„Pokud by přišel plnohodnotný útok na alianci, státy NATO jsou schopné poskytnout méně než pět procent kapacit protivzdušné obrany, které jsou považovány za nezbytné k ochraně jejích členů ve střední a východní Evropě,“ řekl Financial Times anonymní zdroj obeznámený s obrannými plány, které loni vypracovalo samo NATO.
Nejmenovaný alianční diplomat listu zase sdělil, že obrana před raketami a vzdušnými údery je hlavní částí plánu na obranu východu kontinentu před invazí. „Aliance ale tyto prostředky právě teď nemá,“ řekl.
Putin chystá eskalaci v Pobaltí, varují analytici. Máme tři roky, tuší Estonsko |
Bezpečnostní experti v předchozích měsících varovali, že pokud se Rusku podaří válku na Ukrajině zmrazit, může být jeho armáda připravena zaútočit na Evropu asi za šest let. V ohrožení je zejména Pobaltí.
Podle šéfa polského Národního bezpečnostního úřadu Jacek Siewiera se NATO musí na případnou konfrontaci s Ruskem připravit už do tří let. „Východní křídlo aliance musí během této doby vytvořit dostatečně odstrašující potenciál, který by Moskvu odradil od invaze. Zbrojní průmysl v Rusku pracuje na tři směny a je schopen rychle obnovit zdroje,“ uvedl.
Válka na Ukrajině |
Podobné varování vyslovili i další evropští představitelé. Analytici amerického institutu ISW už dříve vyhodnotili, že ruský prezident Vladimir Putin před dvěma lety vtrhl do sousední země zejména proto, aby oslabil a nakonec zničil NATO. „Kreml a na něho napojení aktéři vedou hybridní válku a informační operace s cílem destabilizovat NATO,“ uvedli.
Ministři zahraničí NATO se ve čtvrtek schází v Praze na dvoudenním jednání, jehož cílem je připravit se na červencový summit aliance ve Washingtonu, kde bude posílení evropské obrany hlavním tématem.
Největší díra v obraně, kterou NATO má
Ruská válka proti Ukrajině ukázala nepostradatelnost protivzdušné obrany. Kyjev opakovaně žádá Západ o další systémy protivzdušné obrany a rakety nezbytné k ochraně ukrajinských měst i energetické infrastruktury, které denně čelí útokům střel, ničivých klouzavých bomb a bezpilotních letounů.
Členy NATO účinnost těchto nástrojů přiměla po letech rozpočtových škrtů navýšit výdaje na obranu. „Protivzdušná obrana je jednou z největších děr, které máme. To nemůžeme popřít,“ sdělil FT další diplomat NATO.
NATO zvažuje sestřelovat ruské rakety u svých hranic, řekl polský diplomat |
Evropské členské státy NATO v posledních měsících nebyly schopné Kyjevu dodat požadované obranné systémy, což podle FT opět odkrylo omezenost evropských zbrojních zásob i zdlouhavost jejich výroby. Rusko si navíc pořídilo útočné drony s dlouhým doletem. „Údery na velké vzdálenosti již nejsou schopností velmoci,“ uvedl jeden západní představitel obrany.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na konci dubna prohlásil, že Ukrajina systémy protivzdušné obrany akutně potřebuje. „Se spojenci v NATO i v EU pracujeme na navýšení dodávek munice i protivzdušné obrany, zejména střel Patriot,“ řekl s tím, že určitého pokroku se již podařilo dosáhnout, nicméně je potřeba dodávky navýšit.
Sami máme málo. Evropa váhá nad systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu |
Od začátku invaze dostala Ukrajina mimo jiné tři baterie systémů Patriot od Německa, Nizozemska a USA, 12 systémů Iris-T od Německa a 12 komplexů NASAMS od Washingtonu, připomněl francouzský list Le Monde. Tyto zbraně ale stále nestačí k tomu, aby Ukrajina dokázala ochránit celé své území.
Mnohé evropské státy včetně Francie nejsou příliš ochotné vzdát se ve prospěch Ukrajiny svých nejmodernějších prostředků protivzdušné obrany, napsal francouzský deník. „Některé členské země EU se nechtějí zříci svých amerických systémů Patriot, Francie pak váhá ohledně dodávky dalšího systému SAMP-T,“ konstatoval.
Z členských zemí EU mají systémy Patriot k dispozici mimo jmenovaných také Španělsko, Řecko, Polsko nebo Rumunsko. Poslední dva státy sousedí s Ukrajinou a Polsko také s Běloruskem, o to větší jsou jejich obavy ze zajištění vlastní obrany.
