Byla to chytrost Saláka, nebo neférová ubohost? „Nevím, jestli je to chytré nebo ne. Podle toho, jestli mu to zbaští rozhodčí,“ přemítal Knotek. „Asi to tak hraje. Člověk mu tam projel, byl úplně mimo brankoviště a cítil jsem, jak tam lítal. Sahal mi i na helmu, asi je to jeho styl.“
Jisté je, že Salákovi jeho manévry vyšly, od Olomouce nedostal ve čtvrtém utkání ani gól a v sérii, kterou Sparta vyhrála 4:0, kraloval. A teď už si může svérázné „voledbouchy“ chystat na semifinále. Tyhle starosti ale mohou kohouti přenechat Liberci, sami spíš řeší, proč na Saláka nevyzráli.
„Přesilovku jsme měli sehrát lépe. Vsadili jsme vše na to, že musíme dát gól, že to je jediná naše šance. Vedení by nás nakoplo, Sparta by musela dobývat. To se bohužel nepovedlo,“ přiznává Knotek.
Sám před brankou zápasil s urostlými obránci a kočkování přerostlo i v nějakou tu ránu. „Úplně si neužívám, když mi tam lítají rány do obličeje, ale jsem tam od toho. Mám nějakou váhu a výšku, když ne já, tak kdo by tam měl jít,“ usmívá se.
Jinak ovšem během sezony moc důvodů k dobré náladě neměl. „Základní část byla trápení. Za sebe říkám, že jsem měl problém s měsícem přerušení. Nechci se vymlouvat, ale myslím, že většina extraligy trénovala, a my jsme do toho skočili z nuly. Než jsme dohnali manko, prohráli jsme spoustu zápasů a neměli kde nahnat sebevědomí. Člověk se v tom babral, udělal jeden zápas, pak dva tři špatné a tak pořád dál. Neměli jsme kde brát, tak jsem to cítil,“ líčí 33letý útočník.