Sázejte původní druhy dřevin, jinak ptáci nebudou mít co do zobáku

aktualizováno 
Ptáci ve městech strádají kvůli sázení exotických dřevin v parcích. Ty totiž vytlačují původní druhy, které jsou zdrojem potravy pro ptactvo i hmyz, nemohou je ovšem nahradit. Proto odborníci apelují na to, aby lidé vysazovali ve městech i na venkově hlavně druhy původní a z regionálních zdrojů.

Kvetoucí dřišťál obecný - náš původní druh - je zdrojem potravy jak pro hmyz. Na podzim jsou pak jeho červené bobule potravou pro 32 druhů ptáků (nepůvodní dřišťál Thunbergerův ovšem jen pro tři druhy). Na snímku na jeho květech hoduje pískorypka popelavá, blanokřídlý hmyz, který se významně podílí na opylování ovocných stromů. | foto: Profimedia.cz

Ještě před několika staletími měly exotické druhy dřevin punc něčeho originálního a jedinečného. Bývaly ozdobou zámeckých parků a podobnou roli později hrály také u parků městských a v městské zeleni obecně.

Za šíření nepůvodních invazních druhů hrozí postih

Obliba cizokrajných dřevin však došla tak daleko, že v současnosti jsou vzácností spíše původní, domácí druhy. „Ať jede člověk do kteréhokoliv města Evropy, všude vidí v parcích a stromořadích stejné druhy – platany, duby červené, akáty, pajasany žláznaté, túje, sakury. Podobně jako volnou krajinu postihla i městskou zeleň homogenizace, takže v parcích téměř nepoznáte, jestli jste v Helsinkách nebo v Barceloně,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Obliba exotických druhů nejen vytlačila původní dřeviny z městské zeleně, ale má i další negativní vlivy. Právě z parků a zahrad se totiž začaly šířit některé nebezpečné, invazní druhy dřevin. Na úkor našich původních druhů rostlin.

Týká se to například akátů nebo pajasanů, které v současnosti patří k velkým hrozbám pro biologickou rozmanitost nejen v rámci měst. Ovšem také ve volné krajině, kde se masivně šíří a vytlačují místní druhy.

Původní druhy uživí desítky druhů, nepůvodní minimum

  • Například původní hloh obecný poskytuje potravu 32 druhům ptáků, nepůvodní hloh lavalův jen třem druhům.
  • Náš domácí dřišťál obecný dává plody pro obživu 19 druhům ptáků, nepůvodní dřišťál Thunbergerův jen sedmi druhům.
  •  A původní svída krvavá uživí 24 druhů ptáků, zatímco nepůvodní svída výběžkatá jen dva ptačí druhy.

Plody původních keřů slouží ptákům jako důležitý zdroj potravy hlavně na podzim a v zimě. Sázení nepůvodních druhů tak přispívá k celkovému ochuzování biologické rozmanitosti.

Dalším nebezpečím je, že kvůli sázení nepůvodních dřevin přicházejí o zdroje potravy místní druhy živočichů. Přestože to lidé často netuší, dokážou například domácí druhy keřů poskytnout svými plody potravu v průměru šestkrát většímu množství ptačích druhů než dovezené nepůvodní dřeviny. U některých dřevin jsou rozdíly ještě větší.

„V současné době dostupného a levného cestování odpadá hlavní motiv sázení exotických druhů, tedy přiblížit lidem druhy, které před staletími nebo desítkami let neměli možnost jinak poznat. Navíc již máme k dispozici množství informací, které dokládají negativní dopady výsadby nepůvodních dřevin. Proto by se odpovědní architekti, projektanti a zahradníci měli v městské zeleni zaměřovat výhradně na výsadbu původních druhů. Rovněž komunální politici, kteří mají na starosti městskou zeleň, stejně jako pracovníci městských úřadů zodpovědní za veřejné prostory by tomuto tématu měli věnovat pozornost,“ konstatoval Dalibor Dostál.

Vybírejte regionální sazenice, ne dovoz

Podle odborníků by přitom nemělo jít pouze o druhy původní v rámci Evropy a dané země, ale pokud možno také regionálně.

Ekosystém kolabuje, ptáci i hmyz mizí i na venkově

S úbytkem zdrojů potravy se ptáci setkávají i na venkově. Podle vědeckých studií v posledních letech ubylo v zemědělské krajině kvůli používání chemických postřiků zhruba 75 procent hmyzu.

V některých částech Evropy v důsledku toho ubyly polní druhy ptáků, pro které představuje hmyz důležitý zdroj potravy, o třetinu, některé dokonce až o dvě třetiny.

„Současným trendem v zahradnictví je dovážení kultivarů přes celou Evropu. I u druhů, které u nás běžně rostou, se dovážejí například sazenice z velkopěstíren v Nizozemsku. Tím dochází k zanášení genetických variant dřevin z míst vzdálených stovky kilometrů. Přednost by přitom měly dostávat sazenice pocházející nejen z České republiky, ale navíc i z lokality co možná nejbližší místu výsadby. Takové dřeviny jsou totiž maximálně adaptované na místní podmínky,“ zdůrazňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Jedlé keře jsou zdrojem potravy člověku u živočichům.

Kromě městských parků jsou zdrojem nepůvodních dřevin často příměstské lesy. Stromy z jiných kontinentů nejdříve obsazovaly opuštěné pastviny a úhory či jiná neudržovaná místa na okrajích měst. Někdy se tak dělo s přispěním lidí ve snaze vytvořit co nejrychleji kousek lesa. Takto vznikaly a stále vznikají příměstské porosty, mnohdy doslova lesy invazních dřevin, sloužící jako odrazový můstek pro jejich invazi do volné krajiny.

Pod akátovým porostem už nenajdete desítky rostlinných druhů jako třeba na louce, ale většinou jen kopřivy nebo vlaštovičník.

Pod akáty louku nenajdete. Rostou tam obvykle jen kopřivy nebo vlaštovičník.

Z městských parků se do krajiny postupně dostává i pajasan žláznatý.

Z městských parků se do krajiny bohužel dostává i pajasan žláznatý.

Křídlatka sice bohatě kvete, rozmnožuje se ale v první řadě oddenky.

Křídlatka se nekontrolovatelně rozmnožuje oddenky.

„Typický příklad je vidět při příjezdu do Prahy od Příbrami. Mezi Branickým mostem a Zlíchovským tunelem porůstá úpatí Barrandovských skal hustý les. Kousek naší přírody v městském betonu? Nikoliv. Je to bujný porost extrémně problematických invazních dřevin, akátu, pajasanu žláznatého a javoru jasanolistého. Podobných příkladů najdeme v našich městech a nejrůznějších opuštěných plochách řadu,“ dodává Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.

Biologická rozmanitost v posledních letech velmi silně klesá. Podle odborníků by proto člověk měl ke zpomalení tohoto trendu využít všechny možnosti včetně návratu původních druhů dřevin do městské a příměstské zeleně.

Autor:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Český kuchař si vyzkoušel, jak se vaří v nejlepší restauraci na světě

Stát se součástí týmu kuchaře a gastronomického vizionáře Reného Redzepiho (na...

Dva měsíce dřiny v kuchařském nebi. V restauraci, která byla čtyřikrát vyhlášena jako nejlepší na světě podle slavného...

Sázejte původní druhy dřevin, jinak ptáci nebudou mít co do zobáku

Kvetoucí dřišťál obecný - náš původní druh - je zdrojem potravy jak pro hmyz....

Ptáci ve městech strádají kvůli sázení exotických dřevin v parcích. Ty totiž vytlačují původní druhy, které jsou...

Drsný bengálský kocour Max potřebuje vybít baterky, radila trenérka

Před návštěvou Kláry byl Max postrachem domácnosti: napadal ostatní tři kočky...

Manželé Raškovi z Třince postupně poskytli domov čtyřem nechtěným šelmám. Ke třem klidným kočkám přibyl jako poslední...

Cihla budoucnosti ušetří přírodu i peníze. Vyrobí ji z hlíny a kalu

Cihly vyrobené z recyklovaného kalu z čistíren odpadních vod.

Se zajímavým nápadem přišli vědci z australské univerzity RMIT. Když se cihlářská hlína smíchá s deseti až pětadvaceti...

Další z rubriky

Začalo klání o Evropský strom roku. České barvy hájí stoletá lípa z Moravy

Zádvorská lepa - Lípa svobody, Velké Opatovice, Česká republika

Lípa svobody z Velkých Opatovic na Blanensku, loňský vítěz populární národní ankety Strom roku, bojuje v silné...

OBRAZEM: Užijte si krásný podzim, inspirujte se, ochutnejte dýně

Přes třicet druhů dýní, ať už jsou využitelné v kuchyni či určené pouze na...

Přes třicet druhů dýní, ať už jsou využitelné v kuchyni či určené pouze na okrasu, lze tento víkend a celý následující...

Teď sázejte a na jaře vám zahrada může rozkvést do uklidňující bílé

Pokud toužíte po prosvětlené uklidňující zahradě, nalaďte ji do bílé. Zdaleka...

Pokud toužíte po prosvětlené uklidňující zahradě, nalaďte ji do bílé. Zdaleka nejde jen o sněženky či bledule. Z...

ČPZP se stará o zdraví a pohodu nastávajících maminek i jejich dětí
ČPZP se stará o zdraví a pohodu nastávajících maminek i jejich dětí

Začátek nového života přináší do rodiny spoustu radosti, ale i starostí. Doprovází ho obavy o zdraví, změna režimu a zařizování nezbytné výbavičky pro miminko. Pomoc přichází z nejrůznějších stran. Od rodiny, přátel. Víte ale, že Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nabízí maminkám až 3 000 Kč?

Najdete na iDNES.cz