„Takové věci mě naopak neskutečně motivují do další práce. Vyhrát chce každý, ale bohužel se to nepovedlo. Už nelze mluvit o zklamání. Zajímá mě jen, co všechno musím udělat, abychom se v příští sezoně zase o trochu posunuli,“ líčí Rulík v rozhovoru pro MF DNES.
V pondělí jste absolvoval hráčské pohovory. Měly nějakého společného jmenovatele?
Takhle se to vůbec nedá říct. Hráči a trenéři se zkrátka pobavili o sezoně, ale že bychom společně rozkryli něco zásadního, tak to ne.
Co vám jinak ukázala vaše první sezona na lavičce Dynama?
Moc jsem nepředpokládal, že dokážeme vyhrát základní část, ale drželi jsme si konstantní formu a neměli jsme žádné výpadky. Pravidelně jsme bodovali, takže jsme se právem drželi v popředí tabulky a nakonec byli první. Druhá kapitola je play off, kde se hraje na výhry, a nám se nedařilo. Bylo to o milimetry. Chtěli jsme hodně, udělali jsme hodně, ale příští sezonu musíme makat ještě víc, abychom se zase někam posunuli. Opět ale nebudeme jediní, zabere i Sparta, Brno a další týmy, které skončily třeba už ve čtvrtfinále. Konkurence bude obrovská, letošní šance byly velké, dalo se udělat víc, ale nechali jsme na ledě všechno.
Tentokrát Pardubice pomohly Hradci. Skončí někdy v hokeji „žalování“? |
V čem měl Třinec v semifinále oproti Dynamu navrch?
Je hodně těžké to vyhodnotit. Rozhodl sedmý zápas a v něm jeden gól nahozený od modré čáry, kdy brankář nic neviděl. V play off je potřeba plnit malé věci, někteří naši hráči to zvládli, někteří méně. Největší roli sehrála tíha okamžiku, někdo byl z toho sedmého zápasu nervózní, a proto třeba ta druhá třetina byla z naší strany tak slabá. Ve třetí už jsme neměli co ztratit, takže vypadala úplně jinak. Nerozděloval bych hráče na zkušené a nezkušené, zkušeně musí zahrát celý tým. Může to dokázat i slabší mužstvo, ale samozřejmě čím víc hráčů to umí, tím jste silnější. V tom byl asi Třinec lepší. Nám semifinále nevyšlo, ale to je zkrátka sport. Kdyby se všem vždycky dařilo, tak jsou samí vítězové. Pro nás by to měla být motivace. Nechci omlouvat, že jsme nepostoupili do finále, ale narazili jsme na Třinec, který byl nesmírně posílený ze série se silnou Spartou. Ta pro mě byla favoritem na titul číslo jedna. Její vyřazení Oceláře semklo a rozpoložení pak využili v sérii s námi. Nebyl to z naší strany žádný propadák, šlo o bitvu do poslední chvíle.
Výpadek ve druhé třetině sedmého zápasu už jste si vyhodnotili nějak podrobněji?
Asi se budu opakovat, prostě se projevila tíha okamžiku. Více než polovina hráčů byla nervózní a zbytečně se bála o výsledek. To si v takovém zápase nemůžeme dovolit. Apelovali jsme na jejich sebevědomí, aby o sobě nepochybovali. Nevím, jestli třeba víc vnímali tlak okolí, to byste se musel zeptat jich. Všude se psalo, co a jak by měli hrát, což možná nebylo ideální. Já mám výhodu, že tyhle věci nečtu a jsem mimo mediální tlak. Nemám sociální sítě a u článků kouknu maximálně na titulek, obsah, to už musí být. Soustředím se jen sám na sebe.
ANALÝZA: Když se Pardubice poučí, je zisk titulu jen otázkou času |
Udělal byste zpětně něco jinak? Třinci vycházely třeba pohyby s Kärlisem Čukstem nebo Aronem Chmielewskim.
Myslím, že bych nic neměnil. I my jsme se snažili reagovat nějakými přesuny hráčů. Do první lajny šel Adam Musil, pak i Robert Říčka... U Třince bylo víceméně jedno, v jakém složení nastoupil, protože měl naprosto vyrovnané čtyři lajny. My měli dvě ofenzivní a dvě defenzivní.
Co Matej Paulovič na přesilovce?
Nechci nic házet na jednoho hráče. Nevím, jestli to lidi vnímají, ale rozhoduje držení hole. Matej je pravák, pak ještě Robert Říčka a Tomáš Hyka. Ti hráli spolu v jedné formaci, tak v další byl Matej. Neměli jsme na tuto pozici tolik hráčů, pravák je ještě Adam Musil, ale ten patří do předbrankového prostoru, ne na místo střelce. Hráli jsme s tím, co bylo k dispozici.
Snad kromě prvního zápasu měl poměrně velký klid na práci Ondřej Kacetl. Často jste puky vozili jen po rozích a přecházeli střelecké pozice.
V týmu máte určité typy hráčů. Přípravy a pokyny trenérů jednoznačně vedly k tomu vytvořit maximální tlak v předbrankovém prostoru, ale bohužel to má v sobě někdo víc a někdo méně. Automatismy se pak v zápase projeví. Chtěl jsem, aby to z naší strany bylo dravější a obětavější, tvořit závary před gólmanem, ale hráči pak na ledě dělají to, čemu věří, a někdy to není úplně ono. Zase na druhou stranu byly i situace, kdy jsme měli tlak velký, takže v globálu to nebylo špatné.
Nechyběl týmu zlý muž? Třinec pochopil, že musí otravovat život Lukáši Sedlákovi, ale nikdo se za něj příliš nepostavil.
Kdybychom to udělali, tak dostaneme trest. Snažili jsme se hrát disciplinovaně a pro výsledek. V základní části bychom se s tím popasovali jinak, ale když hrajete v každém utkání naprosto o všechno, tak si nemůžete dovolit přijít o další hráče. Nejsou na ledě od toho, aby zjednávali pořádek, to je otázka řízení zápasu.
Ondřej Kacetl a Lukáš Sedlák sledují letící kotouč.
To se často vymykalo.
Nejsem ten, kdo má takové téma otevírat. Já jsem trenér a starám se o mužstvo, hru a jeho výkonnost. Rozhodčí by měli řešit kompetentnější lidé.
Tak jinak, co říkáte na třízápasovou stopku pro Libora Hudáčka?
Myslím, že se mu to sečetlo už za ten faul na Davida Musila v šestém zápase. Ten byl možná ještě zákeřnější než na Lukáše Sedláka. Atakoval hráče kolenem na solar, rukama jej trefil do hlavy... Rozhodčí to přešli, a i kvůli tomu si pak Hudáček dovolil faulovat Sedláka. Nikdo to neřekne na rovinu, ale kdyby nefauloval Musila, tak by třeba dostal stopku jen na jeden zápas. To je můj názor.
Coby kouč Boleslavi jste už v minulosti pár vyhrocených momentů v play off proti Třinci zažil. Nedostávalo se vám to do hlavy?
Ani ne. Letos to zažil třeba i Litvínov v předkole, kdy si stěžoval Pavel Hynek. Loni si zase stěžovala Sparta, když stopku na rozhodující sedmé semifinále dostal David Němeček. Byla to i Boleslav, letos Pardubice... Říkám jen fakta, každý ať si dosadí, proč se něco takového děje.
S Pardubicemi se po sezoně loučí Dominik Frodl, který má namířeno do Karlových Varů. Jeho nasazení do branky jste během vyřazovacích bojů nezvažovali?
Nezvažovali, protože měl dlouhý výpadek a dal se zdravotně dohromady až těsně před play off. Rozhodli jsme se dát důvěru Romanu Willovi a nebyl důvod na tom něco měnit.
Můžete už nějak naťuknout další pohyby v kádru?
V tuhle chvíli ne. 26. dubna máme schůzi s vedením, tam se asi o něčem pobavíme.
Neztěžuje vám práci, že v Pardubicích se absolutně nic neutají?
Tohle vůbec neřeším.
