S bílými laboratorními myškami, které slouží převážně jako pokusná zvířata nebo potrava pro terarijní zvířata, se setkal téměř každý, ať už dobrovolně, nebo třeba náhodou. Málokdo však ví, jak zábavný může být chov jejich barevných variant.
Chovatelka Kateřina Pomykalová, která vlastní chovatelskou stanici s názvem Mafia Mouse, se chovu barevných myší věnuje již několik let. „Myšky máme od roku 2015 a koncem toho roku jsem se rozhodla začít s jejich chovem. Proč zrovna myška? Je to docela vtipné. Svému snoubenci totiž říkám myško, a tak jsem mu v roce 2013 pořídila k svátku našeho prvního myšáka, díky kterému jsme myškám jednoduše propadli,“ vzpomíná chovatelka.
Myši jsou společenské a nemají tendenci kousat
Myšky by se mohli zdát jako netvárná divoká zvířata, ve skutečnosti jsou však velmi kontaktní a učenlivé. Povaha každé je však jedinečná a také velmi závislá na původu jednotlivé myšky.
„Stejně jako u každého zvířete či člověka je povaha každé myši individuální. Také záleží, jaký má myška start do života. Povaha rozmazlené myšky od chovatele se nedá srovnávat s povahou vyděšené myšky, která byla určena na zkrm a naučila se pouze bojovat o svůj holý život,“ vysvětluje Pomykalová.
Podle jejích slov jsou myšky velice jemné a inteligentní. „Jsou to neuvěřitelně chytrá zvířata, která ráda komunikují s člověkem. Navíc mají vysoký práh trpělivosti, a proto vám taková myš odpustí mnohem více než například křeček a také nemívá tendenci bránit se kousnutím,“ říká chovatelka.
Pokud na ni nemáte čas, odpustí vám to
Barevná myška je naprosto vhodným zvířátkem do dnešní uspěchané doby. „Myška toho moc nepotřebuje, navíc ani netrpí, pokud se jí člověk nemůže věnovat každý den naplno. Konkrétně myší holky si bohatě vystačí i samy,“ popisuje chovatelka.
Myš je skutečně nenáročný mazlíček po všech stránkách. Hodí se pro každého, kdo má zájem o to mít zvířátko, ale nemá například dostatek financí nebo třeba prostoru. Myška je skvělou volbou i pro starší děti, ty však musí chápat, že je to velmi křehký tvoreček, s kterým se musí zacházet něžně a s láskou.
S myší se nikdy nebudete nudit
Myška je malé zvířátko, je proto potřeba si uvědomit, že se s ní nepomazlíte tolik jako s kočkou nebo psem. Kdo si však vystačí s jemným pomuchláním a hlazením malého zvířátka v ruce, mohla by se mu myška zamlouvat.
Myš je sice vskutku malá, ale zato dokáže zařídit zábavu na celé odpoledne svojí vynalézavostí a zvědavou náturou.
Můžete jí postavit třeba nějaký labyrint na stole nebo jen sledovat, co vymyslí se zavěšenou ponožkou v kleci. Myšáci jsou zkrátka neuvěřitelně vynalézaví a rozhodně nepokazí žádnou legraci.
S myší můžete i cvičit a učit ji různé kousky. „Někteří lidé s myšáky umí i pracovat na stupni výcviku. Tím jsem se však nikdy nezabývala, pro mě je základ, že moje myši umí vylézt ven z domečku na zavolání a nechají se bez stresu vzít do ruky a mazlit se. Také jsou naučeny nechat si provést základní zdravotní kontrolu a věří mi natolik, že mohu zasáhnout i při porodu či odchovu mladých. Toto je pro mě důležitější než třeba otáčení se na povel,“ vysvětluje chovatelka.
Samec, či samice?
Pohlaví si vždy vybírejte podle toho, co od samotné myšky očekáváte. Jestliže chcete pouze mazlíčka, volbou pro vás je jednoznačně samec. Samci jsou na rozdíl od samic samotáři.
Chovají se v samostatných ubikacích, jsou větší, klidnější, netrpí tolik na nemoci a bývají k člověku přítulnější, avšak toto nemusí být pravidlem. Oproti tomu samičky vyžadují společnost a dožívají se nižšího věku.
„Samičky se musí chovat ve skupině, která čítá ideálně tři a více jedinců. Ano, stačí i dvě samičky, to má však jisté nevýhody a největší z nich je ta, že pokud jedna ze samiček zemře, musí se za ni co nejrychleji nalézt náhrada, aby přeživší samička netrpěla dlouho samotou. Někdy jsou na sobě samičky tolik závislé, že odchod kamarádky zkrátka nezvládnou,“ upozorňuje Pomykalová.
Praktickou ubikaci představuje plastový box
Jestliže se rozhodnete pro pořízení myšky, musíte jí nejprve obstarat vhodné obydlí. „Z mojí vlastní zkušenosti jsou ideální plastové boxy s mříží nahoře, za kterou se dají snadno uchytit prolézačky či hamak,“ radí chovatelka.
Myšky se dají chovat i v kleci, ale kvůli průvanu a tomu, že dokážou udělat pořádný nepořádek z podestýlky, se to moc nedoporučuje. V ubikaci samozřejmě nemůže chybět napáječka na vodu, miska na krmení, domeček, kde se myška bude moci schovat, hračky, které můžete vyrobit naprosto z čehokoliv – například z ruliček z toaletního papíru.
Podestýlka, nejlépe hoblinová, se vyměňuje jednou týdně. Je důležité si uvědomit, že každé zvíře má svůj typický pach, a u myší je to odér, který je obecně známý jako takzvaná myšina.
Na potravu jsou nenáročné
Potrava pro myšky je základní směs pro hlodavce. Myši milují obilí. Upřednostňují obyčejnější věci nad luxusními směsmi.
Je pro ně důležitá i živočišná bílkovina. „Občas je potřeba jim dopřát uvařený vaječný bílek, moučného červa nebo i kvalitní psí či kočičí granule,“ radí chovatelka.
Barevné myšky najdete téměř v každém zverimexu, nicméně toto není šťastná varianta výběru. Jestliže chcete kvalitní vymazlené zdravé zvířátko, je potřeba zamířit do jiných vod.
V současnosti u nás působí hned několik chovatelských stanic barevných myšek, odkud můžete získat jedince s rodokmenem. Tyto chovatelské stanice jsou registrované v Českém klubu chovatelů myší, který byl založen v roce 2011.
Cena jednotlivých myšek závisí na pohlaví, ale i zbarvení, typu srsti a celkové kvalitě. Samečci obvykle stojí kolem sta korun, samičky bývají dražší.
Je pravdou, že ve zverimexu jsou myši levnější, nicméně zde si opravdu stojí za to připlatit. Zajímavostí je fakt, že myšky ze zverimexu bývají o mnoho menší než ty z chovatelských stanic.
„Většina zverimexových myšek či chovaných na zkrm má váhu zhruba kolem dvaceti až třiceti gramů. Oproti tomu myšák od chovatele může mít bez problémů i šedesát gramů. Toto bývá pro většinu lidi velkým překvapením, jestliže znali myšku pouze ze zverimexu,“ porovnává chovatelka.
Množství typů, barev a barevných znaků srsti
Na začátek je vhodné uvést, že laboratorní myšky se vyskytují ve dvou typech. První se nazývá fancy typ a druhý pet typ. Fancy typ je myška s dlouhým štíhlým tělem s dlouhou hlavou, na které jsou nízce posazeny velké uši a výrazné kulaté oči.
Zajímavost: Tančící myškyTančící myšky známé jako myši tanečnice byly kdysi velmi oblíbené právě kvůli svým krouživým pohybům, které navozovaly dojem, že myš skutečně tančí. Nicméně, ve skutečnosti byl tento „tanec“ způsoben ztrátou rovnováhy, která byla vyvolána dědičnou deformací struktury vnitřního ucha. To způsobuje, že postižená myš nedokáže správně přijímat potravu, její pohyb je značně omezený a její bytí je pro ni více trápením než radostí. V dnešní době je množení myších tanečnic bráno jako neetické a nepřípustné, jelikož hraničí s týráním. Naštěstí je jejich výskyt vzácnější. |
Oproti tomu pet typ má tělo krátké a zavalité, má malou hlavu a vysoce posazené malé uši. V současnosti je fancy typ více oblíbeným.
Každý chovatel myší se většinou zaměřuje na jinou barevnou variantu a typ srsti, můžete si tak vybrat doslova podle svého gusta. Typů srsti u myšek je mnoho.
V základu rozeznáváme krátkosrsté a dlouhosrsté myšky. Poté se rozlišuje takzvaný satén (hebká srst), astrex (vlnitá srst), fuzz (prořídlá srst), nunu (bezsrstá varianta) a rosette (tzv. víry v srsti). Všechny tyto typy se navíc mohou kombinovat i mezi sebou.
V oblasti barev je to ještě „komplikovanější“. „V Česku se nyní uznává 42 barev, a to jsou prosím jen barvy bez znaků. Znaků máme celkem 11 druhů a nejčastější z nich je tzv. splashed (drobné skvrnky po celém těle) či tricolor (trojbarevnost). A teď se opět dá vše kombinovat dohromady. Můžeme mít tedy myšku ‚short hair black‘ (krátkosrstá černá), ale taky ‚long hair, satin, astrex, colorpoint blue tricolor, fox‘ myš,“ popisuje variety Pomykalová. Je to trochu vyšší dívčí, ale člověk se to podle chovatelky časem naučí.
Průměrně se dožívají dvou let věku
Myška je malé zvířátko, které se bohužel nedožije příliš vysokého věku. Není proto takovým úvazkem jako například pes. I přesto, nebo spíše právě proto by jí měl být umožněn kvalitní život.
„Zdravá samička se obvykle dožije kolem roku a půl. Oproti tomu samci většinou žijí déle, většinou více než dva roky,“ doplňuje chovatelka.
Stejně jako ostatní živé tvory i myš mohou trápit různé nemoci a neduhy, jako jsou například vnější či vnitřní parazité, alergie, plísně a abscesy. Poměrně časté jsou i dýchací problémy a ve stáří se potom u mnoha myšek setkáváme s nádory, které se mohou vyskytovat různě po těle. Některé zdravotní problémy mohou být spojeny i s barvou, například červená a žlutá barva s sebou nesou vyšší riziko obezity.
