z poloviny moc ne. Ale celkově to hodnotím pozitivně.
Zleva Jakub Rychlovský z Liberce a Václav Karabáček z Českých Budějovic se snaží získat puk v utkání 36. kola hokejové extraligy.
Asi jako celý váš pobyt na jihu Čech, nemýlím se?
Já jsem upřímnej člověk, vždy jsem byl. A nemám na Motor jedinou špatnou vzpomínku. Z pohledu hráče, diváků, zázemí, vše je tam výborné. Vše na takové úrovni, že nemůžu říct jediné špatné slovo.
Teď jste však přišel do prvoligového klubu, který je ve spodní polovině tabulky a nyní nemá ani vlastní domácí stadion. Neodradilo vás to trošku?
Jak říkám, zatím jsem za Jihlavu hrál jen jeden zápas. Ale řekl bych, že kluci to berou v pohodě. Myslím, že je to i trošku zocelí. Hlavně ty mladé, staří už jsou zkušení, vědí, jak se s tím poprat. Mladým to může ukázat, jak si nastavit hlavu. Ano, hodně se cestuje. Ale podle mě to žádná nevýhoda není. Prostě se hraje na jiném stadionu. A fanoušci Dukly tam jsou.
Znal jste v jihlavské kabině někoho předem?
Určitě ano. Znám Tomáše Chlubnu, Tomáše Čachotského, trochu Tomáše Havránka. Ne, že by to byl přímo známý, ale vím, o koho jde. A další? Ne, že bych je znal tak, že bychom spolu chodili na kafe. Ale poznali jsme se. A myslím, že všichni byli v pohodě.
Do Jihlavy jste se s přítelkyní přestěhovali ve čtvrtek večer. Už jste si stačili projít město?
Jihlavu zatím moc neznám, ale věřím, že Chlubnič mi nějaké věci ukáže. Památky a tak. Je to skromnej, super kluk, se kterým jsme si rozuměli už v Budějovicích.
Když se vrátím do minulosti, vy jste pět sezon působil v zámoří. Jak na časy v kanadských juniorských soutěžích a na farmě Buffala vzpomínáte?
Vždycky v dobrém. Působení v Americe je skvělý zážitek, hodně vám to dá. Naučíte se řeč, poznáte trošku jinou kulturu a mentalitu lidí, kteří tam žijí. Do života jako takového je to určitě super.
