Když trochu podobný žebříček oblíbených plemen sestavili v magazínu DOMA MF DNES v roce 2011, vypadala první desítka následovně: boxer, maďarská vizsla, azavak, foxteriér, jack russell, saluka, bišonek, porcelain, výmarský ohař a stafordšírský bulteriér. Čtenáři iDNES.cz si pak sestavili svůj vlastní žebříček oblíbenosti (jejich třicet nejoblíbenějších psů najdete zde), kde opět jednoznačně vyhrál boxer.
To se nijak nevylučuje s následujícím žebříčkem sestaveným podle plemenné knihy Českomoravské kynologické unie. Neřeší teoretickou oblíbenost, ale ukazuje, jaká psí plemena si lidé nejčastěji pořizují.
1/ Německý ovčák
Toto plemeno zůstává dlouhá léta nejoblíbenějším nejen u nás, ale téměř po celém světě, možná i díky neutuchající popularitě chytrého a sympatického komisaře Rexe. Původně byl vyšlechtěn jako pastevecké plemeno, což znamená, že rád spolupracuje s člověkem a ochotně hlídá svého pána, jeho rodinu i majetek. Je dobře ovladatelný, hravý, kamarádský.
Ke spokojenosti a zdravému vývoji potřebuje nejen fyzickou, ale i psychickou zátěž, dostatek pohybu a důslednost při výchově a výcviku. Není nijak náročný na výživu ani na péči o srst a jeho chov není zatížený výskytem žádných dědičně podmíněných chorob. Německého ovčáka, kterému se lidově říká ‚vlčák‘, si lidé nejčastěji spojují s termínem služební pes, i když ozbrojené složky dnes využívají daleko širší paletu plemen.
2/ Jezevčík
Toto plemeno je chované ve třech velikostech a třech různých typech srsti (standardní, trpasličí, králičí a dlouhosrstý, krátkosrstý a drsnosrstý). Jezevčík byl vyšlechtěn jako lovecké plemeno se specializací na samostatnou práci v noře i na povrchu a při výkonu myslivosti se používá nadále, stal se však i oblíbeným společenským plemenem.
Po předcích mu zůstala snaha rozhodovat se podle svého, a proto má celkem oprávněně pověst tvrdohlavého psa s vlastním rozumem. Na druhou stranu je to malé plemeno s velkou povahou v tom nejlepším slova smyslu. Je nenáročný na péči, svědčí mu pohyb a umírněná strava, protože má sklony k tloustnutí, ostatně stejně jako řada jeho majitelů; jako u mnoha jiných plemen i zde platí ‚Jaký pán, takový pes‘ (více zde). Vzhledem k délce páteře mívají někteří jedinci problémy s obratli, ale při rozumné výživě a dostatku pohybu bez neúměrného přetěžování (například v podobě časté chůze po schodech) se majitelé nemusejí ničeho obávat.
3/ Yorkšírský teriér
Malý temperamentní pes se v poslední době těší výrazné a stále rostoucí oblibě. Je skladný, radostný a nadmíru inteligentní. Výstavní psy zdobí krásná dlouhá srst, která ovšem potřebuje denní péči, většina majitelů proto nechává svým yorkům udělat pro pána i psa pohodlnější ´sportovní sestřih´. Navzdory svému vzhledu roztomilého ,plyšáka‘ se jako správný teriér umí ozvat, když není po jeho, a potřebuje důslednou výchovu, jinak vám bude šéfovat.
Yorkšírský teriér patří k malým plemenům, ale v tomto případě neplatí, že čím menší, tím lepší‘ (více o problémech zde). Nanismus, což je odborné označení pro zmenšování nebo spíše zakrslost, může provázet celá řada zdravotních problémů. Určitě se vyplatí pořídit si štěně s průkazem původu: nový majitel pak ví, co mu z jeho čtyřnohého kamaráda vyroste, protože chovatelé psů s průkazem původu věnují velkou pozornost dědičně podmíněným chorobám a dbají na to, aby štěně předávali ve věku, kdy je schopné se na nové prostředí adaptovat.
4/ Čivava
Další plemeno, které je oblíbené jak pro svoji povahu, tak velikost (rady, jak vybírat štěně, najdete zde). Patří mezi nejstarší plemena, název má po největší provincii republiky Mexiko (Chihuahua) a údajně čivava doprovázela tamější indiánské náčelníky na poslední cestě, dokonce jim prý dělala společnost i ve světě mrtvých.
Čivava je temperamentní, inteligentní a zcela nenáročný společenský pes, který se spokojí s krátkými procházkami, ale zvládne i dlouhou túru. Hodí se v podstatě pro všechny věkové kategorie, bez problémů ji zvládnou i starší a méně pohybliví lidé. Majitelé ale musejí respektovat její velikost, křehkost (více zde ) a jistou bojácnost ve vztahu k velkým a hlučným lidem i psům. Ze všech těchto důvodů je méně vhodná k malým dětem. Při důslednosti ve výcviku se z ní stane poslušné a hodné zvíře, jinak dokáže být agresivní a neukázněná. Čivava patří mezi zdravá plemena a dožívá se poměrně vysokého věku 15 až 16 let.
5/ Labradorský retriever
Labrador je typickým představitelem loveckých plemen retrieverů, česky přinašečů. Ochota aportovat mu zůstala dodnes a této vlastnosti se s úspěchem využívá například při výcviku zaměřeném na hledání drog nebo výbušnin. Labradora lze označit za víceúčelové plemeno. Rádi s ním pracují myslivci, jeho vloh často využívají ozbrojené složky a díky své laskavé, přátelské a nekonfliktní povaze je ideálním psem pro handicapované lidi a také pro rodiny s dětmi.
Snad jen v mládí není úplně vhodný k malým dětem, protože je trochu humpolácký ´slon v porcelánu´. Labrador potřebuje dostatek pohybu a společnost lidí, samota ho stresuje. Velice snadno se cvičí, je hravý a miluje vodu, ale i jídlo. Náročnost výživy odpovídá jeho velikosti, ovšem překrmování labradorů se projeví na jejich zdravotním stavu, především ve formě kloubních onemocnění.
6/ Border kolie
Inteligentní, temperamentní, obratné, vytrvalé, hravé a stále dobře naladěné pastevecké plemeno u nás získává stále více příznivců. S radostí se věnuje všem lidským i psím sportům a je velmi úspěšná v disciplíně nazývané tanec se psem. Je to plemeno vhodné pro aktivní lidi - potřebuje pohyb a zaměstnání, takže na gauči nebo na procházce kolem paneláku nebude šťastná a po nějaké době bez intenzivní činnosti se z ní dokonce může stát nervózní až agresivní pes.
I když se snadno cvičí a udělá všechno, aby se páníčkovi zavděčila, může její hyperaktivita výcvik ztížit. Se svými majiteli si vytváří pevné pouto, ale dobře vychází i s cizími lidmi, takže nebývá moc dobrým hlídačem: je to pes, co štěká, ale nekouše. Borderka je otužilá a je možné ji celoročně chovat venku v kotci. Z pohledu výživy a péče o srst je nenáročná a nemá výraznější sklony k chorobám.
7/ Stafordšírský bulteriér
Slovo ,bull‘ v originálním názvu plemene může leckoho od pořízení tohoto psa odradit, ale stafbulíček, jak mu čeští majitelé s oblibou říkají, miluje lidi a především děti. Ve Velké Británii, což je země jeho původu, mu přezdívají baby dog, tedy ´pes k dětem´. Je milý, chytrý, radostný a vždy dobře naladěný, zkrátka jedinečný společník (více o tomto plemeni čtěte zde.)
Stafíci jsou také ideální psi na canisterapii, dokonce i u dětí, podívejte se:
10. dubna 2014 |
Jen je třeba vést v patrnosti, že je houževnatý, má velkou sílu a v genech zakódovanou bojechtivost vůči jiným psům. Proto by majitel měl být při výchově důsledný a laskavý a nepodporovat v psovi žádnou agresi. Pak bude své smečce přinášet do života jen optimismus a radost.
Díky svému temperamentu potřebuje hodně pohybu, lidskou společnost a zábavu: s nadšením aportuje, přetahuje se a hodí se na všechny psí sporty. Rád se vozí v autě, plave či se honí za běžkami. U nás se občas využívá i jako lovecký pes na černou zvěř. Je nenáročný na výživu a nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
8/ Zlatý, tedy golden retriever
Od svého příbuzného labradorského retrievera se nejvýrazněji liší délkou srsti, jinak mají obě plemena velice podobné vlastnosti. ´Zlaťák´ je přátelský, poslušný, laskavý a přítulný. Miluje lidi, je velice trpělivý vůči dětem a má úžasné schopnosti jako canisterapeutický pes. Velmi dobře se cvičí a díky jeho mírné povaze a inteligenci ho snadno zvládne i začátečník. Při výcviku však těžce snáší nátlak a dril. Mladý pes má hodně energie a potřebuje poměrně dost pohybu. Protože byl v Anglii původně vyšlechtěn jako donašeč vodních ptáků, miluje vodu a při každé příležitosti se vykoupe (viz fotogalerie zde).
Patří k nejoblíbenějším plemenům na světě, i díky svému věčnému veselému úsměvu zlatého plyšáka. Dlouhá srst ho chrání před vodou a nepohodou a kromě česání nevyžaduje žádnou větší péči, jen kartáčování přibližně dvakrát týdně. Pokud se majitel nepostará o choroby civilizační, nemá retriever k nemocem žádné výrazné sklony.
9/ Bernský salašnický pes
Tento přátelský medvídek byl vyšlechtěn ve Švýcarsku, aby strážil salaše a pomáhal pást a hlídat stáda. Jako takový má příjemnou povahu, je radostný, poslušný, vzhledově velmi líbivý a celkem nenáročný. Má rád děti a starším lidem toleruje případnou neobratnost. Je ideálním rodinným psem, který bedlivě, avšak nikoli agresivně střeží dům a zahradu (podobně to má i švýcarský salašnický pes).
22. června 2012 |
Jinak má berňák silné ochranitelské sklony, pánovi je bezmezně oddaný a díky klidné a sebevědomé povaze dobře vychází s dětmi. Potřebuje pohyb a prostor, nehodí se tedy do městského bytu, navíc díky své silné a huňaté srsti dává přednost celoročnímu pobytu venku. Hustá srst ho chrání před nepřízní počasí a je poměrně bezúdržbová, stačí ji občas vyčesat, aby se v ní netvořily cucky.
Je to ale vrcholně společenský pes, který potřebuje trávit se svým pánem a jeho rodinou mnoho času, proto špatně snáší celodenní pobyt v kotci a stává se z něj smutný pes. Př výběru štěněte pozor, berňáci docela často trpí problémy s klouby.
10/ Anglický kokršpaněl
Původem lovecký slídič se dnes hojně uplatňuje i jako plemeno společenské. Je inteligentní, dobře cvičitelný a velmi elegantní. Jeho základní vlastností je věčně dobrá nálada, je optimistický, veselý a má rád lidi. Uvítá dlouhé procházky, koupání za každého počasí a nekonečné aportování. Hodí se pro myslivce a milovníky psích sportů.
Je zvídavý a zvědavý, takže často chodí za pánem jako ocásek, a je šťastný, když se kolem něj neustále něco děje. Kromě pohybu potřebuje rozumný přístup k výživě, protože rád jí a tlustý kokr není hezký kokr. Trochu náročnější je péče o srst, kterou je nutné pravidelně, nejlépe každý den česat a občas zastřihovat.
Typickým znakem tohoto plemene jsou krásné dlouhé uši - a právě ty, nebo spíše zevní zvukovody, bývají často zdrojem zdravotních problémů (jak správně čistit psí uši, čtěte zde). Zajímavé je, že záněty trápí spíše městské psy. Zkrátka kokr odsouzený k pobytu na gauči a bez možnosti se pořádně provětrat je smutný, nevrlý a možná i nemocný.
