O původu habešské kočky se vypráví půvabná legenda, která habešky vidí jako potomky koček egyptských. Těch egyptských koček, které si Egypťané tolik cenili a neváhali je vyobrazovat na uměleckých předmětech. Proto také bývá habešská kočka nazývána dítětem bohů a zřejmě aby dostála své pověsti, také se tak chová: je neskutečně sebevědomá, společenská i statečná.
Akční šelmičky, které milují společnost a výšky
Habešky milují společnost a jsou neskutečně aktivní. Neustále se zaměstnávají tím, co by doma vyvedly. Každý den svého majitele hlasitě a láskyplně vítají po návratu domů a moc rády předou. "Jsou velmi přátelské, zvědavost u nich převažuje nad obavami," popisuje jejich povahu chovatel Martin Sedláček.
Jejich africký původ jim dává do vínku i divokost a dobrodružnost. Zůstávají hravé do velmi vysokého věku, což stejně jako u ostatních tvorů značí vysokou inteligenci. Nedělá jim problém aportovat, otvírat dveře, lézt po střechách nebo šplhat po stromech.
Milují výšky. "Vyloženě je vyhledávají, jsou víc nahoře než dole," upozorňuje chovatel. Potřebují se tedy vydovádět například na vysokých škrabadlech.
Mají také hodně rády vodu, což řadu lidí u koček překvapí. Zřejmě proto, že jako divoké kočky žijící v horké v Africe ji bezpodmínečně potřebovaly k přežití.
Z Habeše je dovezli angličtí vojáciO habešské kočce se (stejně jako o egyptské kočce mau) traduje, že je převtělením egyptské bohyně Bastet, která byla znázorňována nejprve jako lvice a později jako kočka. Do Anglie dovezli tyto africké kočky vojáci v polovině 19. století z Habeše, dnešní Etiopie. Od té doby se také datuje počátek jejich šlechtění, standard habešské kočky pak pochází až z roku 1929. |
Habeška není žádná samotářka, potřebuje společnost
Habešské kočky patří mezi výrazně sociálně zaměřená plemena, proto se bez společnosti neobejde. "Dobře se snáší s dalšími kočkami i s ostatními zvířaty. Nedělá moc rozdíly mezi kočkou nebo psem," konstatuje Sedláček.
A jaké tipy může dát majitel habešky někomu, kdo si ji chce teprve pořídit? "Jestli se chystáte nechávat kočku o samotě, pořiďte si rovnou dvě. Měl jsem nejprve jednu habešku, a ta mne následovala všude po bytě a mňoukala. Až jsem se vrátil k chovatelce a koupil jí ještě sestru. Od té doby byla v pohodě. Skutečně potřebují společnost a to, že jsou to sociální zvířata, je skoro slabé slovo," radí jeden z fanoušků plemene na zahraničním foru.
A další dodává: "Určitě doporučuji pořídit si dvě, zvláště když jste dlouhé hodiny mimo domov. Ony ocení společnost, a vy si s nimi užijete mnohem víc legrace."
Divoké zbarvení připomíná pumu nebo lvici
Habešská kočka je střední velikosti, váží tedy něco mezi čtyřmi až sedmi kilogramy. Má elegantní dlouhé končetiny i dlouhý ocas a našlapuje jakoby na špičky. Tělo má svalnaté, předurčené ke šplhání, což je její další oblíbená činnost.
Má kulatou hlavu klínovitého tvaru a oči jako mandle, zbarvené buď jantarově, oříškově nebo zeleně.
Na divokém vzhledu habešce přidává i tak zvaný ticking – to znamená, že se na každém chlupu vystřídají dva až tři světlé a tmavé odstíny. Základní zbarvení habešské kočky přitom je: divoká, modrá, stříbrná, červenohnědá a plavá.
Zobrazit celou fotogaleriiProhlédněte si pohodlně všechny fotografie |
