Do té doby to totiž vypadalo dost beznadějně - pak mužstvo devětkrát vyhrálo a získalo 28 bodů z 39 možných, což bylo pro záchranu zásadní. Následující analýza uvádí pět hlavních důvodů, díky nimž se to podařilo a zásluhou kterých jubilejní 70. sezonu mezi tuzemskou hokejovou elitou v řadě nepošpinil premiérový pád o patro níž.
1. Přivedení zvučných posil
V lednu se o dění v Dynamu začal intenzivněji zajímat miliardář Petr Dědek, který zpět do klubu přivedl jednak jeho někdejšího manažera Ondřeje Heřmana, ale postupně také duo posil: útočníky Tomáše Rolinka a Michala Vondrku. ¨
Kteří hráči obzvlášť vynikli v boji Pardubic o udržení
|
První z nich, jenž na podzim po rozepři s tehdejším trenérem prvního týmu Lubinou z klubu odcházel ve zlém, se vrátil ze druholigového Vrchlabí s jasným úkolem. Dát do pořádku kabinu Dynama a pomoci při plnění defenzivních úkolů, zejména v oslabení. Obojí se bezezbytku povedlo.
Vondrkův přestup z Mladé Boleslavi a jeho plat Dědek přímo uhradil jednorázovou finanční injekcí do klubu. Přehled zkušeného forvarda ve hře a jeho šikovné ruce byly v následujících kolech hodně cítit; později kromě přesných nahrávek přidal i důležité góly a od doby, co přišel, byl nejproduktivnějším hráčem Dynama.
Za angažmá dalšího borce, ruského obra Stěpana Zacharčuka, pak Dynamo vděčí kontaktům člena představenstva Dušana Salfického a faktu, že předchozí zaměstnavatel Nižněkamsk zadákovi vypověděl smlouvu pro KHL poté, co utekl od dopravní nehody. To rozhodně není lichotivá věc, nicméně v Pardubicích Zacharčuk působil jako zjevení - na ledě je extraklasa.
Dlouhými pažemi dokáže odzbrojit prakticky kohokoliv, o jeho technických dovednostech svědčí, že jednou dokonce objal protihráče a hokejkou míchal s pukem za jeho zády... Vyniká i důrazem - při jeho střídání se každý soupeř musí mít na pozoru, aby od Zacharčuka neschytal bolestivý „strom“ nebo bombu příklepem, z níž mrazí.
Tak jako Vondrka výrazně zvedl pardubický útok, postavil Zacharčuk na nohy tápající pardubickou obranu, především kapitána týmu Koláře, který se předtím, nejspíš i tíhou odpovědnosti za nefungující tým, ve hře ukrutně trápil. Ale platí to i o dalších - po hluchém období znovu našel jistotu třeba Slovák Mikuš, který se jediný ještě s parťákem Zdráhalem a Kanaďanem Hollandem v zadních řadách Dynama může ohlédnout za svými výkony zkraje sezony.
2. Sázka na brankáře Kantora
I po závěrečném kole sezony má na svém kontě víc startů za Dynamo Ondřej Kacetl, k tomu při velmi solidní úspěšnosti zákroků 91,25 %. Gólový průměr na utkání u hrdiny loňské baráže ovšem tak skvělý nebyl a hlavně: mužstvo s Kacetlem letos téměř nevítězilo. Což byla v honbě za extraligovou záchranou nutnost.
Brankář Pardubic Pavel Kantor.
Po Pavlu Kantorovi trenéři Razým s Mikeskou sáhli před začátkem třetí třetiny zápasu v Liberci v 35. kole za nepříznivého stavu 1:4 (výsledná porážka 2:5) a v brance už ho nechali až do konce - opouštěl ji jenom při power play Pardubic.
Vyplatilo se. Kantor mezi tyčemi působil suverénně; nedostával hloupé góly, hráčům jiných týmů většinou nedovolil dorážky a pravidelně ohromoval fantastickými reflexy. Pod zmíněnou poslední čtvrtinou sezony je podepsán úspěšností zákroků 91,6 %.
3. Mužstvo ustálo tvrdé direkty
Prohýřit dva body v zápase s Mladou Boleslaví, ve kterém vedete, góly necelé dvě minuty před vypršením normální hrací doby a pouhých devět vteřin před sirénou prodloužení? Přijít v dalším kole o vítězství v Karlových Varech brankou dvě vteřiny před koncem? A následně nezvládnout jeden z existenčních duelů doma s Litvínovem? To by položilo nejeden mančaft v krizi.
Ne tak Pardubice. Měnící se klima v týmu naznačilo již to, že v nastavení v Karlových Varech bylo Dynamo výrazně aktivnější a posléze s velkým přehledem ovládlo nájezdy. Po Litvínovu pak rozjelo parádní sérii čtyř vítězství v řadě, což jeho fanoušci nezažili několik let.
4. Excelentní únor
Už o tom byla trochu řeč v předchozím odstavci. Ze šesti zápasů Pardubičtí vyhráli hned pět, všechny v šedesáti minutách a tedy za tři body. Redakce svazového serveru hokej.cz je vyhlásila mužstvem měsíce.
Venku byli bezchybní - postupně tam porazili v derby Hradec Králové (4:3) a oba zbývající rivaly v boji o záchranu z Vítkovic (5:3) a Kladna (5:2). Doma ve vyrovnaném klání předčili Zlín (3:2) a na závěr i silnou Plzeň (3:1), nestačili jen na vítěze Prezidentského poháru z Liberce (1:4).
Tyhle výsledky hráčům Dynama dodaly sebevědomí i víru, že to se záchranou přece jen nakonec může dopadnout dobře. Ostatně - ve Vítkovicích se po dlouhatánské době dokázali odpoutat ode dna tabulky a více se na ně nevrátili.
5. Zvládnutý duel pravdy
V předposledním kole se Spartou si Pardubice doma mohly uhrát klid, vzhledem k výsledkům dalších utkání stačilo k udržení přetlačit Spartu v nastavení. To ovšem neklaplo, když ve druhé minutě prodloužení střetnutí rozhodl Pražan Dvořák.
I přesto byl bod z této partie před derniérou základní části v Brně nesmírně důležitý - před 13. Litvínovem, který měl lepší vzájemné zápasy, i 14. Kladnem, jež je mělo horší, získalo Dynamo výhodu.
Sestoupilo by jedině ve chvíli, kdyby na Kometě padlo a kdyby si zároveň Litvínov z partie s Kladnem odnesl jeden bod a hostující Rytíři dva. To byl vcelku nepravděpodobný scénář a nenaplnil se ani zčásti.
Pardubice, které přes identický začátek střetnutí hrály v Brně rychleji, se ke konci první třetiny díky parádní kombinaci završené Poulíčkem dostaly do vedení a výhru pojistily Rolinkovým gólem na 2:0 do prázdné branky.
Nemusely se tudíž na nikoho ohlížet, ba dokonce v tabulce ještě předskočily už dříve zachráněné Vítkovice. Litvínov k tomu po dvou v zásadě vyrovnaných třetinách Kladno nakonec smetl 6:2 a poslal je z ligy dolů.
