Vertikutace se provádí proto, aby se obnovil přívod živin, vody a vzduchu ke kořenovému systému trávy. Během sezony se totiž ke kořenům dostávají zbytky ze sekání trávy. Tím se tráva postupně dusí a dává tak větší šanci pro růst odolných plevelů.
"Na první pohled z dálky pak tráva vypadá pěkně, zblízka je ale vidět, že skutečné trávy je na ploše poskrovnu. Proto mají lidé často z vertikutace strach. Když totiž nože vertikutátoru proříznou povrch drnu a odstraní vše, co do trávy nepatří, může po akci travní plocha vypadat jako tankodrom. V první chvíli se zdá, že tu už nikdy pořádný trávník nevyroste," říká Tomáš Šena, který se specializuje na údržbu travních porostů.
Nepropustná vrstva na povrchu trávníku
Toto všechno je skryto pod listy trávníku
Podle něho je ale opak pravdou. Radikálním pročištěním a provzdušněním se trávě uleví, holá místa se dosejí. Za pár týdnů podle něho nikdo nepozná, že se na ploše něco dělo.
Vertikutace je snadná, ale drahá
"Nejdříve posekejte trávu na výšku 3-4 centimetry. Pak nože vertikutátoru na rovné ploše nastavte tak, aby byly asi tři milimetry po úrovní terénu," radí Pavel Kuřátko z firmy Wolf-Garten, která se zabývá výrobou strojů a nářadí pro údržbu a obnovu trávníků.
Princip vertikutace
"Pruh po pruhu provzdušněte celou travní plochu. A nebojte se toho, jakou spoušť uvidíte za sebou. Čím větší bude, tím důraznější je to známka toho, že trávník už tuto proceduru potřeboval. Když se holá místa dosejí, za čas už nikdo nepozná, že se vertikutace prováděla, a kořenový systém zesílí a bude si libovat," utěšuje ty, kdo už někdy první výsledky po vertikutaci viděli a odradilo je to od aplikace na vlastní zahradě.
Podobné zkušenosti má i Tomáš Šena. Podle něho například tam, kde se seče často a pravidelně, se stopy po vertikutaci zacelí třeba už po týdnu. Kdo ale seče nepravidelně, nebo dokonce často bez koše, musí počítat s tím, že podíl trávy vůči plevelům je na zahradě velmi malý a tudíž po procesu vertikutace najde hodně holých míst.
Vertikutační hrábě s kolečky
Vertikutační hrábě
Problém vertikutace spočívá ale v nářadí. Pro malou předzahrádku si vystačíte s ručními vertikutačními hráběmi - vyrábějí se i s kolečky, které usnadňují práci. Koupí se za zhruba 1 500 korun.
Pro větší plochy je výhodnější pořídit motorový vertikutátor, nejlépe s košem, protože ruční vyhrabávání je pracné a nedokonalé - mnoho zbytků by v trávě opět zůstalo.
Elektrický vertikutátor
Motorový vertikutátor
Ceny elektrických variant začínají na zhruba 5 000 korunách, benzinových na 15 000 korunách. To je ale na stroj, který se použije jen dvakrát ročně - na jaře a na podzim - opravdu hodně.
Je možné si vertikutátor obstarat v půjčovně strojů. Půjčovné není drahé, pohybuje se kolem 400-600 korun za víkend, vzhledem k pořizovací ceně techniky se ale platí dost vysoká záloha - mezi pěti a deseti tisíci korunami.
A co pak s tím
Po podzimní vertikutaci se doporučuje dosít travní plochu a hnojit. "Když budete dohnojovat ještě v průběhu září, doporučoval bych menší dávku hnojiva s obsahem dusíku. Ten podporuje růst zelené hmoty. Kdo se ale k vertikutaci odhodlá až někdy ke konci října, kdy už končí vegetační období, měl by zvolit spíše podzimní hnojiva s vyšším obsahem fosforu, který zase podporuje posílení kořenového systému," radí Tomáš Šena.
Podle jeho názoru je naivní představa, že s příchodem zimy příroda úplně spí. "Procesy v půdě probíhají neustále a právě silný kořenový systém je základem zdravé a husté trávy. A čím je tráva silnější, tím spíše odolá růstu odolných plevelů," vysvětluje.
