Podle hlavního autora studie Michaela Parda studie ukazuje, že sloni nejenže používají specifickou vokalizaci pro každého jedince, ale že také rozeznávají a reagují na volání, které je jim určeno, a ignorují ta, která jsou adresována jiným.
Mickey Pardo (vlevo) a výzkumník STE James Mpapa (vpravo) odposlouchávají rozhovory se slony v národní rezervaci Samburu.
„Sloni si mohou navzájem vymýšlet libovolná jména,“ řekl odborník na komunikaci tlustokožců z Coloradské univerzity v USA.
Důkazem jeho tvrzení jsou nahrávky pořízené sdružením Save the Elephants v rezervaci Samburu a národním parku Amboseli. Analytický software prošel soubor 469 sloních zvuků, z toho od 101 slonů volajících jiné jedince a 117 příjemců takových oslovení.
Sloni tak podobně jako člověk dokážou příjemci volání přiřadit náležité jméno. Dodnes byly známy pouze dva druhy zvířat, které oslovují jedince stejného druhu napodobováním hlasového podpisu příjemce: delfín a papoušek.
U slona byla tato komunikace zvláštní v tom, že jedinec sice oslovuje druhého specifickým signálem, ale toto jméno nemuseli nutně používat i ostatní sloni k oslovení téhož jedince. Příjemce přesto volání jasně rozpozná.
Pozorování naznačují, že sloni mají schopnost abstraktního myšlení, tvrdí další profesor z Coloradské univerzity George Wittemyer.
Vypadá jako liška na chůdách, je to však pes. Páchne navíc po marihuaně |
Volání, které se běžně projevuje určitou formou vrčení, bývá častější při dorozumívání na dálku a také při komunikaci mezi dospělými a mláďaty. Dospělí sloni přitom volání používají snadněji než mladí, což naznačuje, že schopnost vytvářet jména vyžaduje roky učení.
Vědci vidí původ této vlohy v dávných předcích, kteří se před zhruba 90 miliony lety začali vyvíjet odlišně od primátů a kytovců. Studie předpokládá, že rozvoj komunikačních schopností mohl být podpořen extrémně společenským chováním slonů.
