Podle výzkumníků krmí volně žijící ptáky kolem 48 procent britských domácností. Ptáci obvykle dostávají slunečnicová semena a tukové koule. Dokrmování však mění jejich zvyky i chování a následky mohou být pozitivní i negativní.
Lidé ve městech často ptáky krmí až do období rozmnožování, nebo dokonce po celý rok. "U zpěvných ptáků způsobuje přikrmování opoždění zpěvu za svítání až o dvacet minut, někteří ptáci ho dokonce úplně vypustí. Kvůli tomu pak mohou ptačí jedinci mužského pohlaví přijít o šanci získat samičku k páření," cituje The Telegraph vědce.
Krmení ptáci se opožďují s ranním zpěvem
Ve své studii, uveřejněné v časopise Chování zvířat (Animal Behaviour), skupina evropských vědců zkoumala účinky extra potravy na sýkory koňadry, jednoho z nejvděčnějších návštěvníků zahradních krmítek. Během jarního období hnízdění porovnávali jejich zpěv za úsvitu se zpěvem a chováním ptáků, kteří ke krmítkům přístup nemají.
Zpěv za rozbřesku je pro ptáky příležitostí, jak se předvést samičkám a odradit konkurenci. "Opoždění zpěváci už nemusejí žádnou samičku zaujmout, takže zpoždění nebo vynechání zpěvu za úsvitu by mohlo zcela zazdít jejich šanci na otcovství," říká Valentin Amrhein ze Zoologického institutu při univerzitě v Basileji, který studii vedl.
Navíc studie ukázala, že 36 procent přikrmovaných ptáků ranní zpěv za svítání úplně přeskočilo, a to čtyřikrát častěji než ostatní ptáci. A z těch, kteří zpívali, začali ti přikrmovaní zpívat až o 20 minut později než ostatní.
Zdá se také, že ptáci, kteří si na přikrmování zvyknou, nepovažují za nutné začít na jaře se sháněním potravy. Další teorie říká, že krmítka mohou přitahovat i dravce nebo další samečky, takže se ptáci ruší navzájem a mohou zapomenout zpívat.
I přes nejednoznačné výsledky vědeckých studií ptactvu přikrmování během zimy svědčí
"Na to, jak moc lidé ptáky přikrmují, existuje relativně málo skutečně kvalitních vědeckých studií, které se zabývají dopadem přikrmování na život opeřenců. Z ČR mi není známa žádná,“ říká Petr Voříšek z České společnosti ornitologické. Důležité podle něj je, že se uvedený výzkum uskutečni v období hnízdění, a že autoři studie jsou velmi opatrní v tom, nakolik by opožděný začátek zpěvu měl ovlivnit další život sýkorek.
I uvedená skupina vědců přiznává, že je potřeba další výzkum. "Ranní zpěv za svítání se považuje za znamení kvality samečka. Výše postavení a starší ptáci obvykle začínají zpívat jako první a tím mají větší šanci vybrat si partnerku k páření. U nich přikrmování pravděpodobně způsobuje, že začínají zpívat později a nebo rituál vynechají úplně. Ať už je příčina jakákoli, může to mít významný vliv na jejich otcovství. A to je pro nás velké překvapení," vyjádřil se Amrhein.
Na přístupu k přikrmování ani tato studie zatím nic nemění. "Radíme dál krmit ptactvo v zahradách během zimy, kdy tím můžete zachránit životy. Ale přestaňte ptáčkům sypat do krmítek koncem března, kdy jim začíná sezona hnízdění," vysvětluje Amrheim.
Jak se staví krmítko pro ptáčky? Podívejte se na video.
Vrabcům pomáhá přikrmování ohlídat nevěry partnerky
Výsledky podobných studií jsou velmi různorodé, někdy si i protiřečí. "Některé dokládají, že díky přikrmování mají ptáci vyšší hnízdní úspěšnost, kladou větší snůšky a vyvádějí víc mláďat, jiné to nepotvrzují. Další zjistily, že někteří přikrmovaní ptáci na jaře snášejí vejce dříve, což je většinou výhodou pro další vývoj mláďat. Ale nemusí tomu tak být vždy,“ vyjmenovává různé výsledky výzkumů Voříšek.
"Podle části studií zvyšuje zimní přikrmování šanci přežít zimu. Ovšem třeba někteří finští ornitologové se domnívají, že finská populace sýkor koňader je na zimním přikrmování zcela závislá, což nemusí být chápáno jako pozitivní výsledek přikrmování,“ vysvětluje nejednoznačné výsledky studií český ornitolog.
"Často ani neumíme posoudit, zda je důsledek přikrmování kladný či záporný. Například u přikrmovaných vrabců domácích bylo zjištěno, že samci mají díky dostatku potravy z krmení víc času hlídat si samici a díky tomu se taková samice méně oddává mimopárovým kopulacím, tedy páření s jinými samci,“ uvádí Voříšek další nejednoznačný výsledek.
Koneckonců, málokterý výsledek lze zobecnit. "Záleží na okolnostech, na dotčeném druhu, roční době, na množství a kvalitě krmení a řadě dalších okolností. Je ale zřejmé, že přikrmování není tím podstatným, co ptáky v současnosti ohrožuje. Spíše je to zemědělství, doprava, ničení míst vhodných pro hnízdění, sběr potravy, zimování, tah, u některých druhů přímé pronásledování člověkem či změna klimatu," konstatuje Voříšek.
