Ideální čas je na sv. Marka, sázet brambory ovšem můžete až do druhé poloviny května.
Rané odrůdy brambor lze sázet už na Josefa, ideálně předklíčené. Nic jste ovšem nezaspali. Brambory mají rády pěkně vyhřátou půdu a sázet je lze až do druhé poloviny května. Samozřejmě platí, kdo dřív sází, ten dřív sklízí.
Podle odborníků z Receptáře, Ludmily Duškové a Jana Kopřivy, potřebují brambory především dobře pohnojenou a provzdušněnou půdu. Radí tedy ji na podzim pohnojit hnojem a na jaře před sadbou přidat ještě draslík, dusík a fosfor. A ideálně použít rozmetadlo pro rovnoměrný rozhoz hnojiva. Hnojivo pak zapracovávají do půdy rotavátorem, který ji zpracuje do hloubky 20 cm.
Doporučují nakoupit certifikovanou sadbu a vybrat několik odrůd: od ranějších po pozdní, vhodné na uskladnění. A vybrat si i podle typu – od salátových (C) přes přílohové (B) po brambory vhodné na pyré (A). Pokud vám ovšem třeba vyklíčil zapomenutý sáček brambor ve spíži, klidně je k výsadbě použijte také, bylo by škoda je vyhodit.
Brambory se sázejí do řádků vzdálených od sebe zhruba 70 cm, do hloubky 10 cm a přibližně 30 cm od sebe. Sadba by ideálně měla mít klíčky, pokud byste ale používali sazeč, musí být malé, jinak vám je při nabírání stroj oláme.
Jak na pěstování brambor, když máte jen motyku?
Pokud hospodaříte v malém a na přírodní zahradě, kde nechcete používat umělá hnojiva, bramborám dobře poslouží i záhon s vydatnou vrstvou kompostu, potřebné živiny jim spolehlivě dodá. Se svými dětmi takto hospodaří Anita Blahušová, autorka příručky Zahrada žije, zahradničíme s dětmi.
Dobří sousedéBrambory se hodí vysazovat do společnosti fazolí, kopru, kmínu, křenu nebo špenátu. Naopak jim nesvědčí poblíž vysazený celeru, červená řepa nebo rajčata, protože ta bývají napadána stejným typem plísně. |
Anita pro brambory doporučuje vybrat slunný pozemek, který jste na podzim silně vyhnojili kompostem. Pokud ale chcete urychlit sklizeň, můžete brambory před výsadbou nechat předklíčit. „Znamená to ponechat hlízy na světle v teplotě zhruba 5 až 7 °C do chvíle, než začnou vyrůstat světlé klíčky. Pokud by brambory začaly klíčit ve tmě, klíčky by byly příliš vytáhlé a hubené. Každopádně pozor, křehké klíčky se snadno lámou,“ radí Blahušová.
Řádky si Anita vždy naznačí, doporučuje vzdálenost zhruba 60 cm, protože pokud jsou blízko u sebe, vyroste vám spousta nati, ale málo bramborových hlíz. V naznačených řádcích vyryjte motykou nejvýše 10 cm hlubokou rýhu, do které pak pokládejte jednotlivé brambory na vzdálenost asi 25 cm od sebe.
Idylické záhony brambor vytvoříte podle rad Anity Blahušové i s obyčejnou motykou.
Vysazené brambory přihrňte, hned jak nať raných brambor vyroste nad povrch půdy, je třeba rostliny ochránit před případnými mrazy. Dokud mrazíky hrozí, průběžně k rostlinám přihrnujte zeminu tak vysoko, že výhony přestanou být vidět. Brambory můžete také průběžně přihnojovat kompostem a v případě sucha i zalévat. Jen pozor na přílišné namočení nati, hrozilo by napadení rostlin plísní bramborovou.
Rané brambory se dají sklízet, jakmile vykvetou, i když je jejich nať ještě zelená. Jinak se většinou nechá nať zaschnout a pak se teprve brambory vykopou. Pozor ovšem na zelené hlízy, ty obsahují jedovatý alkaloid, podobně jako klíčící hlízy.
Vyzkoušejte s dětmi slupkový experimentV dobách nedostatku lidé zjistili, že úrodu mohou sklízet i tehdy, pokud zasadí pouhé bramborové slupky. Pokud si to chcete zkusit, během loupání si všímejte, kde má brambora zdravé klíčky. Tu část brambory seřízněte i s kouskem dužiny a můžete ji hned vysadit. Další péče bude stejná, jako byste vysadili bramborové hlízy. Schválně, jestli se dočkáte úrody. |
Záhony lze připravit velice snadno i bez rytí
Fotogalerie |
Permakulturně hospodařící Marek Kvapil nedá dopustit na jednoduše založené záhony bez rytí. Skvěle se hodí právě i pro výsadbu brambor a začít lze od nuly.
Pokud máte dost kompostu, kartonu a vhodného materiálu na mulčování, založíte takový záhon s trochou snahy v podstatě během jediného dne na jakémkoliv kusu i zatravněné plochy. Za pár měsíců sklidíte brambory, a ty vám ještě záhon připraví jako správná pionýrská plodina na další roky permakulturního pěstování. Přidávat budete jen další kompost a mulč.
Podrobný návod na přípravu permakuturního záhonu najdete v článku zde.
A věřte nebo ne, brambory vám spolehlivě vyrostou i v hromadě ořechového listí, které se nehodí do kompostu, nebo v kupce starého sena. Marek Kvapil to podrobně popisuje v tomto článku. A mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že to opravdu funguje. S minimem práce i techniky máte vlastní úrodu, která potěší, a opravdu si pochutnáte.
„Záhon věnovaný letos bramborám. Neděláme hrůbky ani nekopčíme, pěstujeme v mulči. „Brambory jako jediná plodina zvládnou prorazit tlustým mulčem. Mulč zajistí hlízám tmu proti jedovatému zezelenání, které se jinak zajišťuje kopčením hrůbků. Mulč musí být tlustý,“ radí manželé Svobodovi v knize Zelenina z Ekozahrady. Na snímku je v pozadí bobový záhon.
Místo kopčení prostě vydatně mulčujte
Ani propagátor permakultury Jaroslav Svoboda, autor knih Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku a Zelenina z ekozahrady, své pečlivě připravené permakulturní záhony zásadně nepřeorává, porušila by se půdní struktura i křehká spolupráce nejrůznějších cenných půdních mikroorganismů.
Brambory u Svobodových nepěstují ani v hrůbcích, ani je nekopčí (přihrnování zeminy, aby brambory nenamrzaly a později nezelenaly hlízy, které by byly odkryté. Prostě je jen přikryje pořádnou vrstvou mulče. Funguje to v podstatě stejně jako v předchozím případě, při pěstování v seně či v listí.
