„Právě tady v hostivařském lesoparku začínáme připravovat půdu pro kvetoucí rostliny, které tu vysejeme. Snažíme se tím zvýšit biodiverzitu přírody tím, že do travních porostů vneseme jiné druhy kvetoucích rostlin,“ popisuje specialista lesního hospodářství z Oddělení péče o zeleň z pražského magistrátu Martin Čížek.
V první řadě je třeba narušit už vzrostlý stávající travní drn tak, aby vysetá semínka dopadla přímo na povrch hlíny. Následně je nutné narušený povrch i se semeny zaválcovat. V další fázi už bude muset zapracovat příroda sama.
„Je normální, že všechno osivo nevzejde najednou během první sezony. Semena různých druhů rostlin potřebují například fázi přeschnutí, přemrznutí, střídání sucha a vlhka, někdy dokonce několikrát za sebou, než následně začnou klíčit. Takže část semen vyklíčí na jaře, některé v létě nebo na podzim a třeba až příští rok. Může trvat dva až tři roky, než semena v zemi budou mít ideální podmínky a začnou klíčit. Rostliny také nebudou kvést hned prvním rokem, proto si na kvetení a nová semínka musíme počkat minimálně do příštího roku,“ vysvětluje Čížek.
Proto je v této fázi důležité přesně vytyčit pruhy, kde se rostliny vysejí. Jde o to, aby se v prvních letech při běžném sekání neposekaly i vyseté oblasti, čímž by mohlo dojít k tomu, že by rostliny neměly čas rozkvést.
„Tím, že pruhy neposekám, upřednostním v nich vyseté druhy. Vezměte si, že první seč bude někdy v průběhu června, takže rostliny nebudou mít dostatečně silné kořínky. Proto jim dáme čas a možná je posekáme až při druhé seči na konci léta. Při sušení sena v následujících letech budou mít rostliny možnost znovu se rozsemenit,“ říká odborník s tím, že se v dalších letech bude postupovat podobně.
Navíc bude možné z takto obohacených luk získávat i takzvané zelené seno, tedy část již vzrostlých rostlin ve stádiu před dozráním semen, které se přenesou na nová stanoviště, kde mohou opět plodit semena a oživit další část území. Anebo je tu další možnost posbírat zralá semena požadovaných druhů a tím namíchat další směsi k osevu nových území.
Jak se vybírají semena na květnou louku
„Sběr semen se provádí přímo na cenných loukách – zdrojových lokalitách nebo v matečnici, kde ve spolupráci s botaniky sbíráme zralá semena konkrétních druhů rostlin. Ty jsou následně skladovány v suchu v papírových nebo látkových sáčcích do doby, než se z nich opět ve spolupráci s odborníky namíchají různé směsi podle cílové lokality, kde bude probíhat výsev – například směsi pro suché, vlhké louky, bohaté a chudé stanoviště,“ vysvětluje specialista.
Při samotném výsevu se směs semen promíchá s větším množstvím písku (například vlhký písek z pískoviště) a ručně se rozhodí do připravené půdy, kde zapadají do nerovností na povrchu.
Následně se oseté plochy uválcují, aby se obnovilo vzlínání vody v půdě a půdní vlhkost se dostala až k semenům. Potom je už vše v rukou počasí a přírody.
Trávu odstraníte na zpátečku
Pokud se při pohledu na video divíte, proč pracovník rozrušuje louku pozpátku, vysvětlení je jednoduché.
„Kdybyste chtěli postupovat klasicky, museli byste do louky vjet s velkou zemědělskou technikou a pruh zorat a tím obrátit drn podobně, jako když se mění louka v zemědělskou půdu. Daleko šetrněji k přírodě je postupovat pomocí malé techniky. Já používám normální kultivátor. Jenže jeho trny se točí ve směru jízdy, a tak by se nikdy nepodařilo drny narušit. Takže je výhodnější jet pozpátku, kdy se trny točí proti směru a jsou pro tento úkol účinnější,“ popisuje Pavel Jeřábek, který se stará o pražská chráněná území.
To si určitě vyzkoušel každý, kdo ho má doma a někdy se pokoušel na místě bývalého trávníku založit nový záhon. Nakonec mu nezbylo nic jiného než vzít do ruky rýč a udělat to ručně. Takto se po několikerém prokypření vytvoří pruh, který je po vyčištění od zbylých drnů možné osít. Pak se semena hráběmi zapraví do zeminy a může se čekat, jak se jim bude v zemi dařit.
