Hned několik stran postavilo politiky spojené s regionem na čelná místa kandidátek. Zda u voleb s tradičně nižší účastí zaujmou, se uvidí 7. a 8. června.
Posledním z regionu, kdo se účastnil jednání europarlamentu v Bruselu a ve Štrasburku, byl hejtman tehdy nového kraje Jan Březina z Uničova, jenž v roce 2009 obhájil mandát z historicky prvních eurovoleb v barvách KDU-ČSL (stranu pro nesouhlas s její personální politikou v roce 2012 opustil).
V prvním období se poslankyní stala také Nina Škottová z Prostějovska (ODS).
Volby v letech 2014 i 2019 vyšly pro region naprázdno, i když například před deseti lety měla koalice TOP09 se STAN na čtvrtém – volitelném – místě olomouckého vědce Bořivoje Šarapatku. Přeskočil ho však pražský senátor Jaromír Štětina.
Letos kandiduje STAN s „osobnostmi pro Evropu“ a na čtvrtém místě mají náměstka ministra pro místní rozvoj a starostu Dolních Studének na Šumpersku Radima Sršně.
„Je potřeba zaměřit evropskou podporu zejména k venkovským oblastem, jejichž obyvatelé potřebují jasně vidět a hlavně pocítit, že na ně EU nezapomněla,“ hlásí Sršeň, jenž působí jako český zástupce v Evropském výboru regionů.
Podpora „venkova“ podle něho neodpovídá tomu, co obce a města potřebují „Nůžky v kvalitě života v jednotlivých regionech a mezi venkovem a městy se povážlivě rozevírají. Musíme pomoct zejména znevýhodněným oblastem, jako jsou u nás Karlovarský, Ústecký, Moravskoslezský, ale částečně i Olomoucký kraj,“ říká Sršeň.
Preferenční hlasy
Na celostátních kandidátkách ovšem ještě mohou pořadím zahýbat preferenční hlasy, na což doplatil třeba zmíněný Šarapatka z TOP09.
Volební účast v eurovolbách v kraji
Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v pátek 7. června (14-22 hodin) a v sobotu 8. června (8-14 hodin). |
„Hlavně u stran, které jsou liberálně pravicové, může být voličské zázemí Prahy a velkých měst rozhodující,“ upozorňuje politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.
Zatímco před pěti lety se volební účast v hlavním městě blížila 40 procentům, v kraji se dostala pouze přes 26 procent.
Regionu by v každém případě zastoupení na evropské scéně prospělo.
„Význam, odkud kdo je, je obrovský, protože v Evropském parlamentu zastupujete občany a zkušenost z místa se promítá do jednání, respektive hlasování v parlamentu. Řekl bych, že pokud je poslanec dostatečně aktivní, může být de facto lobbistou kraje,“ míní politolog.
Skromnější kampaně
Výrazné regionální zastoupení mají strany k Evropské unii kritické. V koalici SPD a Trikolory je na třetím místě předsedkyně druhé zmíněné strany Zuzana Majerová z Bukovan na Olomoucku.
U Přísahy spojené s Motoristy patří třetí pozice bývalému olomouckému primátorovi (tehdy za ČSSD) a ročnímu ministru kultury Antonínu Staňkovi.
Dvojkou u SOCDEM (dříve ČSSD) je místopředsedkyně strany Daniela Ostrá z Olomouce. Haná má zastoupení i na čele kandidátky PRO vystoupení z EU.
Zároveň opozice vsadila na vymezení se proti současné vládní koalici, případně na důraz na české zájmy. „Letošní volby musí být referendem o Fialově vládě. Je to na nás všech,“ uvedla například Majerová na sociální síti.
„Kandiduju do Evropského parlamentu právě proto, aby se do zájmu Evropy dostal znovu člověk a jeho život. Aby se Evropa opět vrátila lidem,“ avizovala Ostrá.
Studentské eurovolby vyhrálo Spolu. Druhé místo obsadila Přísaha s Motoristy |
Podle aktuálního průzkumu agentur Kantar CZ a Data Collect pro ČT mají všechny zmíněné strany šanci překonat nutnou pětiprocentní hranici pro zvolení.
Česko vybírá 21 europoslanců. Ani přední pozice na kandidátkách však neznamenají pro politiky z kraje jistotu.
„Motoristé a Přísaha mají podle mě možnost dosáhnout na jeden mandát. Antonín Staněk je až na třetím místě a není tolik známý na sociálních sítích, takže na preferenční hlasy se asi nedostane, vidím to spíš jako snahu se připomenout voličům a třeba se přichystat na jiné volby,“ odhaduje Šaradín.
Při březnovém představování jihomoravského lídra Přísahy v krajských volbách Petra Vokřála (bývalý primátor Brna za ANO) ostatně zaznělo, že Staněk má být kandidátem na hejtmana v Olomouckém kraji.
U Majerové bude záležet, nakolik voliči euroskeptických stran své hlasy rozdělí. „Když budou mít SPD a Trikolora dobrý výsledek, ty tři mandáty by mohli urvat. Ale jdou tam ještě PRO, Přísaha, Stačilo! a silně do toho vstoupí Babiš, takže konkurence je opravdu velká,“ shrnuje politolog.
Blíží se volby do Evropského parlamentu. Kde a jak získat voličský průkaz |
Oproti jiným volbám na voliče nemíří tak masivní kampaně. „Strany do nich investují málo. Najely na to STAN a SPOLU, jinak byli asi nejviditelnější a nejhlasitější komunisté a jejich koalice Stačilo!. Protože vydali hodně peněz a úsilí, berou to jako základ budoucího úspěchu,“ dodává politolog. Kraje se nicméně jejich případný úspěch týkat nebude.
Neotřelou strategii zvolil lidovecký starosta Slatinic na Olomoucku Ondřej Mikmek, kandidát vládní koalice SPOLU. S obytnou dodávkou se vydává i mimo kraj, třeba do východních Čech, na jižní Moravu nebo do Moravskoslezského kraje. S číslem 13 jsou jeho šance malé, nicméně i u něho může zafungovat efekt reklamy pro další politickou dráhu.
Za ANO je nejvýše postaveným kandidátem ekonom Tomáš Sýkora na dvanácté příčce.
1. května 2024 |
