Lichořeřišnice
Lichořeřišnice (Tropaeolum majus) pochází z Kolumbie a Peru a svými stonky i řapíky listů se přichycuje k jakékoliv opoře. Kvete oranžově, červeně a žlutě. Příjemné je, že všechny části lichořeřišnice jsou jedlé, takže květy i mladé listy můžete přidávat do letních salátů.Tmavohnědá semena lichořeřišnice se vysévají koncem dubna přímo na stanoviště, do hnízd po dvou až třech semenech, nejlépe do propustné, hlinitopísčité půdy. Rostliny předpěstované v květináčích stačí vysazovat ven až koncem května.
Výhodou odrůd s popínavým růstem je, že na pokrytí velké plochy stačí poměrně málo rostlin. Na záhony se proto vysévají či vysazují na vzdálenost 60 až 80 cm, v nádobách blíž k sobě.
Hrachor vonný
Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) patří k nejznámějším popínavým letničkám, existuje dokonce i jeho vytrvalá varianta. Jeho květy jsou nejen krásné, ale i příjemně voní. Při včasném výsevu hrachor dokonce kvete od června až do srpna. Aby bohatě kvetl po celé léto, je dobré odkvetlé květy průběžně odstraňovat. Květy hrachoru pro výzdobu váziček stříháme tehdy, když je asi polovina květů na stonku rozkvetlá. Potom vydrží svěží po celý týden.
Vysévá se v polovině dubna přímo do půdy na zahradě, asi 3 cm hluboko. Vyhovují mu propustné, výživně středně těžké půdy a slunné a teplé stanoviště. Podmínkou úspěšného pěstování je přiměřená vláha a dostatek čerstvého vzduchu.
Pokud se na hrachoru během léta objeví šedobílé povlaky a začnou mu usychat listy, může být rostlina napadená padlím. V tom případě je dobré rostliny ihned postříkat fungicidním přípravkem běžně dostupným v zahradnictvích. Aby se padlí neobjevilo, doporučuje se rostliny tímto přípravkem postříkat už preventivně. Další ošetřování spočívá v pravidelné zálivce, občasném kypření půdy a v období růstu je potřebné i přihnojování plným hnojivem.
Okrasný fazol
Další oblíbenou popínavou letničkou je okrasný fazol (Phaseolus coccineus). V příhodných podmínkách dorůstá do výšky až čtyř metrů. Kvete od června do září bílými nebo červenými květy, sestavenými v řídkých hroznech. S odkvětem květů však nekončí zajímavý vzhled této rostliny. Pěknou ozdobou jsou i velké zelené lusky, visící na rostlině.
Skvrnité fazole vyséváme do truhlíků či misek do výživné zahradní zeminy do poloviny května, aby vzešly až po odchodu ledových mužů. Svým růstem vytvoří na balkoně či na terase pěknou zelenou stěnu. Nejlépe prospívají na plně osluněných stanovištích; snášejí však i lehký polostín.
Povíjnice
Povíjnice (Ipomoea tricolor ), popínavka z tropů Střední a Jižní Ameriky s modrými, růžovými či bílými květy, prospívá v každé hlinitopísčité zahradní půdě na teplém a chráněném stanovišti. Přílišné vlhko jí škodí a za déletrvajícího chladného a deštivého počasí zpravidla hyne. Zeď pokrytá nádhernými květy ale stojí za trochu starostlivé péče.
Semena povíjnice se vysévají koncem dubna nebo začátkem května, nejlépe přímo na stanoviště, kde poměrně brzo vyklíčí. Povijnice potřebuje dostatek volného prostoru a spolehlivou oporu. Roste velmi rychle, začíná kvést v červnu a vykvétá postupně až do podzimu, dokud ji nezničí první mráz.
Jednotlivé květy se brzy ráno otevřou a ve stejném dni kolem poledne uvadají. Pokud povíjnici zapomenete přes zimu na záhonu, zaručeně tam vysemení a příští rok budete mít spoustu rostlin. Vzhledem ke vzájemnému sprášení ale budou všechny květy modré.
Tunbergie
Tunbergie neboli smatovka (Thunbergia alata) kvete výraznými žlutooranžovými a oranžovými květy s černým středem, pro které se jí také říká "černooká Zuzana". Patří k rostlinám, které je nutno předpěstovat ze semen, ve správný čas je ale spolehlivě najdete v nabídce zahradnictví. Stačí je tedy pouze vysadit na stanoviště či do truhlíku. Rostliny by se ovšem neměly ven vysazovat dříve, než se noční teplota ustálí nad 10 °C, nižší teplota je může zahubit.
Pro výsadbu je ideální teplé a chráněné místo s nevysychavou a živnou půdou, proto jsou "Zuzany" vhodné na balkon či lodžie do truhlíků. V takových podmínkách se odmění krásným růstem a množstvím květů a vykvetou zhruba 7 týdnů po výsadbě.
Ovíjivé stonky tunbergie se pevně přichytí opory a pod vrcholy stonků se stále otevírají nové a nové květy. Jestliže po čase zůstane spodek rostliny holý, je možné stonky seříznout, aby se podpořil nový růst. Rostlina znovu bohatě obrazí novými výhony, které vám přinesou spoustu nových květů.
Vilec
Vilec (Cobea scandens) je popínavá rostlina z mexických hor, s atraktivními, většinou fialovými květy. Na opoře se uchycuje úponky vyrůstajícími u listů, šplhá do výšky několika metrů a vytváří velké množství zhruba 5 cm velkých zvonkovitých květů.
Po výsevu vykvétá poměrně pozdě, první květy se objevují až v červenci a rostlina se plně vyvine až v srpnu a září. Lze ho pěstovat i v nádobě či velkém truhlíku, rostlinu však musíte pravidelně zalévat a hnojit. Pokud vilec nemá oporu, pokrývá plazivými výhony větší plochu.
