Ne že by se pro zahradu v zimě nic jiného dělat nedalo. „I když ekosystém v zimě spí, neznamená to, že byste museli zahradničení zcela pověsit na hřebík,“ říká Marek Kvapil (více o něm a permakulturních zahradách zde). I za tuhých mrazů, když je zem ztvrdlá na kámen, můžete pro svou zahradu ledacos udělat a nemusíte přitom ani opustit své vyhřáté obydlí.
Podle praktikujícího zahradníka, pro kterého je jeho zahrada vyloženě potravinovou - tedy zdrojem ovoce, zeleniny a dalších plodin pro celou rodinu - se vyplatí přetáhnout některé činnosti z nadcházející sezony do zimy a zmírnit tak zátěž v extrémně pracných obdobích. „Budete na ně mít dostatek času, uděláte je pečlivěji a promyšleněji. A o to víc radosti vám možná přinesou,“ vysvětluje i na svém webu. Co všechno se tedy podle Marka dá v zimě pro zahradu udělat?
1/ Shánět semínka
Pro něj osobně jedna z nejoblíbenějších zimních aktivit - sledování semínkových burz, výměna semínek přes internet, pročítání katalogů, objevování nových odrůd a málo známých druhů zemědělských plodin. Přidává několik tipů, kde se shánět po osivu neprůmyslových odrůd, které je vhodné pro permakulturní zahradu. Třeba v semenářské zahradě Arche Noah v rakouské obci Schiltern (další tipy zde).
2/ Studovat odbornou literaturu
Jedním ze způsobů, jak se zdokonalovat v zahradnickém umění, je studium kvalitní permakulturní a zahradnické literatury. I četbou knih lze navazovat na zkušenosti jiných zahradníků. Dostáváte tak příležitost neopakovat jejich chyby. Nejcennější jsou ty knihy, jejichž autoři vycházejí právě ze své vlastní zkušenosti. Doporučuje například Zahradu k nakousnutí od Seppa Holzera, Rajskou zahradu Alexandry Heil, Českou biozahradu od Radomila Hradila a kol. s podtitulem Zelenina a ovoce bez chemie či Zdravou zahradu od Heleny Vlašínové.
3/ Řezat stromy
Zimní řez ovocných stromů lze provádět v únoru a v březnu (proč až v předjaří, čtěte zde), pokud nepanují příliš velké mrazy. Tedy při teplotě nad – 8 °C. Pokud je více jak desetistupňový mráz, je lepší s řezem počkat, případně ho přerušit. Zabráníte tak většímu poškození zejména mladých stromků mrazem. Desatero správné prořezávky najdete zde, případně Marek Kvapil odkazuje na články zkušeného sadaře Ondry Dovaly (například zde).
4/ Shromažďovat organickou hmotu
V zimě můžete sehnat balíky slámy na mulčování (lépe se osvědčily kulaté, které se dají kutálet, ne ty hranaté, s nimiž se těžko manipuluje), zajistit hnůj na doplnění organické hmoty do půdy nebo si v lese - po domluvě s majitelem pozemku -nasbírat zbytkové dřevo na stavbu vyvýšených záhonů.
5/ Posypávat záhony popelem
Pokud doma topíte dřevem nebo dřevěnými lisovanými briketami, potom můžete posypávat pozemek popelem z kamen. Dřevěný popel obsahuje zejména větší množství draslíku a vápníku, což jsou dvě nezbytné živiny, které rostliny potřebují ke zdravému růstu. Popel má podobné chemické vlastnosti jako vápno, jímž někdy zemědělci vápní pole, a neutralizuje kyselé půdy.
6/ Kropit záhony močí
Moč je bohatá zejména na dusík a fosfor a přitom naprosto sterilní (u zdravého člověka), takže ji lze po naředění vodou dobře využít jako tekuté přírodní hnojivo k rostlinám. V zimě se rostliny obvykle nehnojí, ale močí (buď přímo, nebo ze separační toalety) můžete podle Marka kropit záhony, do kterých jste na podzim zaryli větší množství organické hmoty bohaté na uhlík, jako je například slamatý hnůj, sláma, piliny či štěpka. Právě tak můžete moč aplikovat pod zamulčované stromky či keře, uhlíkatá organická hmota do sebe močovinu natáhne.
7/ Opravit a zakonzervovat nářadí
Co nejdříve - ideálně kdybyste to už měli hotové - můžete natřít olejem kovové části zahradnického náčiní. Nabrousit rýče, motyky a plecí nože na plečku, opravit hrábě, žebřík, kolečka, případně si dokoupit nebo vyrobit nové nářadí.
8/ Vypracovat osevní plán zeleniny
Když si v zimě pečlivě rozplánujete, co chcete další rok pěstovat a na jak velké ploše (a v jakém sponu a kolik semen na to budete potřebovat), na jaře efektivněji využijete pracně vybudované záhonky. Budete mít také lepší přehled o tom, zda máte dostatek, případně dokonce přebytek osiva.
9/ Naplánovat výsadbu stromků a keřů
Chcete-li na jaře sázet ovocné stromy nebo keře, načrtněte si na papír v měřítku plán výsadby. Budete vědět, kolik dřevin si máte pro danou výměru zajistit a jak velkou plochu potřebujete zamulčovat. Designéři permakulurních zahrad k tomu používají tzv. kolečkovou metodu - půdorys pozemku a malá a velká papírová kolečka znázorňující v měřítku keře a koruny stromů v odpovídajícím měřítku.
10/ Udělat rozbor půdy
Chemický rozbor prozradí, zda půdě chybí nějaké živiny či v ní naopak přebývají toxické látky a jaké. Rozbor včetně doporučení, jak postupovat, vám udělají v oblastních zemědělských laboratořích po dodání vzorku vaší půdy. Ten odeberte ideálně při oblevě, když půda není zmrzlá, z místa, které chcete rozborovat, šesti různými vpichy rýčem do hloubky 30 cm. Vzorek smíchejte a ze směsi odeberte zhruba 0,5 kg půdy a pošlete do laboratoře. Cena rozboru začíná cca na 500 Kč.
11/ Sklízet úrodu
Při troše plánování zůstává užitková zahrada zdrojem vitaminů a minerálů i v zimě, kdy lze sklízet růžičkovou kapustu, nejrůznější listovou zeleninu (polníček, roketu, cibuli sečku, pažitku, petržel kadeřavou), některé čajové bylinky (třeba mátu), a když rozmrzne půda, tak i topinambury. Předpokladem je vysadit tyto plodiny ve správný čas, nechat je na zahradě až do zimy a listovou zeleninu ochránit před sněhem a mrazem vrstvou chvojí či mulče.
12/ Otestovat klíčivost starších semen
Máte-li doma starší nebo pochybné osivo, u něhož si nejste jisti klíčivostí, udělejte si test. Do navlhčené vaty na talířek rozložte padesát nebo sto kusů semen (záleží samozřejmě na plodině) a nechte někde na skříni či na okně při teplotě kolem dvaceti stupňů. Po dvou až třech týdnech spočítejte vyklíčená semena. Když vzejde pětadvacet semen z padesáti, má osivo klíčivost 50 % a měli byste na jaře vyset dvakrát větší množství semen, než kolik chcete rostlin.
13/ Určit nejteplejší a nejchladnější zóny zahrady
Podle toho, ve které části zahrady roztává při zimních oblevách sníh prvně a kde zůstává nejdéle, snadno identifikujete nechladnější a nejteplejší - nejprosluněnější - místa pozemku.
14/ Rýt záhony
Začátkem a koncem zimy, když není půda na kost promrzlá, lze také vzít rýč a zrýt záhony, které jste nestihli zrýt na podzim, případně další dosud neosázenou plochu a rozšířit si zahrádku. Rytí má význam zejména na těžké jílovité půdě.
15/ Chránit rostliny před mrazem
Zejména před holomrazy - tedy mrazem bez sněhu - je důležité chránit česnek, jahodníky a bylinky vrstvou slaměného mulče nebo chvojím.
16/ Odebírat rouby
Koncem prosince a v průběhu ledna se řežou rouby ovocných stromů, které se na jaře štěpují na podnože nebo na vzrostlé stromy. Rouby se odebírají z jednoletých výhonů. Měly by být silné alespoň jako tužka a dlouhé přibližně patnáct centimetrů. Nařezané rouby uložte do sklepa a z poloviny zasypte pískem.
17/ Nařezat vrbové proutí
Pokud pěstujete vrby, v zimě je čas na sklizeň vrbového proutí, z něhož lze vyrábět pletené vyvýšené záhony, pergoly, komposty nebo košíky na sklizeň ovoce (tipy, co lze stavět z proutí zde). V únoru a v březnu se odebírají také vrbové řízky, které na jaře zapícháte do země na vlhké místo, kde vám snadno zakoření.
18/ Stratifikovat semena
Chcete-li zkusit vypěstovat ovocné stromy ze semen, měli byste přes zimu semena na několik týdnů uložit do vlhka a chladu. Třeba v krabičce s pískem do lednice nebo do vlhkého sklepa, čemuž se říká stratifikace. Bez ní by semena na jaře nevyklíčila. Běžná zeleninová semena ji nepotřebují, kromě semen česneku, který lze rovněž pěstovat ze semen, i když se to málo ví.
19/ Kácet stromy
V zimě, v době vegetačního klidu, je čas na kácení umírajících, nemocných, poškozených nebo překážejících stromů. Pařezy jabloní a ořešáků, které po stromech zůstanou, na jaře naočkujte sadbou hlívy ústřičné (postup najdete zde). Pařezy se rychleji rozloží a ještě se na podzim najíte hub.
20/ Krmit ptáky
Přitáhnout na zahradu užitečné ptáky a udržet si je tam je důležité pro kontrolu nad některými hmyzími škůdci bez použití chemie. Například sýkorky a jiné přezimující ptactvo dokáží zničit až 99 % přezimujících larev obaleče jablečného, který způsobuje červivost jablek a jiného ovoce. V zimě, kdy je v přírodě nedostatek potravy a stěhovaví ptáci odlétají do teplých krajin, má přikrmování velký význam pro zamezení ztrát populací (více zde) jednotlivých ptačích druhů, které u nás zůstaly. Kromě toho výhled na krmítko za oknem je k nezaplacení.
21/ Postavit kurník, kachník nebo králíkárnu
Když v zimě postavíte domeček pro drůbež nebo králíkárnu, můžete se na jaře pustit do chovu (více o chovu slepic zde, králíků zde). Získáte pomocníky, kteří dokážou zužitkovat různé organické zbytky a plní v permakulturní zahradě důležité funkce. Regulují hmyzí škůdce a slimáky, poskytují výživný hnůj či trus a promění nejedlou biomasu v chutnou stravu (vajíčka, kachní a králičí maso).
22/ Přihrnovat sníh ke stromkům
I se sněhem můžete na zahradě hospodařit. Přihrnujte ho k ovocným stromkům či keřům, k vrbám, k výsadbám mrazuvzdorných bambusů a k jiným vlhkomilným rostlinám. Zajistíte jim více vláhy na jaře, kdy ji potřebují k nastartování růstu po zimním spánku.
23/ Vysít papriky a rajčata
Může se to zdát brzy, ale již v únoru vysejte do kelímků papriky a celer – tyto dvě plodiny mají velice dlouhou vegetační dobu a bez včasného předpěstování by vám nedozrály. V březnu dosejte lilky a rajčata (více o výsevech zde). Nechejte za oknem při teplotě 20 až 30 °C, zalévejte a na jaře budete mít vlastní sazeničky odrůd, které jste si vybrali nebo sami nasemenařili. V polovině května je můžete vysadit ven na zahrádku.
