A to se Káňovi nepočítá vítězný nájezd, kterým naposledy rozhodl o výhře na Spartě. Proměnil obě penalty.
Nedoufal jste, že se za skvělé výkony podíváte do reprezentace?
Vůbec. Už mi je skoro třicet let, na hokej jsem starší... Netrápilo mě to.
Bodů však sbíráte na své i olomoucké poměry nevídaně.
Sám to nehledám, ale všude to na mě skáče. Kamarádi mi to posílají, ostatní mi to připomínají. Vím, kde jsem. Je to na jednu stranu super, ale musím to potvrdit, abych se tam udržel co nejdýl.
Co za tím stojí?
Jednoznačně David Krejčí. V zápase mám mnohem víc šancí než dřív. A nahrávky vznikají z toho, že je David dokáže proměnit. Spolupráce s ním je úžasná. Z toho těžím.
Honza má všechnoOčima Davida Krejčího: „Honza Káňa má všechno - střelu, rychlost, nahrávku. S ním je dost jednoduché hrát. Nechtěl bych srovnávat s Davidem Pastrňákem, ale on kvalitu má. Nechci říkat, jestli na NHL, nebo ne. Je to o tom dostat tu šanci. V Česku i Evropě je hodně kvalitních hráčů, kteří šanci hrát v NHL nikdy neměli. Těžko hodnotit, jak by mu to tam šlo. Hrál jsem s mnoha hráči a Honza má kvalitu velmi vysokou. Kdyby tu šanci někdy dostal, možná by tady nebyl. To jsou taková kdyby.“ |
Také vás moc chválí. Že byste se možná ani v NHL neztratil...
Udělalo mi to radost, pravda taková ale není. Jsem tam, kde jsem. A asi zaslouženě. Jsem vůbec rád, že můžu hrát extraligu.
Jak rychle se zvyká na spolupráci s tak nadaným hráčem?
Já si moc zvykat nemusel. On je tak tvořivý centr! Ví, co ode mě čekat a co má dělat pro to, abych mohl hrát svůj hokej. Kolikrát mi pomáhá, abych se do šancí dostal. Hraju víceméně stejně, hraje se mi ale mnohem líp.
Porovnání s jinými centry?
Je to odlišné v tom, že on je jeden z nejlepších centrů, co kdy hrál v Česku. Hrál jsem s Leošem Čermákem, Vojtou Němcem nebo Lukášem Nahodilem, byli super, ale David je David. Když on je tak dobrej!
Ať se postavíte kamkoli, dovede vám poslat puk, že?
V tom je excelentní. Hru výborně čte, kam se pohnu a kam směřuju. Když dostanu puk, umí si najít prostor, aby se mu dalo nahrát. Proto je tak úspěšný.
Je nějaká maličkost, kterou vyžaduje?
Jen na začátku jsme si říkali, že musíme být pořád v pohybu, aby to soupeři měli co nejsložitější. Líp se jim brání, když stojíme na jednom místě nebo v rohu. Jde o to, aby pořád existovala možnost přihrávky.
Jste teď pod větším tlakem, že body se od vás očekávají?
Řekl bych, že před sezonou jsem cítil větší tlak, jestli s ním zvládneme hrát. Teď už si myslím, že jsem si na to zvykl a vůbec to neřeším. Snažím si to užívat, zatím to vychází a snad to vydrží.
Neříkají vám v kabině olomoucký Pastrňák?
Ne, to už byl pojmenovaný Lukáš Kucsera, měl na svém místě v kabině i vyvěšenou fotku. Kluci si dělají srandu, že mu ze zadku už čouhají jen nohy. Je to s nadsázkou.
Spíš tedy Marchand?
No, ten se mi vždycky líbil. Občas se snažím být podobný. Je to správně drzý hráč, ale jsou to hráči někde úplně jinde.
V Brně jste působil s Martinem Eratem, rovněž někdejším vynikajícím útočníkem NHL. Jdou s Krejčím porovnat?
Jsou to excelentní hráči. V týmech byli nejlepší a všechno stálo na nich. Oba roli zvládali výborně, jsou produktivní, vedou tým. Jsou si podobní. Když mají připomínku, dává to smysl a všichni se to snaží plnit. Krejča je tišší, Špenát občas chytil nervíka. U Krejči jsem to neviděl, doufám, že ho nenaštveme, aby musel řvát.
Dokázal byste mu oponovat?
To vůbec. Nedovolil bych si to. On by David asi ani nějakou blbost neřekl. Když se bavíme jako lajna, něco si řekneme, že bychom chtěli zkusit. Poslední slovo má on hlavně v přesilovkách. Odehrál toho nejvíc a hlavně úplně na jiné úrovni.
Jako třetího k sobě do lajny chce praváka, že?
Někde to řekl, že k sobě chce praváka a leváka. Hrál s námi Klimek, Kucsera, Navrátil, teď Tomeček...
Jaké si dáváte cíle?
Jediný cíl je, abych vydržel zdravý. Je to pro mě důležité hodně psychicky. Podle toho budu hodnotit sezonu. Když tady máme Davida, aby byla co nejúspěšnější.
Napadlo vás, že byste se mohl stěhovat na lepší adresu?
To vůbec, v Olomouci mám smlouvu, jsem tu šťastný. Mám tady rodinu, malou dceru, přítelkyni s rodinou. Nic mi nechybí a užívám si to.
