Pro přírodní zahrady je jasnou volbou ta druhá varianta, která otevírá hned několik možností, jaký trávník v té které části zahrady zvolit. Pro Receptář prima nápadů je rozebrala Radka Votavová, designérka přírodních zahrad.
„V Anglii mají vlhko, neleží jim tam na trávníku sníh a v zimě jim nemrzne,“ vysvětluje nezkrotná zahradnice, proč je snaha o vypiplávání anglického trávníku v našich místních podmínkách tak náročná a vyčerpávající.
„Příroda usiluje o rozmanitost a krásu, a tak je na každém místě – podle podmínek – jiný trávník. Někde je sušeji, někde je vlhčeji, někde je více slunce a někde stín,“ konstatuje ještě, proč je skladba trávníku místo od místa jiná.
Kdo chce místo trávníku louku, musí vydržet dva roky, aby se dočkal efektu |
Jednotlivé trávy i bylinky si totiž samy přirozeně vybírají stanoviště, které jim opravdu vyhovuje, a s tím je potřeba se naučit pracovat.
Chcete přírodní trávníky vidět na vlastní oči?Máte ideální šanci už od pátku, začíná totiž letošní Víkend otevřených zahrad, kdy máte možnost více než 200 zahrad osobně navštívit. Mezi nimi i 64 zahrad přírodních, kde louky i přirozené jedlé či pobytové trávníky mají své místo. Patří k nim pražský Toulcův dvůr, Zahrada u malíře, PermaFood, Krafferova zahrada, U Vyšaty či ukázková přírodní zahrada Na Přehájku a řada dalších. |
Ovšem ani v divoké a přírodní zahradě není problém vybudovat si pravidelným sekáním pobytový trávník, kde chceme trávit čas s rodinou, procházet se mezi trvalkovými záhony, slunit se u jezírka či kde hrají děti třeba fotbal. Svůj účel bude plnit úplně stejně jako ten anglický.
Další možností je jedlý trávník, kam si chodíte pro bylinky jako do zásobárny. „Takový trávník se seče na 30 centimetrů a zakládáme si ho blízko kuchyně,“ radí zahradnice, kde si vybudovat zásobárnu čerstvých bylinek, které často umějí nahradit zeleninu nebo jsou výborné třeba na čaj.
Pak už si z něj jen podle potřeby vyzobáváte šťovík, sedmikrásky, kontryhel, jitrocel nebo třeba bršlici kozí nohu, která je zdravou a chutnou bylinkou do salátů.
Vzdálenější část trávníku pak už vůbec není nutné sekat na krátko. „Můžete si ji nechat jako květnatou louku. Ale dejte si pozor, až budete kupovat semínka, protože často dostanete letničkovou směs, což jsou kytičky jen na jeden rok,“ radí zahradnice Radka, že na květnatou louku je potřeba směs travin a trvalek.
Nekupujte zbytečně salát či nať petržele, nahradí je bylinky z přírody |
Taková louka se pak seká jen dvakrát do roka, jak se to dělalo dříve. Poprvé v červnu, když odkvetou kopretiny, podruhé zhruba někdy na konci srpna, podle růstu. Na sekání ovšem potřebujete bubnovou nebo lištovou sekačku.
„A nebo kosu,“ jak dodává Radka, která dobře ví, o čem mluví. Sama kosu používá jak na vysekávání trávy třeba mezi záhony, nebo právě na sečení louky. Přirovnává to ke cvičení taiči, při němž si krásně protáhnete tělo.
Užijte si plevel na talíři, do kuchyně patří pampelišky, pelyněk i kopřivy |
Jen je třeba si správně vybrat kosu i kosiště, které by mělo být ideálně dlouhé pro vás na míru, abyste se při sekání nehrbili. Délku kosy pak vybírejte podle toho, co chcete sekat: „Krátkou, 50cm mezi keře, a dlouhou, 80cm, na sečení louky.“ Potřeba je také brousek, v toulci, který lze nosit za pasem.
Vypadá to jednoduše, ale na stylu sekání je potřeba opravdu zapracovat. Podívejte se na Radku Votavovou v úvodním videu, jak jí to jde o ruky. „Styl, ten si vypilujete jedině sečením,“ konstatuje s úsměvem žena, pro niž je třeba sekání trávy s kapkami rosy a zpěvem ptáků za úsvitu opravdovou radostí.