O extraligu se jihlavští hokejisté rozhodně nebijí poprvé. V minulosti si podobně vypjatých zápasů jako letos užili až dost, bilance ovšem zatím hovoří v neprospěch Dukly.
Vše začalo v roce 1999, kdy Jihlava ztratila právo na nejvyšší soutěž po porážce se Znojmem.
Hned za rok se ale pokoušela o návrat, jenže Vítkovice byly proti.
Postup se povedl až v sezoně 2003/04, kdy Dukla převálcovala favorizované České Budějovice 4:0 na zápasy. Poslední krok přitom zvládla udělat doma.
„Byli jsme v euforii. Prostě jsme šli do čtvrtého zápasu s tím, že sérii skončíme,“ zavzpomínal na dobu před sedmnácti lety jeden z klíčových hráčů tehdejšího jihlavského A-týmu Aleš Padělek. „Měli jsme štěstí, šance a hlavně tehdy super chytal Jarda Suchan. Prostě všechno se to skvěle sešlo,“ dodal.
Kladenský led Dukle svědčí
V podstatě to samé se dá ovšem o Dukle říct i letos. Také byla před začátkem série považována spíš za outsidera. Rytíře udolala třikrát za pomoci štěstí, bojovnosti a především zásluhou skvělých výkonů gólmana Maxima Žukova. Naposledy v neděli, kdy se z kladenského ledu vracela Jihlava s těsnou výhrou 2:1.
Kladenský útočník Ondřej Machala v šanci před jihlavským brankářem Maximem Žukovem
„Byl to zápas play off se vším všudy. Boj o každý metr ledu, oba gólmani podali vynikající výkony,“ radoval se trenér Dukly Viktor Ujčík. „Tohle už se rozhoduje hlavami a nasazením. My měli obětavost a samozřejmě i trochu štěstí, že nám tam padl druhý gól. Jsme za to rádi, moc si ceníme toho, že jsme dokázali Kladno potřetí porazit u něj doma,“ doplnil.
Díky tomu se otevřely dveře do extraligy. Stačí jimi projít...
Jihlavští v úterý večer doma (zápas začíná v 17.30) mohou slavit postup. Zatím se to Dukle na konci sezony povedlo dvakrát (v letech 2004 a 2017), naopak pětkrát v barážových bitvách neuspěla (1999, 2000, 2005, 2016 a 2018).
Nejčerstvější pozitivní vzpomínka se vztahuje k období čtyři roky nazpátek, k 23. dubnu 2017, kdy se hrálo poslední utkání v barážové skupině. A ačkoli ho tehdy Jihlava prohrála, celkově nasbírala dost bodů na postup. „Náš největší stavební kámen byl v naší partě,“ měl jasno tehdejší jihlavský obránce Jiří Říha. „Bomba kolektiv, strašně jsme si rozuměli. Nikdo se nad nikým nepovyšoval, nikdo si na nic nehrál. Drželi jsme spolu.“
Jiří Říha v litvínovském dresu
A to je další shodný prvek s letošní Duklou. Také současní jihlavští hokejisté totiž téměř nikdy nezapomenou zmínit super partu.
Jen s podporou fanoušků je to oproti předchozím letům horší. Kvůli covidu se hraje před prázdnými tribunami. „Fanoušci šli ale kluky vyprovodit a čekali na ně i po návratu, takže podporu kluci cítit musí,“ myslí si Padělek.
