„Dojmy jsou super. Vyhráli jsme, mohli jsme to oslavit s fanoušky, kterých přijelo strašně moc. Jsme rádi,“ řekl třicetiletý útočník po sobotním představení.
Open Air v DrážďanechZpravodajství |
Jak vám bylo, když na odpoledním utkání Drážďan s Weisswasserem lilo?
Vypadalo to extrémně. Nejlepší dárek byl, že na náš zápas přestalo pršet, v tom dešti to muselo být šílené. Docela jsme litovali kluky, když jsme je viděli, jak chodili promočení do šatny. Nic moc.
Zima vám vadila?
Byla nepříjemná. Když jste v nějakém oslabení nebo přesilovce seděl, ztuhnul jste. První třetina z naší strany nebyla až tak optimální, pak už to bylo docela dobré.
S čím jste se nejvíc musel sžívat?
S mantinely. Jak byly průhledné, člověk se ztrácel, nevěděl, kde mu končí hřiště. Hledal jsem se. Šlo trošku o nezvyk, ale účel to docela splnilo. Zápas jsme si užili a doufám, že i lidi.
Jaký byl led?
Ne moc dobrý, spíš horší. Ale vlastně na takové počasí exkluzivní. Což myslím v uvozovkách, protože jsme zvyklí na jiný.
Co vás zaujalo nejvíc?
Samozřejmě fanoušci, dorazilo jich hodně, i když byli dál od hřiště. Člověk takový zápas nehraje každý den a jsem rád, že jsme ho i vyhráli. Nešlo ale jen o dojmy, přijeli jsme i pro tři body do tabulky, což se povedlo.
V Drážďanech jste strávili dva dny a na předzápasovém tréninku jste dokonce bruslili s rodinami. Fajn nápad?
Hned jak jsme se dozvěděli, že můžeme rodiny vzít na led, využili jsme to. Moje manželka bruslí dobře, ani jsem ji nemusel moc popohánět, spíš ona prohnala mě. Všichni jsme si ten den užili, bylo to zpestření sezony.
Těšíte se ale zpátky do O2 arény?
Hlavně se těším, že kolotoč okolo Open Air zápasu trošku opadne. V lednu nás čeká hrozně moc zápasů a jsem rád, že všechno pojede zase ve starých kolejích.
