Není to žádná módní záležitost. Přírodní zahrada neboli ekozahrada vychází z přirozených přírodních procesů, stačí se naučit základní pravidla jejich fungování.
Máte hned tři možnosti, jak ji vybudovat. Nechat si ji navrhnout od někoho, kdo tomu rozumí. Zúčastnit se kurzu, kde si všechno osaháte a naučíte. A nebo si pořídit právě vydaný kompletní knižní návod, jak si vybudovat ekozahradu krok za krokem.
Přírodní zahrada pro každého
„Ekozahrádku může mít každý, jde to i na terase, na střeše nebo na balkoně. Čím je ale menší, tím dá paradoxně víc práce. Například na balkoně vám rostliny bez zálivky a přesazování nepřežijí, zatímco ve volné půdě ano,“ říká autor právě vydané knihy Kompletní návod k vytvoření ekozahrady a rodového statku Jaroslav Svoboda.
Své první znalosti a zkušenosti z této oblasti získal ve světě, po návratu do Čech se začal věnovat designu tohoto typu zahrad, vede webové stránky a buduje rodinný ekologický statek.
I přírodní zahradu si musíte nejprve vybudovat. „Místo, kde můžete nejen žít, ale má obklopovat náš dům a ještě od něj chceme získávat něco do kuchyně, se od divoké přírody samozřejmě liší,“ vysvětluje Svoboda.
Malou zahradu přitom musíte promýšlet do nejmenšího detailu pro maximální efekt na všech úrovních, například abyste nevysadili něco příliš bujného, málo plodícího nebo to, co konkuruje okolním rostlinám. „Na velké zahradě nebo rodovém statku máte naopak větší prostor na experimenty. Stačí si nastudovat pravidla správného designu takové zahrady a pak si hrát,“ popisuje designér permakultur jejich budování tak, jako by nebylo nic jednoduššího.
Faktem je, že správně vybudovaná permakulturní zahrada se o sebe stará sama a příliš k tomu člověka nepotřebuje. Přitom kvete, plodí ovoce a obsahuje spoustu jedlých rostlin, čistí se a voní úplně sama. Hmyzí škůdce odstraňují jejich přirození nepřátelé, plevel utlačují bujné trvalky a mulč. Můžete zapomenout nejen na nákup hnojiv, herbicidů či další chemie. Nepotřebujete ani sekačku.
„Majitel takové ekozahrádky si může vybrat mezi slastným odpočinkem se sklenkou domácího moštu ve stínu stromů, nebo pomoci své ekozahrádce k ještě větší dokonalosti. Dobře založená ekozahrada uvítá vaši pomoc po pár letech od založení jen tehdy, pokud ji nabídnete rádi a dobrovolně. Permanentně za vás na ní pracují přírodní zákony,“ líčí idylku Svoboda.
Stačí se nebát a jít do toho
„Všechna nedůvěra pramení ze strachu. Stačí přestat mít strach dělat všechno stejně jako ostatní,“ říká k tématu přírodních zahrad a permakultur herec Jaroslav Dušek, který si nedávno postavil netradiční hliněný dům (viz článek, jak Dušek stavěl vlastníma rukama.) Teď kolem něj začíná budovat permakulturní zahradu. „Vždyť to jsou jasně zahrady pro lenochy, co může být lákavějšího,“ dodává přesvědčivě.
„Nevěřil jsem tomu, ale opravdu je to zahrada, kde nemusíte nic dělat a přitom od léta do podzimu chodíte a pořád něco ozobáváte,“ říká Petr Pávek, farmář a příznivec trvale udržitelných metod hospodaření z Jindřichovic pod smrkem. Je to chlap, takže samozřejmě přehání. Navíc ekozahradu kolem domu vytváří vlastníma rukama hlavně jeho žena, on začal budovat ještě větší hliněný dům než má Dušek (viz rozhovor s Petrem Pávkem o hliněných domech).
U Pávků to začalo tak, že se žena přihlásila na kurz Jaroslava Svobody. Vrátila se nadšená a začala svého muže přesvědčovat, jak by byla ekozahrada kolem domu úžasná. Vnímal jenom, jak pořád dokola opakuje: „Jarda říkal, že...“ „Až mě zaujalo ...že je to bez práce,“ vypráví Pávek. Pro jistotu ale ještě zajeli pro pár rad a pro ujištění, že to opravdu funguje, k vyhlášenému rakouskému ekofarmáři Seppu Holzerovi.
Po návratu z Rakouska se na zahradě Pávkových začaly dít věci, přitom Pávek manželce pomáhal jen s fyzicky těžkými pracemi. „Pak už jsme s malým synem celé léto i podzim neustále sklízeli něco dobrého,“ vypráví Pávek. Dopadlo to tak, že příští rok zamířil na kurz k Jardovi on a vrátil se natolik nadšený, že dnes patří k jejich nadšeným propagátorům.
Diplomovaná permakulturní designérka Helena Vlašínová z Mendelovy univerzity v Brně spolupracuje na projektu Přírodní zahrady bez hranic s Dolním Rakouskem. Potvrzuje, že přírodní zahrady skutečně fungují a že je nejvyšší čas o tom začít mluvit. „Máme jedinečnou šanci nedělat chyby, které udělaly ty vyspělejší státy kolem nás,“ říká přesvědčivě.
Z historie permakulturních zahradKoncept permakultur vznikal v 70. letech minulého století v Austrálii a v Tasmánii jako designérský systém pro navrhování trvale udržitelných produkčních systémů a lidských sídel. Zakladateli jsou Bill Mollison a David Holmgren. Vycházejí z pozorování přírodních systémů a z moudrosti tradičního zemědělství, stavějí ale také na moderním vědeckém a technickém poznání. Kniha Permakultura: Principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti od Davida Holmgrena vyšla i v češtině. Obsahuje detailní popisy dvanácti permakulturních principů a mohla by být učebnicí pro vysoké školy. |
