"Pro ptáky je zima opravdu velmi rizikové období, které mnozí z nich nepřežijí. Na udržování stálé teploty těla vynakládají obrovské množství energie. Zvláště to platí pro drobné pěvce, kteří mají v poměru k tělesné váze větší povrch těla, odkud teplo odchází," říká Lucie Hošková z České společnosti ornitologické.
Rady čím krmit najdete v článku Začněte rok pozitivy: ptáčkům naplňte krmítka.
Hlavně drobní pěvci musí jíst každý den!
Jak se ptáci se zimou vyrovnávají? Důležité je pro ně dobře se vykrmit již na podzim a vytvořit pořádné tukové zásoby. Ale i v průběhu celé zimy je dostatečný přísun potravy životně důležitý, protože drobní pěvci musí jíst celý den.
Shánění potravy je ale pro ptáky značně problematické, zvlášť když krajinu pokryje souvislá vrstva sněhu. Dostatek potravy je ovšem nezbytný k nashromáždění energie na udržení tělesné teploty a především na přežití mrazivé zimní noci.
Například náš nejmenší pěvec, králíček obecný, vážící kolem šesti gramů, vydá na udržení tepla tolik energie, že během zimní noci ztratí až 20 procent své váhy. Tuto tukovou zásobu musí během následujícího krátkého zimního dne obnovit, jinak nemá šanci přežít další noc.
Ptáci si naštěstí nosí péřový spacák stále s sebou
Jak si umí zatopitKdyž je nejhůře, pak si ptáci (stejně jako savci) umí pomoci i chvěním svalů, zejména prsních. Tím mohou tvorbu tělesného tepla v krátké době zvýšit až o 500 %, ale stojí je to obrovské množství energie. |
Ptáci mají naštěstí k dispozici úžasný přírodní vynález v podobě peří. "Vzpomeňte si na péřový spacák nebo péřovou duchnu po babičce. Peří je nejúčinnější a nejlehčí izolační vrstva – a čím je ho více, tím lépe," vysvětluje Hošková. Proto také například vrabci mají v zimě víc peří než v létě.
Ptáci se také během zimy změní v načepýřené koule a minimálně se pohybují; v podstatě jen při shánění potravy nebo aby unikli před nebezpečím. V peří se totiž v načechraném stavu vytvářejí vzduchové kapsy, které ještě zlepšují izolační vlastnosti. Do načepýřeného peří si pak ptáci schovají i neopeřené nohy a zobák.
Spaním ve skupinkách se dá uspořit až 80 procent tepla
Někteří drobní ptáci jako jsou střízlíci, šoupálci, sýkory, brhlíci či zmínění králíčci vytvářejí v zimě společné spací skupinky. Těsně namačkáni na sebe totiž lépe odolávají mrazům a vytvoření chomáče tělíček jim uspoří obrovské množství energie. Již dva ptáci přitisknutí k sobě ztrácí o čtvrtinu méně tepla, ve velkém chumlu pak úspora tepla dosahuje 80 procent.
Důležitý je pro ně také výběr místa na odpočinek: nejlépe v závětří, v dutině, pod střechou nebo alespoň v hustém větvoví jehličnatých keřů a stromů. Tetřívci si zase sami vyhrabávají nory v hlubokém sněhu, kde se udržuje mnohem vyšší teplota, než panuje venku.
Vodní ptáci si se zimou dokážou poradit zejména díky hustému opeření, které pravidelně udržují koupáním, sluněním a především promazáváním výměšky z kostrční žlázy. Na břiše navíc mají silnou tukovou vrstvu zabraňující prochladnutí.
A díky zvláštnímu prokrvení mají jejich končetiny dokonce mnohem nižší teplotu, a to od minus 5 do 0 ˚C. To jim umožňuje stát i ve velmi silných mrazech na ledu, aniž by jej rozehřívali či pociťovali chlad nebo bolest.
Přes všechna tato přizpůsobení mnoho ptáků zimu nepřežije, především mladí, nezkušení jedinci. "Proto je žádoucí v těchto dnech naplnit krmítka, ovšem správně, abychom neuškodili víc, než pomohli," přimlouvá se a upozorňuje Hošková. Rady, čím přikrmovat, najdete například ZDE.
