Teď už je ale zase všechno v nejlepším pořádku. V lednu Dynamo převzali Petr Dědek, respektive manažer Ondřej Heřman, Rolinek se do Pardubic vrátil a v pátek na ledě brněnské Komety (2:0) vstřelil gól do prázdné branky, který zpečetil, že Východočeši dál zůstávají extraligoví...
„Myslel jsem si, že už se do Pardubic nevrátím. Tohle je pro mě vrchol mé extraligové kariéry,“ zářil v mix zóně DRFG Areny Rolinek.
„Už když jsem přicházel zpátky, byl jsem šťastný, že mám další šanci hrát za Dynamo. Věřil jsem, že se dokážeme zachránit, protože nové vedení udělalo skvělé nákupy. Hlavně Michala Vondrku, díky němu jsme vyhráli spoustu zápasů a nabalil se na něj celý tým,“ popisoval dál Rolinek své pocity z lednového restartu.
Vondrka poprvé otevřel dveře pardubické kabiny 18. ledna, tři dny po Rolinkově návratu. Od té doby Dynamo ve čtrnácti zápasech nebodovalo jen dvakrát. Jednou z toho však prohrálo doma s Litvínovem (1:2) v zápase, po kterém už ani největší optimisté nevěřili v záchranu. Pak ovšem přišly čtyři výhry v řadě, mezi nimi i klíčová 5:2 na ledě Kladna, a bylo zase veseleji.
Pořád ale Pardubice neměly nic jistého, vyhrávaly i týmy kolem a Východočeši byli stále jednou nohou v první lize. „Bylo to na hlavu. Když pak po vítězných zápasech jdete na telefon zkontrolovat výsledky, tak si samozřejmě přejete, aby ostatní zaváhali, to nebudu lhát. Já byl ale pořád pozitivně naladěný, hráli jsme skvěle, všechno se změnilo a do každého utkání jsme šli na krev,“ ohlížel se Rolinek.
„Definitivně jsme se mohli zachránit doma proti Spartě (prohra 1:2 po prodloužení, Dynamo potřebovalo dva body), byl to obrovský stres,“ pokračoval.
Vše tedy muselo rozhodnout až poslední utkání v Brně. „Věřil jsem v naši sílu, že si to uhrajeme sami. Klobouk dolů před týmem, jak se po takové sezoně dokázal vzchopit, vyšvihnout a zachránit extraligu,“ smekl Rolinek.
„Nechci už říkat, co je teď potřeba.“
Na osudu Dynama se mohlo v pátek také podílet utkání Litvínova s Kladnem (výhra Litvínova 6:2). „Vůbec jsem nechtěl vědět, jak hrají. Navíc jsme vedli 1:0 (po brance Patrika Poulíčka), takže mě to nezajímalo. Věřil jsem v nás,“ opakoval Rolinek.
Půl minuty před koncem duelu s Kometou poslal puk do prázdné brány a mohl začít slavit. „Je to víc než titul. Kdybychom to nezvládli, tak spadneme a nikdo by nevěděl, co s hokejem v Pardubicích bude,“ uvažoval Rolinek.
Ale vlastně se to pořádně neví ani teď. O klub má eminentní zájem zmíněný miliardář Dědek, jenž už do klubu pár milionů „nasypal“, ve hře je ale také další podnikatel, majitel FK Pardubice Vladimír Pitter.
„Několik sezon po sobě jsem vždycky v euforii odpovídal, co je potřeba, ale teď už to hodnotit nechci. Jsem strašně šťastný, že jsme to zachránili, a u toho bych rád zůstal,“ řekl Rolinek.
Hned po zápase s Kometou jej na chodbě u kabiny zastavil manažer Heřman. „Tome, příští rok ještě musíš, zahrát si poslední play off!“ Bude Rolinek pokračovat? „Nevím.“ A chtěl by? „Nevím,“ odpověděl dvakrát po sobě. S úsměvem poděkoval novinářům a odešel do šatny radovat se s ostatními hráči.