Původně to byla jen hromada sena z pozdního léta, které se nepodařilo správně dosušit, takže skončilo nevyužité na hromadě. "Bylo to na konci srpna, pršelo, nebylo v našich silách ho dosušit," vysvětluje Marek Kvapil, který hospodaří se svojí rodinou na Hané a snaží se dosáhnout soběstačnosti (více tipů k permakulturním pěstování zde a na Markově webu zde).
Zjara stál před rozkládající se hromadou sena a přemýšlel, jak by se dalo využít, než ho zkompostuje. Zvolil ten nejjednodušší postup: část sena ponechal bokem na krycí vrstvu a seno v hromadě přibližně rovnoměrně rozprostřel. Přímo do sena pak vložil naklíčené hlízy sadbových brambor, na ně navrstvil zbývající seno a v podstatě ponechal brambory svému osudu. Některé do vrstvy sena jen jednoduše zastrčil do hloubky.
Brambory pak už v podstatě nepotřebovaly žádnou péči, vyrostly samy. Mají totiž rády provzdušněnou půdu, proto se hrobkují, takže dobře rostou i v jakémkoliv mulči. Video se sklizní dokládá, že v seně vůbec nenarostly špatně, kolečko chutných biobrambor bylo rodině sladkou odměnou. Tlející seno Marek dále využil do kompostu.
Brambory Markovi vyrostly i ve vrstvě ořešákového listí
Někdo tvrdí, že kompost s přidaným ořešákovým listím je naprosto plnohodnotný a lze v něm pěstovat cokoliv, jiní ořechové listí naopak spalují nebo vyvážejí na skládky, protože v něm obsažené látky zpomalují tlení a nepříznivě působí i na růst některých rostlin. Přitom stačí přidat do kompostu jen maximálně čtvrtinový podíl listí a promíchat ho s dalším organickým materiálem.
Nakolik bude platit, že v ořechovém listí nevyrostou ani brambory, se Marek jednoduše rozhodl vyzkoušet na vlastní kůži: "Záhon na pěstování brambor jsem v tomto případě už na podzim vymezil dřevěným bedněním a na půdu navrstvil shrabané ořechové listí. Na jaře jsem listí zase vyházel ven a brambory rozložil přímo na zem. Listím jsem ho jen přikryl a opět bylo hotovo." V průběhu růstu rostliny brambor už jen zamulčoval slámou. A úroda byla také skvělá.
Další experimenty Marek chystá a na své zahradě a políčkách bez ustání pracuje. "Na zahradě i na políčku je teď spousta práce, kukuřici máme v zemi, brambory už též, česnek roste nádherně, cibule, obilí začíná růst, ještě budeme set fazole a dýně: spoustu různých odrůd od červených, zelených a modrých hokkaid, přes špagetovou dýni až po olejnou na semínka," popírá Marek svojí aktivitou tezi, že permakulturní zahrada je varianta pro lenochy.
Nemáte-li seno ani listí, zkuste permakulturní záhon
Právě na jaře čerstvě založený permakulturní záhon by měl být ideální možností, jak vypěstovat brambory i na dosud zelené louce, a to bez orby. Jednoduchý návod na vybudování takového záhonu je popsán článku zde nebo v knize Jaroslava Svobody (o ní více zde) a je zhruba následující.
Vzešlou trávu na vybraném místě nemusíte ani sekat, stačí na ni navršit hnůj, čerstvou trávu nebo vytrhaný plevel jako zdroj živin a dusíku a na tuto vrstvu položit papírový karton jako protiplevelnou bariéru. Pokud chcete brambory sázet hned, vyřízněte do kartonu kříže v místech, nad které následně usadíte naklíčené hlízy.
Na karton pak navršíte další vrstvu hnoje, případně trávy, a slámu či listí (jako mulč a zároveň jako zdroj důležitého uhlíku). Na tuto vrstvu pak na předem naplánovaná místa položte naklíčené hlízy brambor a přikryjte je další vrstvou slámy. Mulčujte je pak do té doby, dokud tam neporostou právě jen vámi zasazené brambory. Ty by vám také měly záhon ideálně připravit na další roky permakulturního pěstování.
