Záhady, tajemství či nejrůznější přírodní úkazy lidi lákaly odjakživa, mnohým naši předkové přišli na kloub, ale před dalšími stojíme v úžasu doteď.
Pomiňme teď vědecká vysvětlení, logické vazby a odůvodnění, systemická členění a pádné argumenty. Pojďme prostě a jednoduše žasnout, obdivovat zázraky a nádheru kolem nás.
Černé díry v oceánu
Před časem biologové v Atlantickém oceánu objevili oblasti široké asi 100 kilometrů, které ničí veškeré projevy života. Tyto vodní víry jsou bez kyslíku, dosahují do hloubky až 150 metrů a pohybují se v oceánu, dokud se nerozptýlí.
Ryby a ostatní mořští živočichové v nich nejsou schopni přežít. Některé odolné organismy, jako třeba jisté druhy chobotnic, se ale přizpůsobily životu v takhle extrémních podmínkách a na určitou krátkou dobu se v těchto vírech dokážou schovat před svými přirozenými nepřáteli.
Britové zkoumají černou díru v Atlantiku |
Ještě není známo, jak zmíněné víry, svého druhu „černé díry“, vznikají. Pomocí hloubkových dronů a ponorek chtějí vědci prozkoumat tajemství tohoto fenoménu.
Měňavý chameleon
Jazyk chameleona potřebuje pouhých 20 milisekund k tomu, aby při získávání potravy dokázal zrychlit svůj pohyb až na rychlost 21 km za hodinu. A jak mění barvu?
Dělá to v závislosti na teplotě, na okolí a své náladě. Jiné vybarvení mají ve spánku, jiné při vyhřívání na slunci, změnou barvy může samička vyjádřit ochotu k páření, samci si tak mohou navzájem hrozit.
Teprve nedávno vědci zjistili, na jakém principu tento jev funguje. V kůži těchto ještěrů jsou buňky, které obsahují drobné krystaly odrážející světlo. S nimi může chameleon pohybovat a měnit jejich vzdálenost.
Chameleoni umějí lovit vystřelovacím jazykem hned po vylíhnutí |
Vzniká tak barevné spektrum, o jehož složení rozhoduje počet nanokrystalů a vzdálenost mezi nimi. Když je rozčilený, zbarví se dočervena. Výrazné barvy vyjadřují agresivitu nebo připravenost ke konzumaci potravy.
Krystalky umístěné v kulovitých buňkách se od sebe vzdalují a odrážejí světlo tak, že vzniká žluté, oranžové či červené zabarvení. Při odpočinku jsou krystalky v kůži chameleona blízko sebe a dávají jí zelenou, hnědou nebo modrou barvu. Když chce dát živočich najevo, že není nebezpečný, objeví se nad vrstvou nanokrystalů tmavý pigment zvaný melanin.
Golfský proud
Zhruba 100 kilometrů široký a 800 až 1200 metrů hluboký proud se v oceánu řítí maximální rychlostí u povrchu až 2,5 metru za sekundu. Přesouvá kolem 30 milionů metrů krychlových vody za sekundu. Funguje podobně jako ústřední topení, bez něho by bylo v severní Evropě o 5 až 10 °C chladněji.
Podle posledních průzkumů ale proud, který dalekosáhle ovlivňuje klima na celé planetě a udržuje vyšší teplotu na severozápadě Evropy, a zpomalil na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Míchá teplou slanou a hustou vodu z tropů, proudí Atlantikem a zmírňuje v severní části západní Evropy zimy, které tak jsou až o desítky stupňů teplejší než na jiných místech planety se stejnou zeměpisnou šířkou.
Atlantik může přijít o Golfský proud. Bod zvratu se blíží, varují vědci |
U oceánského dna zase odnáší chladnou vodu ze severu k tropům. Ještě před 50 lety byl Golfský proud o třetinu silnější, než jak je tomu v současnosti.
Pokud by nadále slábl, v Evropě by v důsledku toho výrazně přibylo pomalu postupujících bouří s dešťovými přívaly, jaké například v roce 2021 zasáhly Německo a Belgii.
O jídle
Slyšeli jste o tom, že med se nezkazí a vydrží až 3000 let čerstvý? Víte, že po konzumaci kyselé potravy dostanete zhruba do hodiny chuť na sladké nebo že lidé zabijí každou sekundu 1776 zvířat jen kvůli jídlu?
Máte-li rádi pálivé a pikantní pokrmy, budete mít větší šanci dožít se vyššího věku než ti, kdo takovým dobrotám dvakrát neholdují.
Podlehněte medovému pokušení. Víme, jak si vybrat ten nejlepší |
Milujete horkou čokoládu? Pořiďte si na ni oranžový hrnek, tak prý podle vědců chutná nejlépe. A jedna na závěr: 10. srpna 2015 jedli astronauti NASA poprvé jídlo vypěstované ve vesmíru.
Hromy a blesky
Rychlost blesku může dosáhnout až 150 000 kilometrů za sekundu a jeho teplota je cca desetkrát vyšší než teplota povrchu Slunce, tedy přibližně 30 000 °C. Hřmění je vlastně zvuková vlna, ale protože je rychlost zvuku pomalejší než rychlost světla, slyšíme ho až chvíli po blesku.
Hromy a blesky fascinovaly naše předky, báli se jich, uctívali je jako bohy. Existují různé tvary blesků (čárové, rozvětvené, plošné, perlové a kulové) i různé barvy, od žluté přes červenou, oranžovou až k modrozelené či modré.
Čeští vědci odhalili, že blesky jsou větší, než se předpokládalo |
Fialové blesky znamenají zanedbatelné srážky, modré blesky přinášejí mrholení, zelené slabší až mírný déšť a čím více k oranžové a červené barvě, tím jsou srážky silnější.
Lidské oko
Teď se držte, víte, že může rozlišit až 10 milionů barev? Většinou ženy mají v sobě gen, který jim propůjčí schopnost zaznamenat i milion dalších odstínů. A jaká barva očí je nejvzácnější?
Zhruba 90 procent všech lidí na světě má hnědé oči, jejich tmavší varianta převažuje hlavně u obyvatel Afriky a východní i jihovýchodní Asie, světlejší hněď mají ve východní Asii, Evropě a Americe.
Pouze 2 procenta lidí mají zelené oči – v severní, střední a západní Evropě plus na Islandu, 8 procent má modrou nebo šedou barvu očí, modrá je nejčastější v severní, střední i východní Evropě a USA, šedá na východě a na severu Evropy.
A muži budou šílet. Trendy líčení pro hnědé oči |
Původní barva duhovky u člověka byla podle vědců hnědá, další odstíny se vyvinuly postupně, modrá se objevila před přibližně 10 000 až 6000 lety v oblasti severozápadně od Černého moře. Ale zbarvení očí se může v průběhu života měnit.
A pozor na sluníčko, mějte na paměti, že i oči se mohou opálit či spálit. Dobře, že jich člověk nemá pět jako včely. A ještě jedna zajímavost, se kterou přišli badatelé: Jen lidské a psí oči umí číst v očích těch druhých.
