Sázejte původní druhy dřevin, jinak ptáci nebudou mít co do zobáku

aktualizováno 
Ptáci ve městech strádají kvůli sázení exotických dřevin v parcích. Ty totiž vytlačují původní druhy, které jsou zdrojem potravy pro ptactvo i hmyz, nemohou je ovšem nahradit. Proto odborníci apelují na to, aby lidé vysazovali ve městech i na venkově hlavně druhy původní a z regionálních zdrojů.

Kvetoucí dřišťál obecný - náš původní druh - je zdrojem potravy jak pro hmyz. Na podzim jsou pak jeho červené bobule potravou pro 32 druhů ptáků (nepůvodní dřišťál Thunbergerův ovšem jen pro tři druhy). Na snímku na jeho květech hoduje pískorypka popelavá, blanokřídlý hmyz, který se významně podílí na opylování ovocných stromů. | foto: Profimedia.cz

Ještě před několika staletími měly exotické druhy dřevin punc něčeho originálního a jedinečného. Bývaly ozdobou zámeckých parků a podobnou roli později hrály také u parků městských a v městské zeleni obecně.

Za šíření nepůvodních invazních druhů hrozí postih

Obliba cizokrajných dřevin však došla tak daleko, že v současnosti jsou vzácností spíše původní, domácí druhy. „Ať jede člověk do kteréhokoliv města Evropy, všude vidí v parcích a stromořadích stejné druhy – platany, duby červené, akáty, pajasany žláznaté, túje, sakury. Podobně jako volnou krajinu postihla i městskou zeleň homogenizace, takže v parcích téměř nepoznáte, jestli jste v Helsinkách nebo v Barceloně,“ upozorňuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Obliba exotických druhů nejen vytlačila původní dřeviny z městské zeleně, ale má i další negativní vlivy. Právě z parků a zahrad se totiž začaly šířit některé nebezpečné, invazní druhy dřevin. Na úkor našich původních druhů rostlin.

Týká se to například akátů nebo pajasanů, které v současnosti patří k velkým hrozbám pro biologickou rozmanitost nejen v rámci měst. Ovšem také ve volné krajině, kde se masivně šíří a vytlačují místní druhy.

Původní druhy uživí desítky druhů, nepůvodní minimum

  • Například původní hloh obecný poskytuje potravu 32 druhům ptáků, nepůvodní hloh lavalův jen třem druhům.
  • Náš domácí dřišťál obecný dává plody pro obživu 19 druhům ptáků, nepůvodní dřišťál Thunbergerův jen sedmi druhům.
  •  A původní svída krvavá uživí 24 druhů ptáků, zatímco nepůvodní svída výběžkatá jen dva ptačí druhy.

Plody původních keřů slouží ptákům jako důležitý zdroj potravy hlavně na podzim a v zimě. Sázení nepůvodních druhů tak přispívá k celkovému ochuzování biologické rozmanitosti.

Dalším nebezpečím je, že kvůli sázení nepůvodních dřevin přicházejí o zdroje potravy místní druhy živočichů. Přestože to lidé často netuší, dokážou například domácí druhy keřů poskytnout svými plody potravu v průměru šestkrát většímu množství ptačích druhů než dovezené nepůvodní dřeviny. U některých dřevin jsou rozdíly ještě větší.

„V současné době dostupného a levného cestování odpadá hlavní motiv sázení exotických druhů, tedy přiblížit lidem druhy, které před staletími nebo desítkami let neměli možnost jinak poznat. Navíc již máme k dispozici množství informací, které dokládají negativní dopady výsadby nepůvodních dřevin. Proto by se odpovědní architekti, projektanti a zahradníci měli v městské zeleni zaměřovat výhradně na výsadbu původních druhů. Rovněž komunální politici, kteří mají na starosti městskou zeleň, stejně jako pracovníci městských úřadů zodpovědní za veřejné prostory by tomuto tématu měli věnovat pozornost,“ konstatoval Dalibor Dostál.

Vybírejte regionální sazenice, ne dovoz

Podle odborníků by přitom nemělo jít pouze o druhy původní v rámci Evropy a dané země, ale pokud možno také regionálně.

Ekosystém kolabuje, ptáci i hmyz mizí i na venkově

S úbytkem zdrojů potravy se ptáci setkávají i na venkově. Podle vědeckých studií v posledních letech ubylo v zemědělské krajině kvůli používání chemických postřiků zhruba 75 procent hmyzu.

V některých částech Evropy v důsledku toho ubyly polní druhy ptáků, pro které představuje hmyz důležitý zdroj potravy, o třetinu, některé dokonce až o dvě třetiny.

„Současným trendem v zahradnictví je dovážení kultivarů přes celou Evropu. I u druhů, které u nás běžně rostou, se dovážejí například sazenice z velkopěstíren v Nizozemsku. Tím dochází k zanášení genetických variant dřevin z míst vzdálených stovky kilometrů. Přednost by přitom měly dostávat sazenice pocházející nejen z České republiky, ale navíc i z lokality co možná nejbližší místu výsadby. Takové dřeviny jsou totiž maximálně adaptované na místní podmínky,“ zdůrazňuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Jedlé keře jsou zdrojem potravy člověku u živočichům.

Kromě městských parků jsou zdrojem nepůvodních dřevin často příměstské lesy. Stromy z jiných kontinentů nejdříve obsazovaly opuštěné pastviny a úhory či jiná neudržovaná místa na okrajích měst. Někdy se tak dělo s přispěním lidí ve snaze vytvořit co nejrychleji kousek lesa. Takto vznikaly a stále vznikají příměstské porosty, mnohdy doslova lesy invazních dřevin, sloužící jako odrazový můstek pro jejich invazi do volné krajiny.

Pod akátovým porostem už nenajdete desítky rostlinných druhů jako třeba na louce, ale většinou jen kopřivy nebo vlaštovičník.

Pod akáty louku nenajdete. Rostou tam obvykle jen kopřivy nebo vlaštovičník.

Z městských parků se do krajiny postupně dostává i pajasan žláznatý.

Z městských parků se do krajiny bohužel dostává i pajasan žláznatý.

Křídlatka sice bohatě kvete, rozmnožuje se ale v první řadě oddenky.

Křídlatka se nekontrolovatelně rozmnožuje oddenky.

„Typický příklad je vidět při příjezdu do Prahy od Příbrami. Mezi Branickým mostem a Zlíchovským tunelem porůstá úpatí Barrandovských skal hustý les. Kousek naší přírody v městském betonu? Nikoliv. Je to bujný porost extrémně problematických invazních dřevin, akátu, pajasanu žláznatého a javoru jasanolistého. Podobných příkladů najdeme v našich městech a nejrůznějších opuštěných plochách řadu,“ dodává Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR.

Biologická rozmanitost v posledních letech velmi silně klesá. Podle odborníků by proto člověk měl ke zpomalení tohoto trendu využít všechny možnosti včetně návratu původních druhů dřevin do městské a příměstské zeleně.

Autor:

Nejčtenější

Ze zahrady v satelitu vytvořila architektka venkovní obývák s bazénem

Pohled z domu na bazén časem milosrdně zacloní vysoká tráva ozdobnice. ...

Zahrada u rodinného domu by podle zahradního architekta Ferdinanda Lefflera měla rodině jednoznačně sloužit v podstatě...

KVÍZ: Víte, jestli může had mrkat, jak dlouho spí medvěd a co umí ťuhýk?

Tušíte například, čím je výjimečný ťuhýk obecný na snímku? Možná jste doteď ani...

Vstaňte od počítačů, mobilů, displejů a obrazovek. Venku čeká skutečný svět, nabízející tisíckrát víc zajímavostí. Ve...

Medvědí česnek je zdrojem síly. Jen ho trhejte rozumně s citem pro přírodu

Košík s "úlovkem česnekových" bylinek: vlevo vpředu česnek podivný, za ním...

Medvědí česnek je zásobárnou látek, které naše tělo po zimě uvítá. V kuchyni se hodí do pomazánek i na výrobu domácího...

Jedovaté ropuchy ohrožují Floridu. Sežerou a otráví, na co přijdou

Ropucha obrovská dorůstá až 30 centimetrů a váhy dvou kilogramů.

Tisíce jedovatých ropuch zaplavily město Palm Beach Gardens, které leží severně od Miami na Floridě. Město s 55 tisíci...

VIDEO: Velikonoční nádivka nesmí chybět u žádného slavnostního stolu

Zlatavá velikonoční nádivka by měla být s chutí másla, uzeného masa a plná...

Dobrá nádivka je hotový poklad. Uvnitř nadýchaná, zvenčí krásně dozlatova zbarvená. Máslová, s vůní uzeného masa a...

Další z rubriky

Atlas bylin: Při kašli, chřipce, nachlazení nad kerblík či brutnák není

Atlas bylin - 1. díl

Infekční záněty dýchacích cest se dají chytit kdykoli, ale nejvíc řádí na jaře a na podzim. Zmírnění nepříjemných...

Pěstovat plodiny pro biopaliva na orné půdě je špatně, řekl expert v Rozstřelu

Zemědělství je orientováno hlavně na výkon, prohlásil přírodovědec Hruška

Pesticidy v pitné vodě či v potravinách se bohužel staly součástí našich životů. Jak stav krajiny ohrožuje...

Ze zahrady v satelitu vytvořila architektka venkovní obývák s bazénem

Pohled z domu na bazén časem milosrdně zacloní vysoká tráva ozdobnice. ...

Zahrada u rodinného domu by podle zahradního architekta Ferdinanda Lefflera měla rodině jednoznačně sloužit v podstatě...

Velikonoce s dětmi: Tři tipy na nejkrásnější kraslice
Velikonoce s dětmi: Tři tipy na nejkrásnější kraslice

Velikonoce jsou za dveřmi! Připravili jsme pro vás několik tipů na zdobení vajíček, které zvládnete s nejmenšími i staršími dětmi.

Najdete na iDNES.cz