Netýkavka žláznatá
Řada z nich sem byla v minulosti člověkem úmyslně či neúmyslně zavlečena. Některé pak do našich končin doputovaly samy. Část z nich se uchytila a dnes už je vnímáme jako domácí. Třeba řadu našich polních plevelů nebo všem dobře známý jírovec maďal, který všichni označujeme jménem kaštan.
Ovšem malý podíl těch nepůvodních se velmi nevybíravě rozpíná. Pokud mají tyto druhy označované jako invazní dostatek prostoru a vhodné podmínky, mohou působit nemalé nepříjemnosti nejen okolní přírodě, ale i nám, lidem.
Naštěstí máme znalosti o tom, které části přírody jsou těmi druhy nejvíce ohroženy, víme, jak je likvidovat či omezovat v jejich šíření. Průběžně se sleduje, kde se invazní rostliny objevují, a odborníci uvítají, když se zapojí i veřejnost.
Vyrazte do přírody s mobilem a zmapujte pro svět naše rostliny i živočichy |
Invazní rostliny se na jednu stranu dokážou rozpínat, potlačovat domácí druhy a působit člověku škody. Takový bolševník velkolepý nejenže zaroste kdeco, ale může také citelně popálit, puchýře se pak hojí několik měsíců.
Na druhou stranu některé tyto rostliny už u nás doslova zapustily kořeny a mají řadu vlastností, pro které je lidé oceňují. Mezi rozlehlými intenzivně obhospodařovanými lány jsou třeba mnohdy jedinými stromy vzrostlé akátové háje. Jsou útočištěm pro hmyz, zadržují vláhu, na svazích omezují sesuvy půdy, létají na ně včely… V takovém případě není namístě porosty likvidovat, avšak je potřeba jim věnovat pozornost a v případě potřeby vhodným zásahem omezit jejich případné šíření.
Přísnost musí být
Odborné poznatky se promítly také do právního systému evropského i našeho. Jakékoliv šíření nepůvodního druhu mimo obce a města musí odsouhlasit příslušný orgán ochrany přírody, v chráněných územích je pak úplně zakázáno.
Občanská věda a invazní druhy. Jak se zapojit?iNaturalist – celosvětově užívaná aplikace, nabízí i možnost určení druhu, ideální pro „hobby mapovatele“ BioLog – aplikace AOPK ČR, spíše pro profesionální mapovatele NajdiJe! – aplikace i webové stránky, mapování škůdců (bezobratlí), zaměřeno na ty nově se objevující Nálezová databáze ochrany přírody – nejucelenější zdroj informací o výskytu druhů u nás, lze do ní zadávat mimo jiné přes výše zmíněné aplikace |
Některé druhy si vysloužily ještě větší přísnost v zacházení. Ty figurují na dále uvedeném evropském seznamu invazních druhů. Dnes čítá 41 druhů rostlin, z nichž sedm se vyskytuje i v České republice. Nesmí se s nimi obchodovat, dovážet je, pěstovat a samozřejmě platí zákaz vysazovat je do přírody.
Českou přírodu drtí cizí račí klony, plyšoví mazlíci, invazní ryby i hmyz |
Trnovník akát
Také akát je dobrý sluha, ale zlý pán
Z invazních dřevin je u nás nejznámější trnovník akát dovezený ze Severní Ameriky již na počátku 18. století původně jako okrasný, ale našel i jiná využití.
Co nepěstovat?Rostliny z unijního seznamu, které se v naší přírodě vyskytují:
|
Lesníci ho vysazovali pro jeho mimořádně houževnaté a výhřevné dřevo, včelaři a hlavně včely oceňují jeho nektar, osazoval se na příkrých svazích, kde bránil erozi. Ve městech je jedním z mála stromů, který snese drsné prostředí s nedostatkem vláhy, půdy, omezeným prostorem a znečištěným ovzduším.
Ale jakmile je bez dozoru, dokáže rychle zarůst téměř libovolnou plochu. Snadno se šíří výhony z kořenů a kmene díky výborné kořenové a kmenové výmladnosti. Vyrazit akátovým porostem na procházku nemá smysl, zarazí vás trny. Chcete-li se akátu zbavit, prosté pokácení nestačí. Povede totiž k růstu kořenových výmladků v okolí pařezu. Ideální je správně navrtat kmen a injekcí do něj vpustit herbicid. Takový postup se osvědčil třeba v národním parku Podyjí, kde akáty zarůstaly jedinečné stepi. Vyžaduje však velkou trpělivost, um a dostatek času. Proto je lepší nedopustit, aby se akáty „utrhly ze řetězu“.
Města se mění v divočinu. Divokým zvířatům se v nich líbí a mají dost žrádla |
Trnovník akát
Městská krása
Pajasany žláznaté byly do Čech dovezeny počátkem 19. století z východní Asie a zhruba o 70 let později už začaly zplaňovat. Nejvíce jim vyhovují teplé oblasti a městské prostředí, kde se nejsnáze šíří. Zmlazují obdobně jako akát, proto se i stejně likvidují.
Varovný prst bychom měli vztyčit u nálezů americké střemchy pozdní někdy označované jako americká třešeň. Soudě dle situace v okolních státech můžeme očekávat v následujících letech boom jejího šíření.
Komule Davidova, keř co voní motýlům. Právě je čas na její množení řízky |
Určitá míra opatrnosti je namístě i u komule Davidovy, velmi oblíbeného „motýlího keře“, ten dovede taktéž velmi úspěšně zplaňovat a šířit se do okolí.
Ve městech jsou k vidění různé pestrolisté kultivary severoamerického javoru jasanolistého. Na neudržovaných plochách rychle zplaňuje a nekontrolovatelně se šíří.
Vetřelci z různých koutů
Asi nejznámější invazní rostlinou je bolševník velkolepý. Pochází z horských oblastí západní části Kavkazu v oblasti Ruska a Gruzie, u nás byl zřejmě před 160 lety vysazen jako okrasná rostlina v zámeckém parku Lázní Kynžvart.
Bolševník velkolepý
Rostlina je to skutečně impozantní – ve vhodných podmínkách dokáže dorůst až do pěti metrů, květenství může mít až půlmetrový průměr.
Zplaněl v západních Čechách, odkud se postupně šíří na východ. Je mimořádně vitální, udává se, že ročně může jedna jediná rostlina vyprodukovat až 25 000 semen. A jako ostatní invazní rostliny dokáže zcela vytlačit domácí druhy.
Je nebezpečný i pro člověka, obsahuje látky, které při doteku a následném oslunění způsobí závažné popálení kůže. Na opačném konci republiky, kus od Jablunkova, byl pak nedávno nalezen jeho blízký příbuzný – bolševník Sosnovského.
OBRAZEM: Kterým invazním rostlinám se u nás daří. Vytlačují původní druhy |
Křídlatka sice bohatě kvete, rozmnožuje se ale v první řadě oddenky.
Velmi rozšířené jsou u nás křídlatky, které dovedou zarůstat velké plochy a díky značné regenerační schopnosti je jejich likvidace poměrně tvrdým oříškem.
Další ohrožení pro přírodu i pro člověka pak představuje klejicha hedvábná, ta se u nás aktuálně šíří v teplých oblastech, například v chráněné krajinné oblasti Pálava.
Zavírejte okna, nejen slunéčka právě hromadně hledají úkryt na zimu |
Netýkavka žláznatá
Podél vodních toků je možné často pozorovat fialově kvetoucí netýkavky žláznaté. Mimochodem jde o největší jednoleté rostliny u nás, za sezonu vyrostou až ke třem metrům.
Na vzestupu je i severoamerická ambrozie peřenolistá, nebezpečný plevel, jehož pyl je velmi alergenní.
Slunečnice topinambur je hodně zdravá zelenina, kterou sklízíte i v zimě |
K již tradičním invazním bylinám u nás patří zlatobýly, vlčí bob mnoholistý nebo topinambur hlíznatý. Některé představují lokální problém jako třeba šťovík alpský v Krkonoších.
4. prosince 2015 |
Sázejte. Ale s rozumem
Tento výčet rozhodně není kompletní. V budoucnu se mohou další invazní druhy rekrutovat z řad dnes hojně využívaných rostlin, například v zahrádkách.
Je dobré zvažovat, co si budeme vysazovat, abychom si v budoucnu nezadělali na větší problémy. Více informací najdete např. na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Sázejte původní druhy dřevin, jinak ptáci nebudou mít co do zobáku |
